Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Na klarinet není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2013. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se nošením velké červené bedny se stojany. Také miluje filmy. Například Kdyby tisíc klarinetů nebo Ať žijí klarinety!. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 12 letech. Za 12 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Trochu lituje, že nikdy nezkusila pojídání másla, protože vždycky dala přednost okousávání nohou, sbírání nerostů a hornin, učení nebo plavání. Sleduje filmy. Například Dneska to roztočíme, klarinete nebo Klarinet ve městě. Na filmy kouká doma.

Saxofony

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 8 let věnuje a poctivě cvičí. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2024. Mimo hudbu se věnuje pěstování fazolí a šeptání do hrnce, ovšem nebrání se ani lovení bouřek. Miluje filmy. Například Tři saxofony pro Popelku, Saxofony z druhého patra, ale i Čtyři saxofony stačí, drahoušku. Na filmy kouká venku.

V 6 letech začala svižně s klarinetem. V 8 letech změnila k base. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 12 letech saxofon. A u toho už zůstala. V současnosti hraje v big bandu již 7 let. Je toho tolik, co dělá. Například miluje deskové hry, nošení velké červené bedny se stojany a šeptání do hrnce. Ale taky zbožňuje sport, dějepis a jízdu na koni. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely saxofonu, Saxofon na vrbě a Což takhle dát si saxofon.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu hraje od svých 12 let. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2010. Je toho tolik, co dělá. Například miluje pletení vlněných šál, šeptání do hrnce a zalévání zahrady. Ale taky zbožňuje poloprofesionální pití vody, pojídání másla a domácí kutilství. Je ohromující, že to všechno stíhá. Žere divadlo. Nejmilovanější hrou je Trumpeta a Julie nebo Trumpeta na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Vyzkoušel basu, pak změnil k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2011. Trochu lituje, že nikdy nezkusil pletení vlněných šál, protože vždycky dal přednost informatice, okousávání tužky nebo zalévání zahrady. Také žere filmy. Například Marečku, podejte mi trumpetu nebo Trumpeta ve městě. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Trombóny

V 3 rocích začal svižně s klarinetem. V 5 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 9 letech trombón. A u toho už zůstal. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2014. V budoucnu by chtěl na okousávání nehtů založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Sleduje divadlo. Nej nej hrou je Trombón v salonním coupé nebo Trombón na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Začal hrát na klávesy zhruba ve svých 14 letech. V současnosti hraje v big bandu již 12 let. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na klávesy sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při učení. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Což takhle dát si klávesy, a pak hned v pořadí jsou Ezop a klávesy a Já budu chodit po klávesách. A vůbec se ho neoposlouchají.

Kytara

Na kytaru začal hrát ve svých 12 letech. Za 4 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na kytaru. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává extrémnímu lyžování. Také žere filmy. Například Tři kytary pro Popelku nebo Kytara ve městě. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Basa

Bicí

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta