Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 8 letech začala svižně s bicími. V 10 letech změnila k saxofonu. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 14 letech klarinet. A u toho už zůstala. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2012. Kromě hudby se věnuje keramice, objíždení letních hudebních festivalů, truhlaření a pískání přes kousek trávy. Žere filmy. Například Klarinet z Beverly Hills nebo Kdyby tisíc klarinetů. Na filmy kouká doma.

V 7 letech začala svižně s bicími. V 9 letech změnila k trumpetě. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 13 letech klarinet. A u toho už zůstala. Do big bandu se připojila v roce 2020. Trochu lituje, že nikdy nezkusila fandění fotbalu, protože vždycky dala přednost akvaristice, sbírání nerostů a hornin, učení nebo vaření. Žere filmy. Například Kdyby tisíc klarinetů, Marečku, podejte mi klarinet, ale i Tři klarinety pro Popelku. Na filmy kouká venku.

Vyzkoušela klávesy, pak změnila k flétně, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. V big bandu hraje od roku 2015. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Trochu lituje, že nikdy nezkusila chytání motýlů, protože vždycky dala přednost okousávání tužky, čištění bazenů nebo šeptání do hrnce. Miluje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Klarinet a Julie nebo Klarinet na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Saxofony

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 2 roky. Přidal se totiž v roce 2024. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při nahánění bodů u kapelníka. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Ať žijí saxofony! nebo divadlo Továrna na saxofon z roku 1922.

V 4 rocích začal s klávesami. V 6 letech změnil k base. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech saxofon. A toho už se nezbavil. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2025. To dává dohromady do dneška již 1 rok v big bandu. Kromě hudby se věnuje truhlaření, keramice, ale i zalévání zahrady. Žere filmy. Například Čtyři saxofony stačí, drahoušku, Saxofon ve městě, ale i Ať žijí saxofony!. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní nahánění bodů u kapelníka, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 11 let. Přidal se totiž v roce 2015. Kromě hudby dává svůj volný čas extrémnímu lyžování, nošení velké červené bedny se stojany, okousávání nohou a fandění fotbalu. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Trumpeta ve městě nebo divadlo Trumpeta na Karlštejně.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní keramice, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! V big bandu hraje od roku 2020. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. I přes urputnou snahu stát se mistrem v keramice, je nakonec rád, že dal přednost sbírání nerostů a hornin. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři trumpety když se červenám, Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet, Trumpeta na vrbě a Trumpeta a brabenec.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 13 letech. V současnosti hraje v big bandu již 15 let. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při kloboučnictví se uhodil a od té doby to má. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta na vrbě, Trumpeta to je moje gusto a Což takhle dát si trumpetu.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 8 letech. V big bandu hraje od roku 2013. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. V budoucnu by chtěl na numismatice založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Také žere filmy. Například Marečku, podejte mi trumpetu nebo Trumpety z druhého patra. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Trombóny

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 15 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2022. Trochu lituje, že nikdy nezkusil pletení vlněných šál, protože vždycky dal přednost opravování telefonů, závodům na kancelářských křeslech, gymnastice nebo objíždení letních hudebních festivalů. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Ať žijí trombóny! nebo divadlo Trombón noci svatojánské.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2015. Mimo hudbu se věnuje pletení vlněných šál a domácímu kutilství, ovšem nebrání se ani chytání motýlů. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejbožštější písní je Trombón to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Trombón na vrbě a Ezop a trombón. A vůbec se ho neoposlouchají.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Kytara

Hra na kytaru ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2012. Trochu lituje, že nikdy nezkusil pletení vlněných šál, protože vždycky dal přednost plavání, stavění hradů z písku, gymnastice nebo akvaristice. Hrozně Sleduje hudbu. Nejkoulikatější písní je Což takhle dát si kytaru, a pak hned v pořadí jsou Ezop a kytara a Já budu chodit po kytarách. A vůbec se ho neoposlouchají.

Basa

V 6 letech začal s trombónem. V 8 letech změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 12 letech basu. A toho už se nezbavil. V současnosti hraje v big bandu již 4 roky. Nikdy ho příliš nezajímalo například poloprofesionální pití vody nebo okousávání nohou. Zatímco extrémnímu lyžování a čtení Méďy Pusíka věnuje naplno svůj volný čas. Žere divadlo. Nej nej hrou je Továrna na basu z roku 1922 nebo Gulliverovy basy. A vůbec divadlem žije.

Bicí

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta