Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Saxofony

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. Za 14 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Trochu lituje, že nikdy nezkusil keramiku, protože vždycky dal přednost okousávání nehtů, plavání, dějepisu nebo pískání přes kousek trávy. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Saxofon ve městě nebo divadlo Továrna na saxofon z roku 1922.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro saxofon ve svých 12 letech. Za 6 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na saxofon. Nikdy ji příliš nezajímalo například plavání nebo sbírání nerostů a hornin. Zatímco pojídání másla a sportu věnuje naplno svůj volný čas. Miluje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Saxofon v salonním coupé nebo Ze života saxofonů. A vůbec divadlem žije.

V 8 letech začala s basou. V 10 letech změnila k trumpetě. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 14 letech saxofon. A toho už se nezbavila. Do big bandu se připojila v roce 2015. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o ní napsat. Jeji nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává informatice. Hrozně Žere hudbu. Nejbožštější písní je Saxofon to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Saxofon na vrbě a Zavři saxofony když se červenám. A vůbec se ji neoposlouchají.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu začal hrát ve svých 10 letech. Za 10 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil gymnastiku, protože vždycky dal přednost zalévání zahrady, kloboučnictví, okousávání nehtů nebo opravování telefonů. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Trumpeta ve městě nebo divadlo Továrna na trumpetu z roku 1922.

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 12 letech. V big bandu hraje od roku 2010. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se extrémním lyžováním. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta to je moje gusto, Trumpeta na vrbě a Což takhle dát si trumpetu.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní okousávání nehtů, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2014. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá dějepis. Také sleduje filmy. Například Slunce, seno, trumpeta nebo Tři trumpety pro Popelku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 10 letech. V současnosti hraje v big bandu již 6 let. Trochu lituje, že nikdy nezkusil učení, protože vždycky dal přednost objíždení letních hudebních festivalů, pěstování fazolí, šeptání do hrnce nebo lovení bouřek. Žere filmy. Například Trumpeta se vrací, Mlčení trumpet, ale i Trumpety z druhého patra. Na filmy kouká venku.

Trombóny

Vyzkoušel bicí, pak změnil k klávesám, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2013. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává učení. Zbožňuje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Trombón a Julie nebo Trombón v salonním coupé. A vůbec divadlem žije.

V 4 rocích začal s klarinetem. V 6 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech trombón. A toho už se nezbavil. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2017. To dává dohromady do dneška již 9 let v big bandu. Kromě hudby dává svůj volný čas zalévání zahrady, dějepisu, truhlaření a stavění hradů z písku. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Tři trombóny pro Popelku nebo divadlo Trombón na mýtince.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní truhlaření, tak nakonec moudře zvolil klávesy. A udělal dobře! Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2017. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na klávesy sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se čtením Méďy Pusíka. Zbožňuje filmy. Například Čtyři klávesy stačí, drahoušku, Klávesy z Beverly Hills, ale i Kdyby tisíc kláves. Na filmy kouká venku.

Kytara

Basa

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 9 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 11 let. Přidal se totiž v roce 2015. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se akvaristikou. Zbožňuje filmy. Například Marečku, podejte mi basu, Slunce, seno, basa, ale i Kdyby tisíc bas. Na filmy kouká venku.

V 2 rocích začal s flétnou. V 4 rocích změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 8 letech basu. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2013. V budoucnu by chtěl na sbírání nerostů a hornin založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Miluje filmy. Například Marečku, podejte mi basu, Čtyři basy stačí, drahoušku, ale i Kdyby tisíc bas. Na filmy kouká venku.

Bicí

Když se v 15 letech rozhodoval co dělat, bicí byla jasná volba. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2020. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na bicí sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při nahánění bodů u kapelníka se uhodil a od té doby to má. Zbožňuje filmy. Například Padesát odstínů bicích, Čtyři bicí stačí, drahoušku, ale i Dneska to roztočíme, bicí. Na filmy kouká venku.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta