Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 2 rocích začala svižně s trumpetou. V 4 rocích změnila k flétně. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 8 letech klarinet. A u toho už zůstala. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2018. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se fanděním fotbalu. Sleduje divadlo. Nejmilovanější hrou je Čekání na klarinet nebo Klarinet na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro klarinet ve svých 12 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2017. Je toho tolik, co dělá. Například miluje akvaristiku, jízdu na koni a rybaření. Ale taky zbožňuje stanování v zakázaných oblastech, sbírání nerostů a hornin a okousávání nohou. Je ohromující, že to všechno stíhá. Miluje filmy. Například Mlčení klarinetů, Čtyři klarinety stačí, drahoušku, ale i Padesát odstínů klarinetů. Na filmy kouká venku.

Saxofony

Vyzkoušel trombón, pak změnil k zpěvu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. Za 15 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává chytání motýlů. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Saxofony z druhého patra nebo divadlo Gulliverovy saxofony.

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 7 let. Přidal se totiž v roce 2019. Jednou se chce pěstováním fazolí živit, ale do té doby musí dělat poloprofesionální pití vody. Sleduje filmy. Například Kdyby tisíc saxofonů, Tři saxofony pro Popelku, ale i Slunce, seno, saxofon. Na filmy kouká venku.

V 3 rocích začala svižně s trombónem. V 5 letech změnila k bicím. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 9 letech saxofon. A u toho už zůstala. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2016. Kromě hudby se věnuje pojídání másla, stanování v zakázaných oblastech, čtení Méďy Pusíka a pěstování fazolí. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Dneska to roztočíme, saxofone nebo divadlo Továrna na saxofon z roku 1922.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní nošení velké červené bedny se stojany, tak nakonec moudře zvolil saxofon. A udělal dobře! Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. Trochu lituje, že nikdy nezkusil nošení velké červené bedny se stojany, protože vždycky dal přednost pískání přes kousek trávy, chytání motýlů nebo akvaristice. Zbožňuje filmy. Například Čtyři saxofony stačí, drahoušku nebo Tři saxofony pro Popelku. Na filmy kouká doma.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2022. To dává dohromady do dneška již 4 roky v big bandu. Jednou se chce závody na kancelářských křeslech živit, ale do té doby musí dělat nahánění bodů u kapelníka. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta na vrbě, Což takhle dát si trumpetu a Ezop a trumpeta.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Je toho tolik, co dělá. Například miluje okousávání nohou, fandění fotbalu a numismatiku. Ale taky zbožňuje dějepis, informatika a čtení Méďy Pusíka. Je ohromující, že to všechno stíhá. Také zbožňuje filmy. Například Padesát odstínů trumpet nebo Vrchní trumpeta prchni. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní nahánění bodů u kapelníka, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Za 2 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Kromě hudby dává svůj volný čas dějepisu, zalévání zahrady a numismatice. Miluje filmy. Například Ať žijí trumpety!, Slunce, seno, trumpeta, ale i Dneska to roztočíme, trumpeto. Na filmy kouká venku.

Vyzkoušel flétnu, pak změnil k saxofonu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2010. I přes urputnou snahu stát se mistrem v okousávání tužky, je nakonec rád, že dal přednost deskovým hrám. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Zbožňuje filmy. Například Tři trumpety pro Popelku, Vrchní trumpeta prchni, ale i Čtyři trumpety stačí, drahoušku. Na filmy kouká venku.

Trombóny

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 1 rok. Přidal se totiž v roce 2025. Kromě hudby se věnuje okousávání nehtů, informatice, ale i nahánění bodů u kapelníka. Žere filmy. Například Čtyři trombóny stačí, drahoušku, Kdyby tisíc trombónů, ale i Dneska to roztočíme, trombóne. Na filmy kouká venku.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 15 letech. Do big bandu se připojil v roce 2021. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trombón sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při pískání přes kousek trávy se uhodil a od té doby to má. Také žere filmy. Například Marečku, podejte mi trombón nebo Padesát odstínů trombónů. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

V 8 letech začal s bicími. V 10 letech změnil k base. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech klávesy. A toho už se nezbavil. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2013. Trochu lituje, že nikdy nezkusil zalévání zahrady, protože vždycky dal přednost sbírání nerostů a hornin, deskovým hrám, dějepisu nebo plavání. Hrozně Miluje hudbu. Nejlepší písní je Zavři klávesy když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých kláves a Já budu chodit po klávesách. A vůbec se ho neoposlouchají.

Kytara

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní čištění bazenů, tak nakonec moudře zvolil kytaru. A udělal dobře! Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2019. Trochu lituje, že nikdy nezkusil čištění bazenů, protože vždycky dal přednost šeptání do hrnce, poloprofesionálnímu pití vody nebo fandění fotbalu. Zbožňuje filmy. Například Kytara z Beverly Hills, Marečku, podejte mi kytaru, ale i Dneska to roztočíme, kytaro. Na filmy kouká venku.

Basa

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. V big bandu hraje od roku 2015. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při šeptání do hrnce. Sleduje filmy. Například Ať žijí basy! nebo Vrchní basa prchni. Na filmy kouká doma.

Bicí

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní poloprofesionálnímu pití vody, tak nakonec moudře zvolil bicí. A udělal dobře! Do big bandu se připojil v roce 2015. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává učení. Sleduje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Romeo a bicí nebo Čekání na bicí. A vůbec divadlem žije.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta