Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 6 letech začala svižně s zpěvem. V 8 letech změnila k flétně. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 12 letech klarinet. A u toho už zůstala. V big bandu hraje od roku 2013. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Je toho tolik, co dělá. Například miluje jízdu na koni, extrémní lyžování a nošení velké červené bedny se stojany. Ale taky zbožňuje sport, pletení vlněných šál a závody na kancelářských křeslech. Je ohromující, že to všechno stíhá. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejoblíbenější písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých klarinetů, a pak hned v pořadí jsou Já budu chodit po klarinetech a Ezop a klarinet. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 8 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2021. Jednou se chce naháněním bodů u kapelníka živit, ale do té doby musí dělat okousávání nohou. Také zbožňuje filmy. Například Dneska to roztočíme, saxofone nebo Mlčení saxofonů. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Hra na saxofon ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 12 letech. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2020. To dává dohromady do dneška již 6 let v big bandu. Trochu lituje, že nikdy nezkusila rybaření, protože vždycky dala přednost pískání přes kousek trávy, dějepisu, lovení bouřek nebo fandění fotbalu. Také miluje filmy. Například Saxofon z Beverly Hills nebo Saxofon se vrací. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Když se v 10 letech rozhodoval co dělat, saxofon byla jasná volba. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2013. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se pískáním přes kousek trávy. Také zbožňuje filmy. Například Padesát odstínů saxofonů nebo Saxofon ve městě. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní domácímu kutilství, tak nakonec moudře zvolila saxofon. A udělala dobře! Do big bandu se připojila v roce 2020. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se stanováním v zakázaných oblastech. Zbožňuje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Saxofon na mýtince nebo , o něco starší, Mnoho povyku pro saxofon. A vůbec divadlem žije.

Lesní Rohy

Trumpety

Vyzkoušel zpěv, pak změnil k klávesám, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. V současnosti hraje v big bandu již 11 let. Trochu lituje, že nikdy nezkusil pletení vlněných šál, protože vždycky dal přednost sbírání nerostů a hornin, okousávání nohou, okousávání tužky nebo nošení velké červené bedny se stojany. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Čtyři trumpety stačí, drahoušku nebo divadlo Továrna na trumpetu z roku 1922.

V 4 rocích začal s bicími. V 6 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 6 let. Přidal se totiž v roce 2020. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při stanování v zakázaných oblastech. Žere filmy. Například Trumpety z druhého patra, Čtyři trumpety stačí, drahoušku, ale i Ať žijí trumpety!. Na filmy kouká venku.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 8 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 14 let. Přidal se totiž v roce 2012. Je toho tolik, co dělá. Například miluje učení, dějepis a zalévání zahrady. Ale taky zbožňuje stavění hradů z písku, šeptání do hrnce a čtení Méďy Pusíka. Je ohromující, že to všechno stíhá. Žere filmy. Například Dneska to roztočíme, trumpeto nebo Čtyři trumpety stačí, drahoušku. Na filmy kouká doma.

Trombóny

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trombón ve svých 14 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2023. I přes urputnou snahu stát se mistrem v sbírání nerostů a hornin, je nakonec rád, že dal přednost opravování telefonů. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trombón. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Padesát odstínů trombónů nebo divadlo Čekání na trombón.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. Do big bandu se připojil v roce 2023. I přes urputnou snahu stát se mistrem v sbírání nerostů a hornin, je nakonec rád, že dal přednost extrémnímu lyžování. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trombón. Zbožňuje filmy. Například Marečku, podejte mi trombón, Slunce, seno, trombón, ale i Trombón se vrací. Na filmy kouká venku.

V 9 letech začal s zpěvem. V 11 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 15 letech trombón. A toho už se nezbavil. V big bandu hraje od roku 2019. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Je toho tolik, co dělá. Například miluje numismatiku, rybaření a deskové hry. Ale taky zbožňuje pěstování fazolí, čištění bazenů a opravování telefonů. Je ohromující, že to všechno stíhá. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Trombóny z druhého patra nebo divadlo Továrna na trombón z roku 1922.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

V 4 rocích začal svižně s basou. V 6 letech změnil k saxofonu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 10 letech klávesy. A u toho už zůstal. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 9 let. Přidal se totiž v roce 2017. I přes urputnou snahu stát se mistrem v truhlaření, je nakonec rád, že dal přednost deskovým hrám. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klávesy. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejbožštější písní je Což takhle dát si klávesy, a pak hned v pořadí jsou Decibely kláves a Klávesy na vrbě. A vůbec se ho neoposlouchají.

Kytara

V 2 rocích začal s saxofonem. V 4 rocích změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 8 letech kytaru. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává poloprofesionálnímu pití vody. Žere filmy. Například Kytara ve městě nebo Padesát odstínů kytar. Na filmy kouká doma.

Basa

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 15 letech. Basa k base do big bandu sedá již v roce 2024. To dává dohromady do dneška již 2 roky v big bandu. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při truhlaření se uhodil a od té doby to má. Žere filmy. Například Vrchní basa prchni nebo Čtyři basy stačí, drahoušku. Na filmy kouká doma.

Bicí

Na bicí hraje od svých 13 let. Za 8 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na bicí. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na bicí sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při čtení Méďy Pusíka. Také zbožňuje filmy. Například Bicí z Beverly Hills nebo Čtyři bicí stačí, drahoušku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta