Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro klarinet ve svých 11 letech. Klarinet k klarinetem do big bandu sedá již v roce 2010. To dává dohromady do dneška již 16 let v big bandu. Kromě hudby dává svůj volný čas plavání, opravování telefonů, astrologii a truhlaření. Hrozně Žere hudbu. Nejlepší písní je Já budu chodit po klarinetech, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si klarinet a Klarinet na vrbě. A vůbec se ji neoposlouchají.

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 14 letech. Za 11 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na klarinet sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při informatice. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Kdyby tisíc klarinetů nebo divadlo Klarinet a Julie.

Když se v 13 letech rozhodovala co dělat, klarinet byla jasná volba. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2024. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na klarinet sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při keramice. Sleduje filmy. Například Klarinet z Beverly Hills nebo Slunce, seno, klarinet. Na filmy kouká doma.

Saxofony

Na saxofon hraje od svých 14 let. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2022. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na saxofon sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při učení se uhodila a od té doby to má. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejoblíbenější písní je Saxofony z Texasu, a pak hned v pořadí jsou Decibely saxofonu a Což takhle dát si saxofon. A vůbec se ji neoposlouchají.

Když se v 12 letech rozhodoval co dělat, saxofon byla jasná volba. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2021. Nikdy ho příliš nezajímalo například informatika nebo rybaření. Zatímco dějepisu a kloboučnictví věnuje naplno svůj volný čas. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Padesát odstínů saxofonů nebo divadlo Saxofon na mýtince.

V 6 letech začala s trumpetou. V 8 letech změnila k trombónu. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 12 letech saxofon. A toho už se nezbavila. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2011. To dává dohromady do dneška již 15 let v big bandu. Trochu lituje, že nikdy nezkusila závody na kancelářských křeslech, protože vždycky dala přednost degustaci vína, okousávání tužky, astrologii nebo pískání přes kousek trávy. Také žere filmy. Například Saxofony z druhého patra nebo Mlčení saxofonů. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2020. I přes urputnou snahu stát se mistrem v degustaci vína, je nakonec rád, že dal přednost akvaristice. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Také zbožňuje filmy. Například Marečku, podejte mi trumpetu nebo Vrchní trumpeta prchni. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 8 letech začal svižně s saxofonem. V 10 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 14 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2017. I přes urputnou snahu stát se mistrem v degustaci vína, je nakonec rád, že dal přednost akvaristice. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Zbožňuje filmy. Například Padesát odstínů trumpet, Dneska to roztočíme, trumpeto, ale i Ať žijí trumpety!. Na filmy kouká venku.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 15 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. I přes urputnou snahu stát se mistrem v stanování v zakázaných oblastech, je nakonec rád, že dal přednost učení. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Hrozně Žere hudbu. Nejmilovanější písní je Decibely trumpety, a pak hned v pořadí jsou Já budu chodit po trumpetách a Trumpety z Texasu. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 8 letech začal svižně s basou. V 10 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 14 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Za 13 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Kromě hudby se věnuje stavění hradů z písku, čtení Méďy Pusíka a okousávání nehtů. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po trumpetách, Což takhle dát si trumpetu, Trumpety z Texasu a Zavři trumpety když se červenám.

Trombóny

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2010. To dává dohromady do dneška již 16 let v big bandu. Mimo hudbu se věnuje deskovým hrám a domácímu kutilství, ovšem nebrání se ani fandění fotbalu. Zbožňuje filmy. Například Mlčení trombónů nebo Slunce, seno, trombón. Na filmy kouká doma.

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 15 let. Přidal se totiž v roce 2011. Nikdy ho příliš nezajímalo například rybaření nebo fandění fotbalu. Zatímco vaření a pletení vlněných šál věnuje naplno svůj volný čas. Sleduje filmy. Například Padesát odstínů trombónů nebo Trombón z Beverly Hills. Na filmy kouká doma.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Na klávesy není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2014. Mimo hudbu se věnuje fandění fotbalu a extrémnímu lyžování, ovšem nebrání se ani pěstování fazolí. Žere filmy. Například Čtyři klávesy stačí, drahoušku, Kdyby tisíc kláves, ale i Dneska to roztočíme, klávesy. Na filmy kouká venku.

Kytara

Basa

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. Za 7 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Je toho tolik, co dělá. Například miluje závody na kancelářských křeslech, domácí kutilství a pěstování fazolí. Ale taky zbožňuje truhlaření, deskové hry a rybaření. Je ohromující, že to všechno stíhá. Zbožňuje filmy. Například Basa z Beverly Hills, Kdyby tisíc bas, ale i Padesát odstínů bas. Na filmy kouká venku.

Když se v 11 letech rozhodoval co dělat, basa byla jasná volba. Basa k base do big bandu sedá již v roce 2025. To dává dohromady do dneška již 1 rok v big bandu. Nikdy ho příliš nezajímalo například zalévání zahrady nebo degustace vína. Zatímco domácímu kutilství a nahánění bodů u kapelníka věnuje naplno svůj volný čas. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Basa a brabenec, Zavři basy když se červenám, Basy z Texasu a Basa na vrbě.

Bicí

V 9 letech začal s flétnou. V 11 letech změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 15 letech bicí. A toho už se nezbavil. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 10 let. Přidal se totiž v roce 2016. Je toho tolik, co dělá. Například miluje zalévání zahrady, vaření a okousávání nohou. Ale taky zbožňuje poloprofesionální pití vody, nahánění bodů u kapelníka a chytání motýlů. Je ohromující, že to všechno stíhá. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Což takhle dát si bicí, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých bicích a Bicí to je moje gusto. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta