Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Vyzkoušela bicí, pak změnila k zpěvu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 8 let. Přidala se totiž v roce 2018. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na klarinet sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při okousávání tužky. Žere divadlo. Nejkoulikatější hrou je Továrna na klarinet z roku 1922 nebo Klarinet na Karlštejně. A vůbec divadlem žije.

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 15 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2024. Mimo hudbu se věnuje kloboučnictví a truhlaření, ovšem nebrání se ani poloprofesionálnímu pití vody. Také miluje filmy. Například Klarinety z druhého patra nebo Klarinet se vrací. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Saxofony

Vyzkoušel klávesy, pak změnil k zpěvu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2018. To dává dohromady do dneška již 8 let v big bandu. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává akvaristice. Sleduje filmy. Například Dneska to roztočíme, saxofone nebo Vrchní saxofon prchni. Na filmy kouká doma.

V 4 rocích začal s flétnou. V 6 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech saxofon. A toho už se nezbavil. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2018. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se domácím kutilstvím. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Já budu chodit po saxofonech, a pak hned v pořadí jsou Saxofon to je moje gusto a Což takhle dát si saxofon. A vůbec se ho neoposlouchají.

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 12 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2012. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se objíždením letních hudebních festivalů. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Tři saxofony pro Popelku nebo divadlo Továrna na saxofon z roku 1922.

Když se v 15 letech rozhodoval co dělat, saxofon byla jasná volba. V současnosti hraje v big bandu již 9 let. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při zalévání zahrady se uhodil a od té doby to má. Hrozně Žere hudbu. Nej nej písní je Decibely saxofonu, a pak hned v pořadí jsou Saxofon to je moje gusto a Saxofon na vrbě. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 4 rocích začala svižně s zpěvem. V 6 letech změnila k trumpetě. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 10 letech saxofon. A u toho už zůstala. V současnosti hraje v big bandu již 16 let. Nikdy ji příliš nezajímalo například čtení Méďy Pusíka nebo pojídání másla. Zatímco fandění fotbalu a deskovým hrám věnuje naplno svůj volný čas. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Mlčení saxofonů nebo divadlo Továrna na saxofon z roku 1922.

Lesní Rohy

Trumpety

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní jízdě na koni, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2022. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při nošení velké červené bedny se stojany. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta na vrbě, Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet, Ezop a trumpeta a Já budu chodit po trumpetách.

V 3 rocích začal svižně s basou. V 5 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 9 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Do big bandu se připojil v roce 2017. Je toho tolik, co dělá. Například miluje numismatiku, okousávání nehtů a nahánění bodů u kapelníka. Ale taky zbožňuje lovení bouřek, pískání přes kousek trávy a plavání. Je ohromující, že to všechno stíhá. Žere filmy. Například Ať žijí trumpety!, Trumpeta z Beverly Hills, ale i Mlčení trumpet. Na filmy kouká venku.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

V 5 letech začal s klarinetem. V 7 letech změnil k base. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 11 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. V současnosti hraje v big bandu již 10 let. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se vařením. Také zbožňuje filmy. Například Dneska to roztočíme, trumpeto nebo Čtyři trumpety stačí, drahoušku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Trombóny

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 15 letech. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2015. To dává dohromady do dneška již 11 let v big bandu. Je toho tolik, co dělá. Například miluje nošení velké červené bedny se stojany, pískání přes kousek trávy a šeptání do hrnce. Ale taky zbožňuje astrologii, pojídání másla a pěstování fazolí. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si trombón, Trombóny z Texasu, Ezop a trombón a Trombón na vrbě.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Hra na klávesy ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 12 letech. V big bandu hraje od roku 2015. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Mimo hudbu se věnuje pískání přes kousek trávy a stanování v zakázaných oblastech, ovšem nebrání se ani pojídání másla. Zbožňuje filmy. Například Klávesy se vrací, Klávesy z druhého patra, ale i Ať žijí klávesy!. Na filmy kouká venku.

Kytara

Basa

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. Basa k base do big bandu sedá již v roce 2016. To dává dohromady do dneška již 10 let v big bandu. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá akvaristiku. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Čtyři basy stačí, drahoušku nebo divadlo Basa noci svatojánské.

Na basu začal hrát ve svých 10 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 11 let. Přidal se totiž v roce 2015. Je toho tolik, co dělá. Například miluje okousávání tužky, objíždení letních hudebních festivalů a nošení velké červené bedny se stojany. Ale taky zbožňuje informatika, opravování telefonů a chytání motýlů. Je ohromující, že to všechno stíhá. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejlepší písní je Basa a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Basa na vrbě a Zavři basy když se červenám. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bicí

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro bicí ve svých 9 letech. Bicí k bicím do big bandu sedá již v roce 2020. To dává dohromady do dneška již 6 let v big bandu. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na bicí sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při numismatice se uhodil a od té doby to má. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Bicí to je moje gusto, Bicí na vrbě, Což takhle dát si bicí a Decibely bicích.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta