Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Na klarinet začala hrát ve svých 8 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2024. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se sbíráním nerostů a hornin. Zbožňuje filmy. Například Ať žijí klarinety!, Kdyby tisíc klarinetů, ale i Klarinet se vrací. Na filmy kouká venku.

Na klarinet není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. V současnosti hraje v big bandu již 2 roky. Mimo hudbu se věnuje vaření a sbírání nerostů a hornin, ovšem nebrání se ani plavání. Hrozně Sleduje hudbu. Nejoblíbenější písní je Decibely klarinetu, a pak hned v pořadí jsou Klarinet to je moje gusto a Zavři klarinety když se červenám. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní gymnastice, tak nakonec moudře zvolil saxofon. A udělal dobře! Za 11 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Trochu lituje, že nikdy nezkusil gymnastiku, protože vždycky dal přednost čištění bazenů, šeptání do hrnce, okousávání nohou nebo pískání přes kousek trávy. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Saxofon ve městě nebo divadlo Továrna na saxofon z roku 1922.

V 3 rocích začal svižně s trombónem. V 5 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 9 letech saxofon. A u toho už zůstal. Za 11 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Kromě hudby se věnuje šeptání do hrnce, okousávání nohou, ale i čištění bazenů. Také sleduje filmy. Například Tři saxofony pro Popelku nebo Kdyby tisíc saxofonů. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní čištění bazenů, tak nakonec moudře zvolila saxofon. A udělala dobře! Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2011. Mimo hudbu se věnuje informatice a plavání, ovšem nebrání se ani degustaci vína. Hrozně Miluje hudbu. Nejbožštější písní je Zavři saxofony když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Decibely saxofonu a Já budu chodit po saxofonech. A vůbec se ji neoposlouchají.

V 9 letech začal s zpěvem. V 11 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 15 letech saxofon. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2013. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při nošení velké červené bedny se stojany. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Marečku, podejte mi saxofon nebo divadlo , o něco starší, Mnoho povyku pro saxofon.

V 9 letech začala svižně s klávesami. V 11 letech změnila k klarinetem. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 15 letech saxofon. A u toho už zůstala. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2016. To dává dohromady do dneška již 10 let v big bandu. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na saxofon sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při degustaci vína se uhodila a od té doby to má. Zbožňuje divadlo. Nejmilovanější hrou je Romeo a saxofon nebo Ze života saxofonů. A vůbec divadlem žije.

Lesní Rohy

Trumpety

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 12 letech. V současnosti hraje v big bandu již 4 roky. Je toho tolik, co dělá. Například miluje stanování v zakázaných oblastech, sport a okousávání nehtů. Ale taky zbožňuje jízdu na koni, nošení velké červené bedny se stojany a pletení vlněných šál. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta a brabenec, Decibely trumpety a Což takhle dát si trumpetu.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 14 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 3 roky. Přidal se totiž v roce 2023. Kromě hudby se věnuje kloboučnictví, čtení Méďy Pusíka, ale i pískání přes kousek trávy. Také miluje filmy. Například Vrchní trumpeta prchni nebo Marečku, podejte mi trumpetu. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Trombóny

Když se v 14 letech rozhodoval co dělat, trombón byla jasná volba. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2018. Mimo hudbu se věnuje závodům na kancelářských křeslech a šeptání do hrnce, ovšem nebrání se ani degustaci vína. Hrozně Sleduje hudbu. Nejmilovanější písní je Což takhle dát si trombón, a pak hned v pořadí jsou Ezop a trombón a Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů. A vůbec se ho neoposlouchají.

Na trombón hraje od svých 12 let. V big bandu hraje od roku 2020. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. I přes urputnou snahu stát se mistrem v stavění hradů z písku, je nakonec rád, že dal přednost učení. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trombón. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Marečku, podejte mi trombón nebo divadlo Čekání na trombón.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2025. Trochu lituje, že nikdy nezkusil pletení vlněných šál, protože vždycky dal přednost dějepisu, truhlaření, okousávání nehtů nebo pěstování fazolí. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Ať žijí trombóny! nebo divadlo Čekání na trombón.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Na klávesy začal hrát ve svých 13 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2019. Je toho tolik, co dělá. Například miluje zalévání zahrady, extrémní lyžování a nošení velké červené bedny se stojany. Ale taky zbožňuje objíždení letních hudebních festivalů, truhlaření a deskové hry. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Chtěl bych mít kapelu ze samých kláves, Klávesy a brabenec, Což takhle dát si klávesy a Zavři klávesy když se červenám.

Kytara

Na kytaru začal hrát ve svých 13 letech. V big bandu hraje od roku 2014. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. I přes urputnou snahu stát se mistrem v okousávání tužky, je nakonec rád, že dal přednost vaření. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na kytaru. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Ať žijí kytary! nebo divadlo Čekání na kytaru.

Basa

V 5 letech začal svižně s zpěvem. V 7 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech basu. A u toho už zůstal. Basa k base do big bandu sedá již v roce 2020. To dává dohromady do dneška již 6 let v big bandu. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při okousávání tužky. Žere filmy. Například Mlčení bas nebo Tři basy pro Popelku. Na filmy kouká doma.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro basu ve svých 11 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2012. Kromě hudby se věnuje závodům na kancelářských křeslech, keramice, nošení velké červené bedny se stojany a fandění fotbalu. Také miluje filmy. Například Marečku, podejte mi basu nebo Basa z Beverly Hills. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Bicí

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní jízdě na koni, tak nakonec moudře zvolil bicí. A udělal dobře! Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2014. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na bicí sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se plaváním. Hrozně Miluje hudbu. Nej nej písní je Já budu chodit po bicích, a pak hned v pořadí jsou Bicí na vrbě a Ezop a bicí. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta