Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní domácímu kutilství, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! Do big bandu se připojila v roce 2024. I přes urputnou snahu stát se mistrem v domácím kutilství, je nakonec ráda, že dala přednost čištění bazenů. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klarinet. Zbožňuje filmy. Například Klarinety z druhého patra, Dneska to roztočíme, klarinete, ale i Klarinet ve městě. Na filmy kouká venku.

Na klarinet začala hrát ve svých 13 letech. Za 16 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o ní napsat. Jeji nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává gymnastice. Také zbožňuje filmy. Například Mlčení klarinetů nebo Klarinet se vrací. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Saxofony

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. Za 14 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Mimo hudbu se věnuje extrémnímu lyžování a zalévání zahrady, ovšem nebrání se ani kloboučnictví. Také zbožňuje filmy. Například Marečku, podejte mi saxofon nebo Saxofon ve městě. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Vyzkoušel klarinet, pak změnil k flétně, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2014. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při zalévání zahrady. Zbožňuje filmy. Například Dneska to roztočíme, saxofone nebo Čtyři saxofony stačí, drahoušku. Na filmy kouká doma.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní domácímu kutilství, tak nakonec moudře zvolil saxofon. A udělal dobře! Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2012. To dává dohromady do dneška již 14 let v big bandu. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při degustaci vína se uhodil a od té doby to má. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Mlčení saxofonů nebo divadlo , o něco starší, Mnoho povyku pro saxofon.

V 3 rocích začala svižně s bicími. V 5 letech změnila k zpěvu. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 9 letech saxofon. A u toho už zůstala. V současnosti hraje v big bandu již 2 roky. Trochu lituje, že nikdy nezkusila pískání přes kousek trávy, protože vždycky dala přednost dějepisu, lovení bouřek nebo deskovým hrám. Miluje divadlo. Nejmilovanější hrou je Saxofon na Karlštejně nebo Saxofon noci svatojánské. A vůbec divadlem žije.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu začal hrát ve svých 13 letech. V big bandu hraje od roku 2015. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se informatikou. Sleduje filmy. Například Trumpety z druhého patra, Ať žijí trumpety!, ale i Padesát odstínů trumpet. Na filmy kouká venku.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 16 let. Přidal se totiž v roce 2010. Je toho tolik, co dělá. Například miluje zalévání zahrady, šeptání do hrnce a učení. Ale taky zbožňuje nahánění bodů u kapelníka, sport a pískání přes kousek trávy. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet, Zavři trumpety když se červenám, Trumpeta a brabenec a Já budu chodit po trumpetách.

Trombóny

V 5 letech začal s basou. V 7 letech změnil k saxofonu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 11 letech trombón. A toho už se nezbavil. Za 2 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Kromě hudby dává svůj volný čas poloprofesionálnímu pití vody, pletení vlněných šál, zalévání zahrady a keramice. Zbožňuje divadlo. Nejmilovanější hrou je Čekání na trombón nebo Ze života trombónů. A vůbec divadlem žije.

Když se v 13 letech rozhodoval co dělat, trombón byla jasná volba. V současnosti hraje v big bandu již 10 let. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trombón sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při extrémním lyžování. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Vrchní trombón prchni nebo divadlo Trombón noci svatojánské.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trombón ve svých 12 letech. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2023. To dává dohromady do dneška již 3 roky v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v stavění hradů z písku, je nakonec rád, že dal přednost truhlaření. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trombón. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trombón na vrbě, Trombón to je moje gusto, Trombón a brabenec a Zavři trombóny když se červenám.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Kytara

Basa

Bicí

Když se v 12 letech rozhodoval co dělat, bicí byla jasná volba. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2016. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává rybaření. Hrozně Sleduje hudbu. Nejkoulikatější písní je Já budu chodit po bicích, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si bicí a Zavři bicí když se červenám. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta