Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 9 letech začala svižně s bicími. V 11 letech změnila k zpěvu. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 15 letech klarinet. A u toho už zůstala. Klarinet k klarinetem do big bandu sedá již v roce 2012. To dává dohromady do dneška již 14 let v big bandu. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při pěstování fazolí se uhodila a od té doby to má. Hrozně Sleduje hudbu. Nejbožštější písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých klarinetů, a pak hned v pořadí jsou Decibely klarinetu a Ezop a klarinet. A vůbec se ji neoposlouchají.

Na klarinet není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 10 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 8 let. Přidala se totiž v roce 2018. I přes urputnou snahu stát se mistrem v kloboučnictví, je nakonec ráda, že dala přednost deskovým hrám. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klarinet. Miluje divadlo. Nej nej hrou je Klarinet na Karlštejně nebo Romeo a klarinet. A vůbec divadlem žije.

Na klarinet začala hrát ve svých 15 letech. V současnosti hraje v big bandu již 14 let. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se chytáním motýlů. Hrozně Žere hudbu. Nej nej písní je Zavři klarinety když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Klarinety z Texasu a Chtěl bych mít kapelu ze samých klarinetů. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

Když se v 11 letech rozhodovala co dělat, saxofon byla jasná volba. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2014. I přes urputnou snahu stát se mistrem v pletení vlněných šál, je nakonec ráda, že dala přednost astrologii. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů, Saxofon to je moje gusto, Já budu chodit po saxofonech a Ezop a saxofon.

Vyzkoušel trombón, pak změnil k bicím, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2019. Kromě hudby dává svůj volný čas opravování telefonů, astrologii, gymnastice a pískání přes kousek trávy. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Decibely saxofonu, a pak hned v pořadí jsou Já budu chodit po saxofonech a Ezop a saxofon. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 6 letech začala s flétnou. V 8 letech změnila k bicím. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 12 letech saxofon. A toho už se nezbavila. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2014. To dává dohromady do dneška již 12 let v big bandu. Kromě hudby se věnuje degustaci vína, objíždení letních hudebních festivalů, nošení velké červené bedny se stojany a informatice. Sleduje filmy. Například Čtyři saxofony stačí, drahoušku, Marečku, podejte mi saxofon, ale i Slunce, seno, saxofon. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

V 8 letech začal s saxofonem. V 10 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. V big bandu hraje od roku 2018. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Nikdy ho příliš nezajímalo například nahánění bodů u kapelníka nebo deskové hry. Zatímco informatice a pojídání másla věnuje naplno svůj volný čas. Hrozně Sleduje hudbu. Nejoblíbenější písní je Decibely trumpety, a pak hned v pořadí jsou Ezop a trumpeta a Trumpety z Texasu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Když se v 8 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2021. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při fandění fotbalu se uhodil a od té doby to má. Zbožňuje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Trumpeta na Karlštejně nebo Továrna na trumpetu z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Na trumpetu hraje od svých 8 let. Za 2 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v degustaci vína, je nakonec rád, že dal přednost pojídání másla. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Kdyby tisíc trumpet nebo divadlo Ze života trumpet.

Trombóny

Vyzkoušel saxofon, pak změnil k base, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2022. Kromě hudby se věnuje závodům na kancelářských křeslech, sbírání nerostů a hornin a okousávání nohou. Také žere filmy. Například Dneska to roztočíme, trombóne nebo Marečku, podejte mi trombón. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Vyzkoušel klarinet, pak změnil k flétně, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 8 let. Přidal se totiž v roce 2018. Trochu lituje, že nikdy nezkusil numismatiku, protože vždycky dal přednost nošení velké červené bedny se stojany, zalévání zahrady, učení nebo nahánění bodů u kapelníka. Zbožňuje divadlo. Nejlepší hrou je Čekání na trombón nebo Trombón na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Na klávesy není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 12 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 9 let. Přidal se totiž v roce 2017. Kromě hudby dává svůj volný čas objíždení letních hudebních festivalů, akvaristice a extrémnímu lyžování. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si klávesy, Decibely kláves, Chtěl bych mít kapelu ze samých kláves a Klávesy a brabenec.

Kytara

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní sbírání nerostů a hornin, tak nakonec moudře zvolil kytaru. A udělal dobře! V současnosti hraje v big bandu již 2 roky. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává pískání přes kousek trávy. Zbožňuje filmy. Například Čtyři kytary stačí, drahoušku, Kdyby tisíc kytar, ale i Kytara se vrací. Na filmy kouká venku.

Basa

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 10 let věnuje a poctivě cvičí. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2020. Nikdy ho příliš nezajímalo například učení nebo sport. Zatímco pěstování fazolí a okousávání nehtů věnuje naplno svůj volný čas. Sleduje divadlo. Nejlepší hrou je Továrna na basu z roku 1922 nebo Basa na Karlštejně. A vůbec divadlem žije.

V 5 letech začal s bicími. V 7 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 11 letech basu. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2024. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se numismatikou. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po basách, Zavři basy když se červenám a Basa na vrbě.

Bicí

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro bicí ve svých 10 letech. Za 9 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na bicí. Trochu lituje, že nikdy nezkusil chytání motýlů, protože vždycky dal přednost nahánění bodů u kapelníka, okousávání nohou nebo fandění fotbalu. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si bicí, Já budu chodit po bicích a Bicí z Texasu.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta