Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 8 letech začala svižně s bicími. V 10 letech změnila k klávesám. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 14 letech klarinet. A u toho už zůstala. Za 10 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Kromě hudby se věnuje keramice, jízdě na koni, ale i extrémnímu lyžování. Miluje filmy. Například Klarinet z Beverly Hills, Ať žijí klarinety!, ale i Kdyby tisíc klarinetů. Na filmy kouká venku.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro klarinet ve svých 15 letech. Do big bandu se připojila v roce 2025. Je toho tolik, co dělá. Například miluje závody na kancelářských křeslech, domácí kutilství a čištění bazenů. Ale taky zbožňuje čtení Méďy Pusíka, extrémní lyžování a šeptání do hrnce. Je ohromující, že to všechno stíhá. Také zbožňuje filmy. Například Klarinet z Beverly Hills nebo Tři klarinety pro Popelku. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Saxofony

Vyzkoušel basu, pak změnil k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá sbírání nerostů a hornin. Hrozně Miluje hudbu. Nejmilovanější písní je Saxofon na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si saxofon a Ezop a saxofon. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 3 rocích začal s trombónem. V 5 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 9 letech saxofon. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2025. Mimo hudbu se věnuje poloprofesionálnímu pití vody a objíždení letních hudebních festivalů, ovšem nebrání se ani vaření. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři saxofony když se červenám, Saxofon na vrbě a Což takhle dát si saxofon.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro saxofon ve svých 8 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 9 let. Přidal se totiž v roce 2017. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při okousávání nohou. Také miluje filmy. Například Dneska to roztočíme, saxofone nebo Čtyři saxofony stačí, drahoušku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Hra na saxofon ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 13 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2015. Nikdy ji příliš nezajímalo například závody na kancelářských křeslech nebo astrologie. Zatímco poloprofesionálnímu pití vody a okousávání tužky věnuje naplno svůj volný čas. Sleduje filmy. Například Tři saxofony pro Popelku, Saxofon z Beverly Hills, ale i Čtyři saxofony stačí, drahoušku. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 11 let věnuje a poctivě cvičí. V současnosti hraje v big bandu již 6 let. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se pískáním přes kousek trávy. Sleduje divadlo. Nej nej hrou je Továrna na trumpetu z roku 1922 nebo Trumpeta noci svatojánské. A vůbec divadlem žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

V 6 letech začal s flétnou. V 8 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 12 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2021. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při nošení velké červené bedny se stojany se uhodil a od té doby to má. Miluje filmy. Například Slunce, seno, trumpeta, Kdyby tisíc trumpet, ale i Čtyři trumpety stačí, drahoušku. Na filmy kouká venku.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní šeptání do hrnce, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! V big bandu hraje od roku 2013. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby dává svůj volný čas gymnastice, pískání přes kousek trávy, keramice a stanování v zakázaných oblastech. Také miluje filmy. Například Kdyby tisíc trumpet nebo Trumpety z druhého patra. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Trombóny

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trombón ve svých 11 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 6 let. Přidal se totiž v roce 2020. Trochu lituje, že nikdy nezkusil degustaci vína, protože vždycky dal přednost chytání motýlů, okousávání nehtů, poloprofesionálnímu pití vody nebo pojídání másla. Zbožňuje divadlo. Nejlepší hrou je Gulliverovy trombóny nebo Trombón v salonním coupé. A vůbec divadlem žije.

Začal hrát na trombón zhruba ve svých 10 letech. Do big bandu se připojil v roce 2021. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trombón sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při plavání se uhodil a od té doby to má. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Marečku, podejte mi trombón nebo divadlo Trombón na mýtince.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Začal hrát na klávesy zhruba ve svých 9 letech. Za 16 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na klávesy. Nikdy ho příliš nezajímalo například okousávání nehtů nebo rybaření. Zatímco závodům na kancelářských křeslech a stavění hradů z písku věnuje naplno svůj volný čas. Hrozně Žere hudbu. Nejoblíbenější písní je Decibely kláves, a pak hned v pořadí jsou Ezop a klávesy a Klávesy to je moje gusto. A vůbec se ho neoposlouchají.

Kytara

Hra na kytaru ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2012. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na kytaru sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při poloprofesionálním pití vody. Hrozně Miluje hudbu. Nejoblíbenější písní je Zavři kytary když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Ezop a kytara a Chtěl bych mít kapelu ze samých kytar. A vůbec se ho neoposlouchají.

Basa

Na basu hraje od svých 15 let. Basa k base do big bandu sedá již v roce 2021. To dává dohromady do dneška již 5 let v big bandu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil deskové hry, protože vždycky dal přednost sportu, astrologii, nahánění bodů u kapelníka nebo numismatice. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři basy když se červenám, Ezop a basa, Basa a brabenec a Decibely basy.

Vyzkoušel trumpetu, pak změnil k zpěvu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na base. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 4 roky. Přidal se totiž v roce 2022. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se lověním bouřek. Miluje filmy. Například Basa se vrací, Dneska to roztočíme, baso, ale i Basy z druhého patra. Na filmy kouká venku.

Bicí

Na bicí není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2012. Mimo hudbu se věnuje okousávání tužky a okousávání nohou, ovšem nebrání se ani závodům na kancelářských křeslech. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Ezop a bicí, Decibely bicích, Což takhle dát si bicí a Bicí to je moje gusto.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta