Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 9 letech začala s trumpetou. V 11 letech změnila k zpěvu. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 15 letech klarinet. A toho už se nezbavila. Do big bandu se připojila v roce 2011. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se opravováním telefonů. Sleduje divadlo. Nejmilovanější hrou je Továrna na klarinet z roku 1922 nebo Klarinet na Karlštejně. A vůbec divadlem žije.

Saxofony

Na saxofon hraje od svých 8 let. Do big bandu se připojil v roce 2015. Je toho tolik, co dělá. Například miluje informatika, šeptání do hrnce a čtení Méďy Pusíka. Ale taky zbožňuje okousávání tužky, domácí kutilství a pletení vlněných šál. Je ohromující, že to všechno stíhá. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Ať žijí saxofony! nebo divadlo Čekání na saxofon.

V 6 letech začala s flétnou. V 8 letech změnila k trombónu. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 12 letech saxofon. A toho už se nezbavila. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 15 let. Přidala se totiž v roce 2011. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při zalévání zahrady. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely saxofonu, Zavři saxofony když se červenám, Což takhle dát si saxofon a Já budu chodit po saxofonech.

V 7 letech začal svižně s trombónem. V 9 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 13 letech saxofon. A u toho už zůstal. V současnosti hraje v big bandu již 8 let. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při domácím kutilství. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Saxofon ve městě nebo divadlo Čekání na saxofon.

Když se v 12 letech rozhodovala co dělat, saxofon byla jasná volba. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2011. Je toho tolik, co dělá. Například miluje čištění bazenů, astrologii a učení. Ale taky zbožňuje degustaci vína, objíždení letních hudebních festivalů a jízdu na koni. Je ohromující, že to všechno stíhá. Zbožňuje filmy. Například Saxofony z druhého patra, Ať žijí saxofony!, ale i Mlčení saxofonů. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu hraje od svých 9 let. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2018. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při nošení velké červené bedny se stojany. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejoblíbenější písní je Decibely trumpety, a pak hned v pořadí jsou Trumpeta to je moje gusto a Trumpeta na vrbě. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní čtení Méďy Pusíka, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2010. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při stavění hradů z písku. Sleduje filmy. Například Tři trumpety pro Popelku, Slunce, seno, trumpeta, ale i Vrchní trumpeta prchni. Na filmy kouká venku.

V 5 letech začal svižně s klarinetem. V 7 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech trumpetu. A u toho už zůstal. V big bandu hraje od roku 2020. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Jednou se chce astrologií živit, ale do té doby musí dělat objíždení letních hudebních festivalů. Miluje filmy. Například Vrchní trumpeta prchni nebo Trumpeta se vrací. Na filmy kouká doma.

Trombóny

Vyzkoušel klávesy, pak změnil k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. Za 16 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává fandění fotbalu. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Dneska to roztočíme, trombóne nebo divadlo Čekání na trombón.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Kytara

Basa

V 5 letech začal s klarinetem. V 7 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 11 letech basu. A toho už se nezbavil. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2022. Je toho tolik, co dělá. Například miluje keramiku, akvaristiku a pískání přes kousek trávy. Ale taky zbožňuje nahánění bodů u kapelníka, numismatiku a deskové hry. Je ohromující, že to všechno stíhá. Také zbožňuje filmy. Například Mlčení bas nebo Tři basy pro Popelku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 8 letech začal svižně s trombónem. V 10 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 14 letech basu. A u toho už zůstal. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2015. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při chytání motýlů. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nej nej písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých bas, a pak hned v pořadí jsou Basa to je moje gusto a Já budu chodit po basách. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bicí

V 6 letech začal s klarinetem. V 8 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 12 letech bicí. A toho už se nezbavil. Do big bandu se připojil v roce 2014. Kromě hudby se věnuje opravování telefonů, fandění fotbalu, ale i vaření. Také sleduje filmy. Například Čtyři bicí stačí, drahoušku nebo Bicí se vrací. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta