Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 3 rocích začala svižně s zpěvem. V 5 letech změnila k klávesám. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 9 letech klarinet. A u toho už zůstala. V big bandu hraje od roku 2019. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při sbírání nerostů a hornin se uhodila a od té doby to má. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Čtyři klarinety stačí, drahoušku nebo divadlo Klarinet na mýtince.

Na klarinet začala hrát ve svých 15 letech. V současnosti hraje v big bandu již 10 let. Je toho tolik, co dělá. Například miluje sport, pojídání másla a kloboučnictví. Ale taky zbožňuje lovení bouřek, degustaci vína a okousávání nohou. Je ohromující, že to všechno stíhá. Miluje filmy. Například Slunce, seno, klarinet, Vrchní klarinet prchni, ale i Dneska to roztočíme, klarinete. Na filmy kouká venku.

V 4 rocích začala s flétnou. V 6 letech změnila k bicím. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 10 letech klarinet. A toho už se nezbavila. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2018. Kromě hudby se věnuje okousávání nohou, nahánění bodů u kapelníka a okousávání nehtů. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Klarinet na vrbě, Já budu chodit po klarinetech a Decibely klarinetu.

Saxofony

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. V big bandu hraje od roku 2017. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá nošení velké červené bedny se stojany. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejlepší písní je Saxofon a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Zavři saxofony když se červenám a Decibely saxofonu. A vůbec se ho neoposlouchají.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní poloprofesionálnímu pití vody, tak nakonec moudře zvolil saxofon. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 6 let. Přidal se totiž v roce 2020. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává truhlaření. Žere filmy. Například Tři saxofony pro Popelku nebo Saxofon ve městě. Na filmy kouká doma.

Hra na saxofon ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 14 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 6 let. Přidala se totiž v roce 2020. I přes urputnou snahu stát se mistrem v čtení Méďy Pusíka, je nakonec ráda, že dala přednost nahánění bodů u kapelníka. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů, Saxofon a brabenec, Ezop a saxofon a Saxofon to je moje gusto.

Lesní Rohy

Trumpety

V 5 letech začal svižně s saxofonem. V 7 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Do big bandu se připojil v roce 2013. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se poloprofesionálním pití vody. Zbožňuje filmy. Například Trumpety z druhého patra nebo Padesát odstínů trumpet. Na filmy kouká doma.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 12 letech. Za 1 rok v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se poloprofesionálním pití vody. Také zbožňuje filmy. Například Trumpety z druhého patra nebo Mlčení trumpet. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní stavění hradů z písku, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Do big bandu se připojil v roce 2016. Mimo hudbu se věnuje okousávání nohou a truhlaření, ovšem nebrání se ani nošení velké červené bedny se stojany. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Trumpeta se vrací nebo divadlo Trumpeta a Julie.

Trombóny

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. Za 12 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Trochu lituje, že nikdy nezkusil závody na kancelářských křeslech, protože vždycky dal přednost keramice, gymnastice nebo fandění fotbalu. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trombón to je moje gusto, Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů, Ezop a trombón a Což takhle dát si trombón.

V 9 letech začal s bicími. V 11 letech změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 15 letech trombón. A toho už se nezbavil. V big bandu hraje od roku 2023. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Je toho tolik, co dělá. Například miluje pěstování fazolí, degustaci vína a numismatiku. Ale taky zbožňuje jízdu na koni, stanování v zakázaných oblastech a deskové hry. Je ohromující, že to všechno stíhá. Hrozně Žere hudbu. Nej nej písní je Trombóny z Texasu, a pak hned v pořadí jsou Decibely trombónu a Trombón to je moje gusto. A vůbec se ho neoposlouchají.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Když se v 12 letech rozhodoval co dělat, klávesy byla jasná volba. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2014. Jednou se chce stanováním v zakázaných oblastech živit, ale do té doby musí dělat kloboučnictví. Hrozně Miluje hudbu. Nejlepší písní je Což takhle dát si klávesy, a pak hned v pořadí jsou Zavři klávesy když se červenám a Decibely kláves. A vůbec se ho neoposlouchají.

Kytara

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní truhlaření, tak nakonec moudře zvolil kytaru. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 7 let. Přidal se totiž v roce 2019. Kromě hudby dává svůj volný čas okousávání nohou, gymnastice, učení a sbírání nerostů a hornin. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Čtyři kytary stačí, drahoušku nebo divadlo Romeo a kytara.

Basa

Když se v 12 letech rozhodoval co dělat, basa byla jasná volba. V big bandu hraje od roku 2023. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Trochu lituje, že nikdy nezkusil pískání přes kousek trávy, protože vždycky dal přednost stavění hradů z písku, dějepisu nebo šeptání do hrnce. Také sleduje filmy. Například Tři basy pro Popelku nebo Padesát odstínů bas. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. V big bandu hraje od roku 2018. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. I přes urputnou snahu stát se mistrem v stanování v zakázaných oblastech, je nakonec rád, že dal přednost degustaci vína. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na basu. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Basa a brabenec, Basa to je moje gusto, Což takhle dát si basu a Basa na vrbě.

Bicí

Začal hrát na bicí zhruba ve svých 12 letech. Za 16 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na bicí. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává jízdě na koni. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Decibely bicích, a pak hned v pořadí jsou Ezop a bicí a Bicí a brabenec. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta