Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 9 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 6 let. Přidala se totiž v roce 2020. Tajnůstkářa. Je však jasně vidět, že ji baví chytání motýlů nebo lovení bouřek. Hrozně Žere hudbu. Nejlepší písní je Klarinet to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Já budu chodit po klarinetech a Klarinet a brabenec. A vůbec se ji neoposlouchají.

V 3 rocích začala s trombónem. V 5 letech změnila k base. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 9 letech klarinet. A toho už se nezbavila. V big bandu hraje od roku 2024. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se pojídáním másla. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Kdyby tisíc klarinetů nebo divadlo Romeo a klarinet.

Na klarinet není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. Klarinet k klarinetem do big bandu sedá již v roce 2022. To dává dohromady do dneška již 4 roky v big bandu. Kromě hudby se věnuje dějepisu, akvaristice a informatice. Také žere filmy. Například Klarinety z druhého patra nebo Dneska to roztočíme, klarinete. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Saxofony

V 8 letech začal svižně s bicími. V 10 letech změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 14 letech saxofon. A u toho už zůstal. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2012. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává nahánění bodů u kapelníka. Zbožňuje filmy. Například Tři saxofony pro Popelku, Marečku, podejte mi saxofon, ale i Saxofon se vrací. Na filmy kouká venku.

V 2 rocích začala svižně s trumpetou. V 4 rocích změnila k bicím. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 8 letech saxofon. A u toho už zůstala. V big bandu hraje od roku 2011. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Nikdy ji příliš nezajímalo například deskové hry nebo čištění bazenů. Zatímco okousávání nohou a truhlaření věnuje naplno svůj volný čas. Miluje filmy. Například Saxofony z druhého patra, Kdyby tisíc saxofonů, ale i Saxofon ve městě. Na filmy kouká venku.

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 11 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2018. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při gymnastice. Sleduje divadlo. Nejoblíbenější hrou je , o něco starší, Mnoho povyku pro saxofon nebo Továrna na saxofon z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

Když se v 10 letech rozhodovala co dělat, saxofon byla jasná volba. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2011. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při okousávání tužky. Zbožňuje divadlo. Nejlepší hrou je Továrna na saxofon z roku 1922 nebo Saxofon na Karlštejně. A vůbec divadlem žije.

Lesní Rohy

Trumpety

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 8 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 3 roky. Přidal se totiž v roce 2023. Trochu lituje, že nikdy nezkusil keramiku, protože vždycky dal přednost pěstování fazolí, kloboučnictví, pojídání másla nebo pískání přes kousek trávy. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet, Což takhle dát si trumpetu, Trumpeta to je moje gusto a Ezop a trumpeta.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 9 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2016. I přes urputnou snahu stát se mistrem v pěstování fazolí, je nakonec rád, že dal přednost lovení bouřek. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Zbožňuje filmy. Například Vrchní trumpeta prchni, Trumpeta z Beverly Hills, ale i Mlčení trumpet. Na filmy kouká venku.

Trombóny

Na trombón začal hrát ve svých 9 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 15 let. Přidal se totiž v roce 2011. Trochu lituje, že nikdy nezkusil extrémní lyžování, protože vždycky dal přednost nošení velké červené bedny se stojany, pěstování fazolí, okousávání nehtů nebo akvaristice. Zbožňuje divadlo. Nejlepší hrou je Gulliverovy trombóny nebo Trombón a Julie. A vůbec divadlem žije.

V 6 letech začal svižně s trumpetou. V 8 letech změnil k saxofonu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 12 letech trombón. A u toho už zůstal. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 8 let. Přidal se totiž v roce 2018. Kromě hudby dává svůj volný čas okousávání nohou, sbírání nerostů a hornin, pěstování fazolí a extrémnímu lyžování. Zbožňuje filmy. Například Trombón se vrací nebo Trombóny z druhého patra. Na filmy kouká doma.

V 6 letech začal s klarinetem. V 8 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 12 letech trombón. A toho už se nezbavil. V současnosti hraje v big bandu již 8 let. Trochu lituje, že nikdy nezkusil informatika, protože vždycky dal přednost čtení Méďy Pusíka, čištění bazenů nebo kloboučnictví. Hrozně Žere hudbu. Nejlepší písní je Ezop a trombón, a pak hned v pořadí jsou Já budu chodit po trombónech a Trombón a brabenec. A vůbec se ho neoposlouchají.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro klávesy ve svých 15 letech. Za 10 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na klávesy. Kromě hudby dává svůj volný čas pěstování fazolí, pojídání másla, závodům na kancelářských křeslech a rybaření. Žere filmy. Například Čtyři klávesy stačí, drahoušku, Padesát odstínů kláves, ale i Vrchní klávesy prchni. Na filmy kouká venku.

Kytara

Na kytaru není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 8 let věnuje a poctivě cvičí. V big bandu hraje od roku 2013. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Je toho tolik, co dělá. Například miluje informatika, fandění fotbalu a plavání. Ale taky zbožňuje keramiku, pletení vlněných šál a čištění bazenů. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po kytarách, Kytara to je moje gusto a Kytara na vrbě.

Basa

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní učení, tak nakonec moudře zvolil basu. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Trochu lituje, že nikdy nezkusil učení, protože vždycky dal přednost sportu, stavění hradů z písku, domácímu kutilství nebo akvaristice. Sleduje filmy. Například Marečku, podejte mi basu nebo Čtyři basy stačí, drahoušku. Na filmy kouká doma.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro basu ve svých 10 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při truhlaření. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejbožštější písní je Basa na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých bas a Což takhle dát si basu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bicí

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta