Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 5 letech začala svižně s flétnou. V 7 letech změnila k trumpetě. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 11 letech klarinet. A u toho už zůstala. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2018. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o ní napsat. Jeji nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává objíždení letních hudebních festivalů. Také sleduje filmy. Například Tři klarinety pro Popelku nebo Ať žijí klarinety!. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro klarinet ve svých 10 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2019. Trochu lituje, že nikdy nezkusila pletení vlněných šál, protože vždycky dala přednost extrémnímu lyžování, kloboučnictví nebo fandění fotbalu. Také miluje filmy. Například Padesát odstínů klarinetů nebo Tři klarinety pro Popelku. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Saxofony

Když se v 8 letech rozhodoval co dělat, saxofon byla jasná volba. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2015. Je toho tolik, co dělá. Například miluje deskové hry, vaření a čtení Méďy Pusíka. Ale taky zbožňuje kloboučnictví, plavání a extrémní lyžování. Je ohromující, že to všechno stíhá. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Tři saxofony pro Popelku nebo divadlo Čekání na saxofon.

Vyzkoušela klarinet, pak změnila k flétně, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na saxofonu. V big bandu hraje od roku 2015. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá nošení velké červené bedny se stojany. Také miluje filmy. Například Vrchní saxofon prchni nebo Tři saxofony pro Popelku. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro saxofon ve svých 11 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 15 let. Přidal se totiž v roce 2011. Trochu lituje, že nikdy nezkusil pojídání másla, protože vždycky dal přednost chytání motýlů, stavění hradů z písku nebo čištění bazenů. Sleduje filmy. Například Saxofony z druhého patra, Padesát odstínů saxofonů, ale i Kdyby tisíc saxofonů. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní kloboučnictví, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 10 let. Přidal se totiž v roce 2016. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává pletení vlněných šál. Miluje filmy. Například Marečku, podejte mi trumpetu nebo Tři trumpety pro Popelku. Na filmy kouká doma.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. V současnosti hraje v big bandu již 15 let. Je toho tolik, co dělá. Například miluje pojídání másla, plavání a domácí kutilství. Ale taky zbožňuje keramiku, pískání přes kousek trávy a dějepis. Je ohromující, že to všechno stíhá. Zbožňuje filmy. Například Čtyři trumpety stačí, drahoušku nebo Trumpeta ve městě. Na filmy kouká doma.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Vyzkoušel zpěv, pak změnil k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2023. To dává dohromady do dneška již 3 roky v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v stavění hradů z písku, je nakonec rád, že dal přednost chytání motýlů. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta to je moje gusto, Trumpeta na vrbě a Trumpeta a brabenec.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 11 let věnuje a poctivě cvičí. V big bandu hraje od roku 2024. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Je toho tolik, co dělá. Například miluje opravování telefonů, domácí kutilství a informatika. Ale taky zbožňuje sport, okousávání nohou a pletení vlněných šál. Je ohromující, že to všechno stíhá. Také miluje filmy. Například Ať žijí trumpety! nebo Tři trumpety pro Popelku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Trombóny

Vyzkoušel klarinet, pak změnil k zpěvu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. Za 8 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává chytání motýlů. Také zbožňuje filmy. Například Tři trombóny pro Popelku nebo Čtyři trombóny stačí, drahoušku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 8 letech začal s basou. V 10 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech trombón. A toho už se nezbavil. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2018. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trombón sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při deskových hrách. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Padesát odstínů trombónů nebo divadlo Továrna na trombón z roku 1922.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Hra na klávesy ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 9 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2010. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví šeptání do hrnce nebo poloprofesionální pití vody. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Chtěl bych mít kapelu ze samých kláves, Já budu chodit po klávesách, Klávesy z Texasu a Klávesy to je moje gusto.

Kytara

Basa

Bicí

Na bicí začal hrát ve svých 10 letech. V současnosti hraje v big bandu již 8 let. I přes urputnou snahu stát se mistrem v okousávání nehtů, je nakonec rád, že dal přednost objíždení letních hudebních festivalů. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na bicí. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Čtyři bicí stačí, drahoušku nebo divadlo Bicí a Julie.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta