Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Saxofony

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 13 letech. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2020. To dává dohromady do dneška již 6 let v big bandu. Kromě hudby se věnuje nahánění bodů u kapelníka, závodům na kancelářských křeslech a poloprofesionálnímu pití vody. Zbožňuje divadlo. Nejlepší hrou je Gulliverovy saxofony nebo Saxofon na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Začal hrát na saxofon zhruba ve svých 15 letech. V současnosti hraje v big bandu již 3 roky. Je toho tolik, co dělá. Například miluje stavění hradů z písku, vaření a poloprofesionální pití vody. Ale taky zbožňuje gymnastiku, rybaření a zalévání zahrady. Je ohromující, že to všechno stíhá. Sleduje divadlo. Nej nej hrou je Továrna na saxofon z roku 1922 nebo Gulliverovy saxofony. A vůbec divadlem žije.

V 3 rocích začala s zpěvem. V 5 letech změnila k trumpetě. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 9 letech saxofon. A toho už se nezbavila. Za 13 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na saxofon. Je toho tolik, co dělá. Například miluje okousávání nohou, deskové hry a okousávání tužky. Ale taky zbožňuje keramiku, šeptání do hrnce a pískání přes kousek trávy. Je ohromující, že to všechno stíhá. Žere divadlo. Nejmilovanější hrou je Gulliverovy saxofony nebo Čekání na saxofon. A vůbec divadlem žije.

Když se v 14 letech rozhodoval co dělat, saxofon byla jasná volba. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2013. To dává dohromady do dneška již 13 let v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v akvaristice, je nakonec rád, že dal přednost sportu. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Sleduje filmy. Například Saxofon se vrací nebo Vrchní saxofon prchni. Na filmy kouká doma.

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní degustaci vína, tak nakonec moudře zvolila saxofon. A udělala dobře! Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2021. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá pojídání másla. Hrozně Žere hudbu. Nejmilovanější písní je Saxofony z Texasu, a pak hned v pořadí jsou Saxofon a brabenec a Saxofon na vrbě. A vůbec se ji neoposlouchají.

Lesní Rohy

Trumpety

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při akvaristice. Také žere filmy. Například Padesát odstínů trumpet nebo Ať žijí trumpety!. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní gymnastice, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Do big bandu se připojil v roce 2011. Nikdy ho příliš nezajímalo například gymnastika nebo pojídání másla. Zatímco fandění fotbalu a plavání věnuje naplno svůj volný čas. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Tři trumpety pro Popelku nebo divadlo Gulliverovy trumpety.

Trombóny

Začal hrát na trombón zhruba ve svých 11 letech. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2020. To dává dohromady do dneška již 6 let v big bandu. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trombón sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při vaření. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Čtyři trombóny stačí, drahoušku nebo divadlo Trombón noci svatojánské.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

V 7 letech začal s klarinetem. V 9 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech klávesy. A toho už se nezbavil. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2019. I přes urputnou snahu stát se mistrem v zalévání zahrady, je nakonec rád, že dal přednost jízdě na koni. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klávesy. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Klávesy z Beverly Hills nebo divadlo Klávesy na mýtince.

Kytara

Hra na kytaru ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 9 letech. Do big bandu se připojil v roce 2010. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává stanování v zakázaných oblastech. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejoblíbenější písní je Ezop a kytara, a pak hned v pořadí jsou Kytara na vrbě a Kytary z Texasu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Basa

Na basu začal hrát ve svých 14 letech. Za 10 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při nahánění bodů u kapelníka se uhodil a od té doby to má. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Což takhle dát si basu, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých bas a Já budu chodit po basách. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bicí

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro bicí ve svých 11 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2014. I přes urputnou snahu stát se mistrem v závodech na kancelářských křeslech, je nakonec rád, že dal přednost dějepisu. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na bicí. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si bicí, Já budu chodit po bicích a Decibely bicích.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta