Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 2 rocích začala s bicími. V 4 rocích změnila k base. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 8 letech klarinet. A toho už se nezbavila. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2019. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá šeptání do hrnce. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Což takhle dát si klarinet, a pak hned v pořadí jsou Decibely klarinetu a Já budu chodit po klarinetech. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

Vyzkoušel klarinet, pak změnil k trumpetě, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2019. To dává dohromady do dneška již 7 let v big bandu. Mimo hudbu se věnuje truhlaření a domácímu kutilství, ovšem nebrání se ani pískání přes kousek trávy. Žere filmy. Například Ať žijí saxofony!, Čtyři saxofony stačí, drahoušku, ale i Saxofon se vrací. Na filmy kouká venku.

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. Za 7 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na saxofon. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na saxofon sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při fandění fotbalu se uhodila a od té doby to má. Žere filmy. Například Marečku, podejte mi saxofon, Dneska to roztočíme, saxofone, ale i Vrchní saxofon prchni. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 11 letech. Do big bandu se připojil v roce 2014. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při degustaci vína se uhodil a od té doby to má. Sleduje divadlo. Nejlepší hrou je Romeo a trumpeta nebo Trumpeta na Karlštejně. A vůbec divadlem žije.

V 7 letech začal s flétnou. V 9 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2015. Kromě hudby se věnuje kloboučnictví, keramice, jízdě na koni a nošení velké červené bedny se stojany. Žere filmy. Například Mlčení trumpet nebo Trumpeta ve městě. Na filmy kouká doma.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Trombóny

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. V současnosti hraje v big bandu již 11 let. Trochu lituje, že nikdy nezkusil fandění fotbalu, protože vždycky dal přednost učení, jízdě na koni, čtení Méďy Pusíka nebo okousávání tužky. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Dneska to roztočíme, trombóne nebo divadlo Gulliverovy trombóny.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trombón ve svých 15 letech. Za 1 rok v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Kromě hudby dává svůj volný čas stanování v zakázaných oblastech, sbírání nerostů a hornin a pletení vlněných šál. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nej nej písní je Což takhle dát si trombón, a pak hned v pořadí jsou Decibely trombónu a Já budu chodit po trombónech. A vůbec se ho neoposlouchají.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní extrémnímu lyžování, tak nakonec moudře zvolil trombón. A udělal dobře! Za 8 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Kromě hudby se věnuje závodům na kancelářských křeslech, rybaření a šeptání do hrnce. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Dneska to roztočíme, trombóne nebo divadlo Ze života trombónů.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

V 5 letech začal s bicími. V 7 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 11 letech klávesy. A toho už se nezbavil. Za 8 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na klávesy. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává stanování v zakázaných oblastech. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po klávesách, Ezop a klávesy a Zavři klávesy když se červenám.

Kytara

Hra na kytaru ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. Kytara k kytaře do big bandu sedá již v roce 2012. To dává dohromady do dneška již 14 let v big bandu. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na kytaru sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při akvaristice. Sleduje filmy. Například Marečku, podejte mi kytaru, Slunce, seno, kytara, ale i Vrchní kytara prchni. Na filmy kouká venku.

Basa

Vyzkoušel klarinet, pak změnil k klávesám, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na base. V současnosti hraje v big bandu již 10 let. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se gymnastikou. Hrozně Žere hudbu. Nejlepší písní je Basa a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých bas a Decibely basy. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bicí

Na bicí začal hrát ve svých 14 letech. Za 10 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na bicí. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na bicí sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při okousávání nehtů se uhodil a od té doby to má. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely bicích, Což takhle dát si bicí a Bicí a brabenec.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta