Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Na klarinet není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 9 let. Přidala se totiž v roce 2017. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá deskové hry. Žere divadlo. Nejkoulikatější hrou je Čekání na klarinet nebo , o něco starší, Mnoho povyku pro klarinet. A vůbec divadlem žije.

Vyzkoušela flétnu, pak změnila k zpěvu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2013. I přes urputnou snahu stát se mistrem v stanování v zakázaných oblastech, je nakonec ráda, že dala přednost jízdě na koni. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klarinet. Zbožňuje filmy. Například Klarinety z druhého patra, Dneska to roztočíme, klarinete, ale i Kdyby tisíc klarinetů. Na filmy kouká venku.

Saxofony

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2020. I přes urputnou snahu stát se mistrem v závodech na kancelářských křeslech, je nakonec rád, že dal přednost fandění fotbalu. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Sleduje divadlo. Nejbožštější hrou je Gulliverovy saxofony nebo Saxofon na mýtince. A vůbec divadlem žije.

V 7 letech začala s klarinetem. V 9 letech změnila k zpěvu. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 13 letech saxofon. A toho už se nezbavila. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2025. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při opravování telefonů. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po saxofonech, Saxofon na vrbě, Decibely saxofonu a Zavři saxofony když se červenám.

V 3 rocích začal svižně s zpěvem. V 5 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 9 letech saxofon. A u toho už zůstal. Do big bandu se připojil v roce 2023. Trochu lituje, že nikdy nezkusil okousávání nehtů, protože vždycky dal přednost akvaristice, dějepisu nebo rybaření. Hrozně Sleduje hudbu. Nejkoulikatější písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů, a pak hned v pořadí jsou Zavři saxofony když se červenám a Což takhle dát si saxofon. A vůbec se ho neoposlouchají.

Když se v 13 letech rozhodovala co dělat, saxofon byla jasná volba. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2015. Trochu lituje, že nikdy nezkusila extrémní lyžování, protože vždycky dala přednost jízdě na koni, vaření nebo nošení velké červené bedny se stojany. Sleduje filmy. Například Marečku, podejte mi saxofon, Saxofony z druhého patra, ale i Čtyři saxofony stačí, drahoušku. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

V 8 letech začal s trombónem. V 10 letech změnil k saxofonu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při stanování v zakázaných oblastech. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely trumpety, Já budu chodit po trumpetách a Trumpeta na vrbě.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 12 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu se připojil v roce 2016. Je toho tolik, co dělá. Například miluje keramiku, stavění hradů z písku a nahánění bodů u kapelníka. Ale taky zbožňuje fandění fotbalu, kloboučnictví a akvaristiku. Je ohromující, že to všechno stíhá. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejlepší písní je Což takhle dát si trumpetu, a pak hned v pořadí jsou Trumpeta to je moje gusto a Já budu chodit po trumpetách. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

V 7 letech začal s klarinetem. V 9 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. V big bandu hraje od roku 2014. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby se věnuje astrologii, šeptání do hrnce, ale i pěstování fazolí. Zbožňuje filmy. Například Trumpeta ve městě nebo Trumpeta se vrací. Na filmy kouká doma.

Trombóny

Vyzkoušel klarinet, pak změnil k base, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Mimo hudbu se věnuje objíždení letních hudebních festivalů a sportu, ovšem nebrání se ani numismatice. Také žere filmy. Například Trombón z Beverly Hills nebo Čtyři trombóny stačí, drahoušku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 5 letech začal svižně s klarinetem. V 7 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech trombón. A u toho už zůstal. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2017. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává dějepisu. Hrozně Sleduje hudbu. Nejlepší písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů, a pak hned v pořadí jsou Trombón to je moje gusto a Trombón a brabenec. A vůbec se ho neoposlouchají.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní rybaření, tak nakonec moudře zvolil klávesy. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 5 let. Přidal se totiž v roce 2021. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví pískání přes kousek trávy nebo lovení bouřek. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Čtyři klávesy stačí, drahoušku nebo divadlo Továrna na klávesy z roku 1922.

Kytara

Na kytaru začal hrát ve svých 12 letech. V big bandu hraje od roku 2024. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Je toho tolik, co dělá. Například miluje keramiku, pískání přes kousek trávy a gymnastiku. Ale taky zbožňuje stavění hradů z písku, truhlaření a kloboučnictví. Je ohromující, že to všechno stíhá. Také zbožňuje filmy. Například Kdyby tisíc kytar nebo Ať žijí kytary!. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Basa

Na basu začal hrát ve svých 9 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2014. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při závodech na kancelářských křeslech se uhodil a od té doby to má. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Basa to je moje gusto, Basa na vrbě a Chtěl bych mít kapelu ze samých bas.

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 13 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 1 rok. Přidal se totiž v roce 2025. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při stavění hradů z písku. Žere divadlo. Nejbožštější hrou je Basa noci svatojánské nebo Basa v salonním coupé. A vůbec divadlem žije.

Bicí

V 7 letech začal svižně s trumpetou. V 9 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 13 letech bicí. A u toho už zůstal. V současnosti hraje v big bandu již 14 let. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává keramice. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si bicí, Zavři bicí když se červenám, Já budu chodit po bicích a Bicí na vrbě.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta