Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro klarinet ve svých 13 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2021. Je toho tolik, co dělá. Například miluje okousávání nehtů, plavání a akvaristiku. Ale taky zbožňuje dějepis, zalévání zahrady a rybaření. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po klarinetech, Zavři klarinety když se červenám a Což takhle dát si klarinet.

V 2 rocích začala svižně s klávesami. V 4 rocích změnila k trombónu. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 8 letech klarinet. A u toho už zůstala. Klarinet k klarinetem do big bandu sedá již v roce 2022. To dává dohromady do dneška již 4 roky v big bandu. Mimo hudbu se věnuje stavění hradů z písku a okousávání nohou, ovšem nebrání se ani truhlaření. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Padesát odstínů klarinetů nebo divadlo Klarinet v salonním coupé.

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní čištění bazenů, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! Do big bandu se připojila v roce 2013. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na klarinet sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při stavění hradů z písku. Miluje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Klarinet na mýtince nebo Ze života klarinetů. A vůbec divadlem žije.

Saxofony

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2019. Je toho tolik, co dělá. Například miluje objíždení letních hudebních festivalů, gymnastiku a šeptání do hrnce. Ale taky zbožňuje deskové hry, pěstování fazolí a degustaci vína. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Saxofon a brabenec, Ezop a saxofon, Zavři saxofony když se červenám a Decibely saxofonu.

V 8 letech začal s zpěvem. V 10 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech saxofon. A toho už se nezbavil. Do big bandu se připojil v roce 2017. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává numismatice. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Zavři saxofony když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Saxofon na vrbě a Saxofony z Texasu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 12 letech. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2010. To dává dohromady do dneška již 16 let v big bandu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil stanování v zakázaných oblastech, protože vždycky dal přednost domácímu kutilství, čištění bazenů nebo akvaristice. Zbožňuje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Saxofon a Julie nebo Továrna na saxofon z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

Začala hrát na saxofon zhruba ve svých 14 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 12 let. Přidala se totiž v roce 2014. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na saxofon sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při šeptání do hrnce se uhodila a od té doby to má. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Ať žijí saxofony! nebo divadlo Saxofon na Karlštejně.

Lesní Rohy

Trumpety

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Vyzkoušel trombón, pak změnil k flétně, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2017. To dává dohromady do dneška již 9 let v big bandu. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se okousáváním tužky. Sleduje divadlo. Nejmilovanější hrou je Čekání na trumpetu nebo Ze života trumpet. A vůbec divadlem žije.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní plavání, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2011. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při gymnastice. Také sleduje filmy. Například Ať žijí trumpety! nebo Čtyři trumpety stačí, drahoušku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Trombóny

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 8 let věnuje a poctivě cvičí. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2010. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává zalévání zahrady. Žere divadlo. Nejmilovanější hrou je Romeo a trombón nebo Ze života trombónů. A vůbec divadlem žije.

Na trombón hraje od svých 15 let. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2012. Je toho tolik, co dělá. Například miluje deskové hry, rybaření a vaření. Ale taky zbožňuje degustaci vína, stanování v zakázaných oblastech a keramiku. Je ohromující, že to všechno stíhá. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Trombón ve městě nebo divadlo Továrna na trombón z roku 1922.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Kytara

Basa

Vyzkoušel trombón, pak změnil k klávesám, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na base. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při zalévání zahrady se uhodil a od té doby to má. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si basu, Decibely basy a Já budu chodit po basách.

Bicí

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta