Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 5 letech začala s flétnou. V 7 letech změnila k saxofonu. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 11 letech klarinet. A toho už se nezbavila. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2021. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na klarinet sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při zalévání zahrady. Také miluje filmy. Například Kdyby tisíc klarinetů nebo Klarinet z Beverly Hills. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Když se v 11 letech rozhodovala co dělat, klarinet byla jasná volba. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2019. V budoucnu by chtěla na učení založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Což takhle dát si klarinet, a pak hned v pořadí jsou Klarinety z Texasu a Zavři klarinety když se červenám. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 10 let věnuje a poctivě cvičí. Za 16 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Trochu lituje, že nikdy nezkusil okousávání tužky, protože vždycky dal přednost extrémnímu lyžování, pískání přes kousek trávy, čištění bazenů nebo degustaci vína. Zbožňuje filmy. Například Slunce, seno, saxofon, Ať žijí saxofony!, ale i Tři saxofony pro Popelku. Na filmy kouká venku.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro saxofon ve svých 15 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 15 let. Přidal se totiž v roce 2011. I přes urputnou snahu stát se mistrem v stavění hradů z písku, je nakonec rád, že dal přednost truhlaření. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si saxofon a Ezop a saxofon. A vůbec se ho neoposlouchají.

Když se v 15 letech rozhodovala co dělat, saxofon byla jasná volba. Za 5 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na saxofon. I přes urputnou snahu stát se mistrem v fandění fotbalu, je nakonec ráda, že dala přednost stavění hradů z písku. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po saxofonech, Saxofon a brabenec a Saxofony z Texasu.

Lesní Rohy

Trumpety

V 5 letech začal s basou. V 7 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 11 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 1 rok. Přidal se totiž v roce 2025. Jednou se chce deskovými hrami živit, ale do té doby musí dělat šeptání do hrnce. Hrozně Miluje hudbu. Nejbožštější písní je Což takhle dát si trumpetu, a pak hned v pořadí jsou Trumpeta a brabenec a Já budu chodit po trumpetách. A vůbec se ho neoposlouchají.

Když se v 12 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2021. I přes urputnou snahu stát se mistrem v sportu, je nakonec rád, že dal přednost truhlaření. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Ať žijí trumpety! nebo divadlo Továrna na trumpetu z roku 1922.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 9 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2016. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při plavání se uhodil a od té doby to má. Hrozně Žere hudbu. Nejbožštější písní je Trumpeta na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Ezop a trumpeta a Trumpeta a brabenec. A vůbec se ho neoposlouchají.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní čtení Méďy Pusíka, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2011. Trochu lituje, že nikdy nezkusil čtení Méďy Pusíka, protože vždycky dal přednost okousávání nehtů, sportu, plavání nebo rybaření. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si trumpetu, Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet, Trumpeta na vrbě a Zavři trumpety když se červenám.

Trombóny

Vyzkoušel trumpetu, pak změnil k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. Za 1 rok v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Kromě hudby dává svůj volný čas objíždení letních hudebních festivalů, dějepisu, plavání a astrologii. Zbožňuje filmy. Například Padesát odstínů trombónů, Kdyby tisíc trombónů, ale i Trombón ve městě. Na filmy kouká venku.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 11 letech. V současnosti hraje v big bandu již 6 let. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trombón sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při fandění fotbalu se uhodil a od té doby to má. Miluje filmy. Například Padesát odstínů trombónů nebo Trombón z Beverly Hills. Na filmy kouká doma.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 9 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2018. Je toho tolik, co dělá. Například miluje učení, závody na kancelářských křeslech a pěstování fazolí. Ale taky zbožňuje deskové hry, informatika a okousávání nohou. Je ohromující, že to všechno stíhá. Žere filmy. Například Ať žijí trombóny!, Slunce, seno, trombón, ale i Čtyři trombóny stačí, drahoušku. Na filmy kouká venku.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní objíždení letních hudebních festivalů, tak nakonec moudře zvolil klávesy. A udělal dobře! Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2010. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví opravování telefonů nebo poloprofesionální pití vody. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Já budu chodit po klávesách, a pak hned v pořadí jsou Klávesy z Texasu a Decibely kláves. A vůbec se ho neoposlouchají.

Kytara

V 8 letech začal s trombónem. V 10 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech kytaru. A toho už se nezbavil. V big bandu hraje od roku 2014. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby se věnuje učení, dějepisu a vaření. Hrozně Sleduje hudbu. Nejlepší písní je Já budu chodit po kytarách, a pak hned v pořadí jsou Zavři kytary když se červenám a Což takhle dát si kytaru. A vůbec se ho neoposlouchají.

Basa

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 13 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2024. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při čištění bazenů se uhodil a od té doby to má. Žere divadlo. Nejoblíbenější hrou je Továrna na basu z roku 1922 nebo Basa v salonním coupé. A vůbec divadlem žije.

Bicí

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní dějepisu, tak nakonec moudře zvolil bicí. A udělal dobře! V big bandu hraje od roku 2018. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na bicí sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při deskových hrách se uhodil a od té doby to má. Hrozně Miluje hudbu. Nejmilovanější písní je Bicí a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si bicí a Já budu chodit po bicích. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta