Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Na klarinet není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2021. Nikdy ji příliš nezajímalo například truhlaření nebo čištění bazenů. Zatímco deskovým hrám a rybaření věnuje naplno svůj volný čas. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Ať žijí klarinety! nebo divadlo Klarinet noci svatojánské.

Saxofony

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 9 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2014. Trochu lituje, že nikdy nezkusil závody na kancelářských křeslech, protože vždycky dal přednost gymnastice, astrologii, učení nebo kloboučnictví. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Mlčení saxofonů nebo divadlo Saxofon a Julie.

V 6 letech začala svižně s klarinetem. V 8 letech změnila k trombónu. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 12 letech saxofon. A u toho už zůstala. Do big bandu se připojila v roce 2025. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o ní napsat. Jeji nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává pěstování fazolí. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Ezop a saxofon, Saxofon na vrbě, Saxofon to je moje gusto a Saxofony z Texasu.

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu se připojil v roce 2011. I přes urputnou snahu stát se mistrem v poloprofesi­onálním pití vody, je nakonec rád, že dal přednost stavění hradů z písku. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Žere filmy. Například Saxofon se vrací, Saxofon ve městě, ale i Padesát odstínů saxofonů. Na filmy kouká venku.

Vyzkoušela klarinet, pak změnila k trumpetě, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na saxofonu. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2024. Je toho tolik, co dělá. Například miluje numismatiku, sbírání nerostů a hornin a lovení bouřek. Ale taky zbožňuje kloboučnictví, opravování telefonů a objíždení letních hudebních festivalů. Je ohromující, že to všechno stíhá. Miluje divadlo. Nejbožštější hrou je Saxofon na Karlštejně nebo Továrna na saxofon z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

Lesní Rohy

Trumpety

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2010. To dává dohromady do dneška již 16 let v big bandu. Kromě hudby se věnuje okousávání tužky, akvaristice, keramice a vaření. Také miluje filmy. Například Trumpeta z Beverly Hills nebo Padesát odstínů trumpet. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní pěstování fazolí, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 11 let. Přidal se totiž v roce 2015. Jednou se chce informatikou živit, ale do té doby musí dělat stavění hradů z písku. Hrozně Miluje hudbu. Nejbožštější písní je Decibely trumpety, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet a Zavři trumpety když se červenám. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 13 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 16 let. Přidal se totiž v roce 2010. Nikdy ho příliš nezajímalo například kloboučnictví nebo pískání přes kousek trávy. Zatímco zalévání zahrady a keramice věnuje naplno svůj volný čas. Sleduje filmy. Například Ať žijí trumpety! nebo Dneska to roztočíme, trumpeto. Na filmy kouká doma.

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 12 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 16 let. Přidal se totiž v roce 2010. Nikdy ho příliš nezajímalo například okousávání nehtů nebo vaření. Zatímco jízdě na koni a pěstování fazolí věnuje naplno svůj volný čas. Hrozně Miluje hudbu. Nej nej písní je Decibely trumpety, a pak hned v pořadí jsou Zavři trumpety když se červenám a Což takhle dát si trumpetu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Trombóny

Když se v 14 letech rozhodoval co dělat, trombón byla jasná volba. Za 8 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. I přes urputnou snahu stát se mistrem v informatice, je nakonec rád, že dal přednost astrologii. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trombón. Také sleduje filmy. Například Kdyby tisíc trombónů nebo Marečku, podejte mi trombón. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2012. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trombón sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při pletení vlněných šál. Také miluje filmy. Například Vrchní trombón prchni nebo Marečku, podejte mi trombón. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Na klávesy není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. Za 9 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na klávesy. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na klávesy sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při fandění fotbalu. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Klávesy a brabenec, Což takhle dát si klávesy a Klávesy z Texasu.

Kytara

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro kytaru ve svých 11 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 7 let. Přidal se totiž v roce 2019. V budoucnu by chtěl na stanování v zakázaných oblastech založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Zbožňuje filmy. Například Čtyři kytary stačí, drahoušku, Mlčení kytar, ale i Padesát odstínů kytar. Na filmy kouká venku.

Basa

V 9 letech začal svižně s klávesami. V 11 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 15 letech basu. A u toho už zůstal. Do big bandu se připojil v roce 2011. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se informatikou. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři basy když se červenám, Decibely basy a Basa to je moje gusto.

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 15 letech. V big bandu hraje od roku 2015. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby dává svůj volný čas objíždení letních hudebních festivalů, gymnastice a poloprofesionálnímu pití vody. Hrozně Miluje hudbu. Nejmilovanější písní je Což takhle dát si basu, a pak hned v pořadí jsou Basy z Texasu a Zavři basy když se červenám. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bicí

Hra na bicí ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 9 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2013. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na bicí sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při informatice. Hrozně Sleduje hudbu. Nej nej písní je Bicí a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Zavři bicí když se červenám a Což takhle dát si bicí. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta