Členové

Zpívat začala v 6 letech v DPS Jiskřička. V roce 2007 se začala věnovat sólovému zpěvu, od roku 2011 zpívá pod vedením Václava Třísky v ZUŠ Biskupská. Je členkou pěveckého sboru Pedagogické fakulty UK v Praze, studuje anglický jazyk a chová čtyři kočky.

Pochází z moravské metropole Kuřim, kde v 6 letech začínal se zpěvem ve sboru místní ZUŠ. Následně pokračoval na tišnovském gymnáziu, kde také zpíval ve sboru, a kde spolu se spolužáky založil vokální skupinu Shot-C, se kterou zpívá dodnes. V Big Bandu Biskupská je již několikátým zpěvákem. Snad vydrží déle než ostatní. Je velký fanoušek fotbalového klubu Arsenal FC.

Na flétnu hraje od svých 11 let, je absolventkou třídy Pavla Zajíce. V roce 2010 stála u zrodu big bandu pod vedením Milana Tolknera. Kromě hudby se věnuje informatice, tenisu a fotografování.

Na flétnu začal hrát až ve 30 letech a do té doby stihl vystřídat celou řadu koníčků. A i když se některým z nich věnoval opravdu dlouhou dobu a dost intenzivně, dnes už definitivně ví, co ty tři předchozí dekády beztak tušil: totiž že nejlepší je pro něj hudba.

Na klarinet hraje od svých 11 let, kdy začal docházet do třídy Antonína Polívky. Během let působil v několika orchestrech pod ZUŠ Biskupská, ale teprve angažmá pod Milanem Tolknerem ho donutilo pořádně cvičit. Mezi jeho další záliby patří motorismus, fotografování, psaní a ponožky.

V 9 letech začala s zpěvem. V 11 letech změnila k trumpetě. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 15 letech klarinet. A toho už se nezbavila. Za 3 roky v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Kromě hudby se věnuje stavění hradů z písku, sportu, sbírání nerostů a hornin a numismatice. Miluje filmy. Například Ať žijí klarinety!, Marečku, podejte ...

Proč vlastně i po téměř 20 letech stále tak rád zasedá za notový part s klarinetem v ruce? No proto, že to je výborná relaxace a taky skvělá zábava si s dobrou kapelou zahrát známé melodie. A jelikož pracovní vytížení stále narůstá, musí narůstat i hudební relaxace – třeba v Big Bandu Biskupská.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro klarinet ve svých 8 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2016. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na klarinet sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při degustaci vína. Sleduje divadlo. Nej nej hrou je Gulliverovy klarinety ...

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní sbírání nerostů a hornin, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2013. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá šeptání do hrnce. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Klarinet se vrací nebo divadlo Klarinet ...

Na různé druhy saxofonů hraje již 23 let. Poté, co ukončila ZUŠ ve třídě Jiřího Kobra, se rozhodla věnovat samostudiu. Se zkušenostmi z vrchlabského big bandu se na podzim 2013 vnutila do Big bandu Biskupská. Mimo hudbu je zapálenou architektkou. Jejími hudebními vzory jsou Milan Tolkner, Charlie Parker, Bob Mintzer a Earth, Wind and Fire.

Nejprve začala hrát na flétnu, poté přestoupila na klarinet a od 14 let hraje na saxofon. Mimo hudbu patří mezi její koníčky výtvarka, čtení a cestování.

Hrála od šesti let na flétnu, později přestoupila na klarinet, s nímž v orchestru začínala. Když začala být nouze o saxofony, radostně přijala nový úkol a začala se učit na tenor saxofon. Má ráda zmrzlinu, přírodu, pastelky a bojí se pavouků. Je šťastná, když může něco vytvářet rukama a nemusí u toho mluvit.

Na saxofon hraje od svých 14 let. Za 6 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá kloboučnictví. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Tři saxofony pro Popelku nebo divadlo Gulliverovy saxofony.

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu se připojil v roce 2025. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při numismatice. Žere filmy. Například Kdyby tisíc saxofonů nebo Mlčení saxofonů. ...

V 8 letech začala svižně s klávesami. V 10 letech změnila k bicím. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 14 letech saxofon. A u toho už zůstala. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2024. Kromě hudby se věnuje sportu, učení, ale i akvaristice. Sleduje divadlo. Nej nej hrou je Saxofon na Karlštejně nebo Saxofon a Julie. A vůbec divadlem žije.

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 11 letech. V současnosti hraje v big bandu již 15 let. Kromě hudby dává svůj volný čas učení, informatice, objíždení letních hudebních festivalů a degustaci vína. Žere filmy. Například Ať žijí saxofony!, Padesát odstínů saxofonů, ale i Vrchní saxofon prchni. Na filmy kouká venku.

Hra na saxofon ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 14 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 14 let. Přidala se totiž v roce 2012. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na saxofon sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při nahánění bodů u kapelníka se uhodila a od té doby ...

Na lesní roh hraje od svých 11 let, přičemž předtím se učila na klavír v ZUŠ Zbraslav. Patři mezi nejmladší členy orchestru, přesto pamatuje první koncerty z roku 2010. Mezi její zájmy patří jízda na koni, procházky se psem a vaření.

Hře na trumpetu se věnuje již 26 let a je absolventem třídy Milana Tolknera. Big band, pod vedením M. Tolknera, zakládal společně s hrstkou ostatních v roce 2010. Mimo hudbu ho zajímá informatika a profesionální gaučing.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 8 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu se připojil v roce 2013. Trochu lituje, že nikdy nezkusil okousávání nehtů, protože vždycky dal přednost informatice, učení nebo stavění hradů z písku. Sleduje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Ze života trumpet nebo Čekání na trumpetu. A vůbec divadlem žije.

Na trumpetu začal hrát ve svých 9 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2025. Jednou se chce vařením živit, ale do té doby musí dělat plavání. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta na vrbě, Což takhle dát si trumpetu, Trumpeta a brabenec a Trumpety z Texasu.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: ...

Vyzkoušel saxofon, pak změnil k trombónu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2025. To dává dohromady do dneška již 1 rok v big bandu. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává opravování telefonů. Žere divadlo. Nejoblíbenější ...

Když se v 13 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. Za 6 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil akvaristiku, protože vždycky dal přednost degustaci vína, stanování v zakázaných oblastech nebo okousávání nohou. Také žere filmy. Například Trumpety z druhého patra nebo Čtyři trumpety stačí, drahoušku. Rád chodí do kina a ...

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní akvaristice, tak nakonec moudře zvolil trombón. A udělal dobře! Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2017. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá fandění fotbalu. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Tři trombóny pro Popelku nebo divadlo Trombón ...

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní plavání, tak nakonec moudře zvolil trombón. A udělal dobře! Za 6 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Nikdy ho příliš nezajímalo například plavání nebo nahánění bodů u kapelníka. Zatímco kloboučnictví a keramice věnuje naplno svůj volný čas. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trombóny z Texasu, Decibely ...

Od první třídy byla žačkou Milana Tolknera na zobcovou flétnu a následně pokračovala na altovou flétnu. Po pěti letech jí kapelník řekl, že by mohla hrát na něco pořádného – a to na pozoun. Společně se Štěpánem Sedmíkem hráli u Tolknera nejprve na škole na Zbraslavi a poté v Biskupské. Nyní je to zhruba 14 let, co hraje.

Když se v 14 letech rozhodoval co dělat, trombón byla jasná volba. V současnosti hraje v big bandu již 3 roky. Kromě hudby dává svůj volný čas lovení bouřek, astrologii, informatice a akvaristice. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů, Ezop a trombón a Trombón to je moje gusto.

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má ...

Na klávesy není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu se připojil v roce 2012. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá chytání motýlů. Žere filmy. Například Ať žijí klávesy!, Padesát odstínů kláves, ale i Dneska to roztočíme, klávesy. Na filmy kouká venku.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro kytaru ve svých 13 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 7 let. Přidal se totiž v roce 2019. Trochu lituje, že nikdy nezkusil čištění bazenů, protože vždycky dal přednost zalévání zahrady, astrologii nebo závodům na kancelářských křeslech. Miluje filmy. Například Čtyři kytary stačí, drahoušku, Dneska ...

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní pojídání másla, tak nakonec moudře zvolil basu. A udělal dobře! Do big bandu se připojil v roce 2019. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při truhlaření. Také miluje filmy. Například Tři basy pro Popelku nebo Vrchní basa ...

Když se v 14 letech rozhodoval co dělat, basa byla jasná volba. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 6 let. Přidal se totiž v roce 2020. V budoucnu by chtěl na učení založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Basa ve městě nebo divadlo Basa noci svatojánské.

Hra na bicí ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2010. Jednou se chce akvaristikou živit, ale do té doby musí dělat gymnastiku. Také žere filmy. Například Padesát odstínů bicích nebo Bicí ve městě. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.