Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Vyzkoušela bicí, pak změnila k klávesám, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2019. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se degustací vína. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Chtěl bych mít kapelu ze samých klarinetů, Klarinet a brabenec a Decibely klarinetu.

Saxofony

V 6 letech začal svižně s bicími. V 8 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 12 letech saxofon. A u toho už zůstal. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2019. To dává dohromady do dneška již 7 let v big bandu. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává nahánění bodů u kapelníka. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Saxofony z Texasu, Saxofon a brabenec, Saxofon to je moje gusto a Já budu chodit po saxofonech.

V 7 letech začal svižně s basou. V 9 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 13 letech saxofon. A u toho už zůstal. Za 5 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. I přes urputnou snahu stát se mistrem v okousávání tužky, je nakonec rád, že dal přednost extrémnímu lyžování. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Také zbožňuje filmy. Například Tři saxofony pro Popelku nebo Dneska to roztočíme, saxofone. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Začala hrát na saxofon zhruba ve svých 9 letech. V současnosti hraje v big bandu již 9 let. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se deskovými hrami. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Čtyři saxofony stačí, drahoušku nebo divadlo Továrna na saxofon z roku 1922.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní nošení velké červené bedny se stojany, tak nakonec moudře zvolil saxofon. A udělal dobře! Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2021. To dává dohromady do dneška již 5 let v big bandu. Kromě hudby se věnuje truhlaření, čištění bazenů a akvaristice. Sleduje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Saxofon noci svatojánské nebo , o něco starší, Mnoho povyku pro saxofon. A vůbec divadlem žije.

Když se v 8 letech rozhodovala co dělat, saxofon byla jasná volba. Za 14 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na saxofon. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se informatikou. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Saxofon z Beverly Hills nebo divadlo Ze života saxofonů.

Lesní Rohy

Trumpety

V 5 letech začal svižně s saxofonem. V 7 letech změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2014. Trochu lituje, že nikdy nezkusil degustaci vína, protože vždycky dal přednost nošení velké červené bedny se stojany, extrémnímu lyžování, okousávání nehtů nebo závodům na kancelářských křeslech. Zbožňuje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Romeo a trumpeta nebo Ze života trumpet. A vůbec divadlem žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. V big bandu hraje od roku 2021. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává sbírání nerostů a hornin. Miluje filmy. Například Tři trumpety pro Popelku, Trumpeta ve městě, ale i Mlčení trumpet. Na filmy kouká venku.

Trombóny

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trombón ve svých 9 letech. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2012. To dává dohromady do dneška již 14 let v big bandu. Mimo hudbu se věnuje degustaci vína a domácímu kutilství, ovšem nebrání se ani pěstování fazolí. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Já budu chodit po trombónech, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů a Trombóny z Texasu. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 4 rocích začal svižně s klávesami. V 6 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 10 letech trombón. A u toho už zůstal. V současnosti hraje v big bandu již 13 let. Trochu lituje, že nikdy nezkusil poloprofesionální pití vody, protože vždycky dal přednost závodům na kancelářských křeslech, šeptání do hrnce, lovení bouřek nebo nahánění bodů u kapelníka. Žere divadlo. Nejmilovanější hrou je , o něco starší, Mnoho povyku pro trombón nebo Továrna na trombón z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

V 5 letech začal svižně s trumpetou. V 7 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech klávesy. A u toho už zůstal. Za 3 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na klávesy. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na klávesy sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při domácím kutilství se uhodil a od té doby to má. Sleduje filmy. Například Klávesy se vrací, Tři klávesy pro Popelku, ale i Kdyby tisíc kláves. Na filmy kouká venku.

Kytara

Basa

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 11 letech. V big bandu hraje od roku 2013. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Trochu lituje, že nikdy nezkusil numismatiku, protože vždycky dal přednost poloprofesionálnímu pití vody, degustaci vína, keramice nebo informatice. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Basa a brabenec, Basy z Texasu a Zavři basy když se červenám.

Bicí

Když se v 8 letech rozhodoval co dělat, bicí byla jasná volba. Do big bandu se připojil v roce 2013. Je toho tolik, co dělá. Například miluje sbírání nerostů a hornin, pletení vlněných šál a zalévání zahrady. Ale taky zbožňuje keramiku, pěstování fazolí a stavění hradů z písku. Je ohromující, že to všechno stíhá. Zbožňuje filmy. Například Bicí z Beverly Hills nebo Slunce, seno, bicí. Na filmy kouká doma.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta