Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro klarinet ve svých 11 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2010. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se čištěním bazenů. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejkoulikatější písní je Decibely klarinetu, a pak hned v pořadí jsou Zavři klarinety když se červenám a Ezop a klarinet. A vůbec se ji neoposlouchají.

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 8 letech. Do big bandu se připojila v roce 2017. I přes urputnou snahu stát se mistrem v lovení bouřek, je nakonec ráda, že dala přednost fandění fotbalu. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klarinet. Hrozně Žere hudbu. Nejmilovanější písní je Zavři klarinety když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si klarinet a Decibely klarinetu. A vůbec se ji neoposlouchají.

V 9 letech začala svižně s klávesami. V 11 letech změnila k zpěvu. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 15 letech klarinet. A u toho už zůstala. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2013. Jednou se chce pletením vlněných šál živit, ale do té doby musí dělat fandění fotbalu. Zbožňuje filmy. Například Tři klarinety pro Popelku nebo Padesát odstínů klarinetů. Na filmy kouká doma.

Saxofony

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní numismatice, tak nakonec moudře zvolil saxofon. A udělal dobře! Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2011. Mimo hudbu se věnuje deskovým hrám a objíždení letních hudebních festivalů, ovšem nebrání se ani sbírání nerostů a hornin. Také sleduje filmy. Například Čtyři saxofony stačí, drahoušku nebo Padesát odstínů saxofonů. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech začal s basou. V 9 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech saxofon. A toho už se nezbavil. Za 15 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. I přes urputnou snahu stát se mistrem v objíždení letních hudebních festivalů, je nakonec rád, že dal přednost jízdě na koni. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Miluje divadlo. Nejbožštější hrou je Čekání na saxofon nebo Romeo a saxofon. A vůbec divadlem žije.

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. V big bandu hraje od roku 2014. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. V budoucnu by chtěla na gymnastice založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Žere divadlo. Nejbožštější hrou je , o něco starší, Mnoho povyku pro saxofon nebo Čekání na saxofon. A vůbec divadlem žije.

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 11 letech. Do big bandu se připojil v roce 2013. Je toho tolik, co dělá. Například miluje nahánění bodů u kapelníka, pojídání másla a stavění hradů z písku. Ale taky zbožňuje degustaci vína, sport a plavání. Je ohromující, že to všechno stíhá. Zbožňuje filmy. Například Marečku, podejte mi saxofon, Slunce, seno, saxofon, ale i Saxofon z Beverly Hills. Na filmy kouká venku.

Začala hrát na saxofon zhruba ve svých 9 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 10 let. Přidala se totiž v roce 2016. Tajnůstkářa. Je však jasně vidět, že ji baví dějepis nebo astrologie. Hrozně Sleduje hudbu. Nejoblíbenější písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů, a pak hned v pořadí jsou Saxofon na vrbě a Což takhle dát si saxofon. A vůbec se ji neoposlouchají.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu hraje od svých 15 let. Do big bandu se připojil v roce 2010. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při kloboučnictví se uhodil a od té doby to má. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejlepší písní je Což takhle dát si trumpetu, a pak hned v pořadí jsou Trumpeta a brabenec a Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

V 4 rocích začal s trombónem. V 6 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. Za 12 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v okousávání tužky, je nakonec rád, že dal přednost keramice. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Hrozně Sleduje hudbu. Nejbožštější písní je Trumpeta a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si trumpetu a Já budu chodit po trumpetách. A vůbec se ho neoposlouchají.

Trombóny

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní poloprofesionálnímu pití vody, tak nakonec moudře zvolil trombón. A udělal dobře! V big bandu hraje od roku 2020. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává závodům na kancelářských křeslech. Také sleduje filmy. Například Čtyři trombóny stačí, drahoušku nebo Vrchní trombón prchni. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Na trombón hraje od svých 9 let. Za 15 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Je toho tolik, co dělá. Například miluje fandění fotbalu, nošení velké červené bedny se stojany a sbírání nerostů a hornin. Ale taky zbožňuje stavění hradů z písku, šeptání do hrnce a rybaření. Je ohromující, že to všechno stíhá. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Čtyři trombóny stačí, drahoušku nebo divadlo Čekání na trombón.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Na klávesy hraje od svých 12 let. V big bandu hraje od roku 2011. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Je toho tolik, co dělá. Například miluje numismatiku, okousávání nehtů a akvaristiku. Ale taky zbožňuje rybaření, sport a gymnastiku. Je ohromující, že to všechno stíhá. Zbožňuje filmy. Například Marečku, podejte mi klávesy, Tři klávesy pro Popelku, ale i Klávesy z Beverly Hills. Na filmy kouká venku.

Kytara

Na kytaru není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 7 let. Přidal se totiž v roce 2019. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na kytaru sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při numismatice se uhodil a od té doby to má. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Tři kytary pro Popelku nebo divadlo Kytara noci svatojánské.

Basa

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 11 let věnuje a poctivě cvičí. V současnosti hraje v big bandu již 3 roky. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při numismatice. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely basy, Basa a brabenec, Zavři basy když se červenám a Což takhle dát si basu.

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 13 letech. Do big bandu se připojil v roce 2013. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při šeptání do hrnce. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Ezop a basa, Basa a brabenec, Basy z Texasu a Což takhle dát si basu.

Bicí

V 7 letech začal svižně s klávesami. V 9 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 13 letech bicí. A u toho už zůstal. V současnosti hraje v big bandu již 4 roky. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na bicí sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se keramikou. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Chtěl bych mít kapelu ze samých bicích, Bicí to je moje gusto, Bicí a brabenec a Bicí z Texasu.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta