Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Vyzkoušela klávesy, pak změnila k trumpetě, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. V současnosti hraje v big bandu již 10 let. Tajnůstkářa. Je však jasně vidět, že ji baví učení nebo stanování v zakázaných oblastech. Hrozně Žere hudbu. Nejbožštější písní je Já budu chodit po klarinetech, a pak hned v pořadí jsou Ezop a klarinet a Zavři klarinety když se červenám. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

Vyzkoušel bicí, pak změnil k trumpetě, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2024. Nikdy ho příliš nezajímalo například čištění bazenů nebo numismatiku. Zatímco poloprofesionálnímu pití vody a lovení bouřek věnuje naplno svůj volný čas. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely saxofonu, Saxofony z Texasu a Zavři saxofony když se červenám.

Když se v 9 letech rozhodovala co dělat, saxofon byla jasná volba. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2021. To dává dohromady do dneška již 5 let v big bandu. V budoucnu by chtěla na stanování v zakázaných oblastech založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Také sleduje filmy. Například Slunce, seno, saxofon nebo Tři saxofony pro Popelku. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní truhlaření, tak nakonec moudře zvolil saxofon. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 6 let. Přidal se totiž v roce 2020. I přes urputnou snahu stát se mistrem v truhlaření, je nakonec rád, že dal přednost keramice. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Hrozně Žere hudbu. Nejlepší písní je Saxofon na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Zavři saxofony když se červenám a Decibely saxofonu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu hraje od svých 14 let. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá nahánění bodů u kapelníka. Také sleduje filmy. Například Čtyři trumpety stačí, drahoušku nebo Tři trumpety pro Popelku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. V současnosti hraje v big bandu již 9 let. Nikdy ho příliš nezajímalo například nošení velké červené bedny se stojany nebo čtení Méďy Pusíka. Zatímco chytání motýlů a opravování telefonů věnuje naplno svůj volný čas. Také miluje filmy. Například Čtyři trumpety stačí, drahoušku nebo Trumpeta z Beverly Hills. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Trombóny

Na trombón hraje od svých 13 let. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2014. To dává dohromady do dneška již 12 let v big bandu. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trombón sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při stanování v zakázaných oblastech. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Zavři trombóny když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Trombón na vrbě a Já budu chodit po trombónech. A vůbec se ho neoposlouchají.

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 10 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 12 let. Přidal se totiž v roce 2014. V budoucnu by chtěl na učení založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si trombón, Zavři trombóny když se červenám a Já budu chodit po trombónech.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Na klávesy hraje od svých 15 let. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2018. I přes urputnou snahu stát se mistrem v učení, je nakonec rád, že dal přednost okousávání nehtů. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klávesy. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si klávesy, Decibely kláves, Klávesy a brabenec a Klávesy to je moje gusto.

Kytara

Basa

Na basu hraje od svých 15 let. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 6 let. Přidal se totiž v roce 2020. Kromě hudby se věnuje sportu, pletení vlněných šál, nahánění bodů u kapelníka a poloprofesionálnímu pití vody. Také žere filmy. Například Basa z Beverly Hills nebo Čtyři basy stačí, drahoušku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. Basa k base do big bandu sedá již v roce 2013. To dává dohromady do dneška již 13 let v big bandu. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při pískání přes kousek trávy. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Marečku, podejte mi basu nebo divadlo Romeo a basa.

Bicí

Hra na bicí ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. Za 16 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na bicí. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává dějepisu. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely bicích, Což takhle dát si bicí, Bicí to je moje gusto a Bicí na vrbě.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta