Členové

Zpívat začala v 6 letech v DPS Jiskřička. V roce 2007 se začala věnovat sólovému zpěvu, od roku 2011 zpívá pod vedením Václava Třísky v ZUŠ Biskupská. Je členkou pěveckého sboru Pedagogické fakulty UK v Praze, studuje anglický jazyk a chová čtyři kočky.

Pochází z moravské metropole Kuřim, kde v 6 letech začínal se zpěvem ve sboru místní ZUŠ. Následně pokračoval na tišnovském gymnáziu, kde také zpíval ve sboru, a kde spolu se spolužáky založil vokální skupinu Shot-C, se kterou zpívá dodnes. V Big Bandu Biskupská je již několikátým zpěvákem. Snad vydrží déle než ostatní. Je velký fanoušek fotbalového klubu Arsenal FC.

Na flétnu hraje od svých 11 let, je absolventkou třídy Pavla Zajíce. V roce 2010 stála u zrodu big bandu pod vedením Milana Tolknera. Kromě hudby se věnuje informatice, tenisu a fotografování.

Na flétnu začal hrát až ve 30 letech a do té doby stihl vystřídat celou řadu koníčků. A i když se některým z nich věnoval opravdu dlouhou dobu a dost intenzivně, dnes už definitivně ví, co ty tři předchozí dekády beztak tušil: totiž že nejlepší je pro něj hudba.

Na klarinet hraje od svých 11 let, kdy začal docházet do třídy Antonína Polívky. Během let působil v několika orchestrech pod ZUŠ Biskupská, ale teprve angažmá pod Milanem Tolknerem ho donutilo pořádně cvičit. Mezi jeho další záliby patří motorismus, fotografování, psaní a ponožky.

Na klarinet hraje od svých 15 let. V současnosti hraje v big bandu již 11 let. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá šeptání do hrnce. Hrozně Žere hudbu. Nejlepší písní je Já budu chodit po klarinetech, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých klarinetů a Klarinety z Texasu. A vůbec se ji neoposlouchají.

Proč vlastně i po téměř 20 letech stále tak rád zasedá za notový part s klarinetem v ruce? No proto, že to je výborná relaxace a taky skvělá zábava si s dobrou kapelou zahrát známé melodie. A jelikož pracovní vytížení stále narůstá, musí narůstat i hudební relaxace – třeba v Big Bandu Biskupská.

Vyzkoušela zpěv, pak změnila k klávesám, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2012. Kromě hudby dává svůj volný čas fandění fotbalu, keramice, rybaření a chytání motýlů. Zbožňuje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Továrna na klarinet z roku 1922 nebo Čekání na klarinet. A vůbec divadlem žije.

V 2 rocích začala svižně s klávesami. V 4 rocích změnila k saxofonu. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 8 letech klarinet. A u toho už zůstala. V současnosti hraje v big bandu již 5 let. Trochu lituje, že nikdy nezkusila informatika, protože vždycky dala přednost degustaci vína, truhlaření, plavání nebo chytání motýlů. Sleduje filmy. Například Ať žijí klarinety! nebo Slunce, seno, ...

Na různé druhy saxofonů hraje již 23 let. Poté, co ukončila ZUŠ ve třídě Jiřího Kobra, se rozhodla věnovat samostudiu. Se zkušenostmi z vrchlabského big bandu se na podzim 2013 vnutila do Big bandu Biskupská. Mimo hudbu je zapálenou architektkou. Jejími hudebními vzory jsou Milan Tolkner, Charlie Parker, Bob Mintzer a Earth, Wind and Fire.

Nejprve začala hrát na flétnu, poté přestoupila na klarinet a od 14 let hraje na saxofon. Mimo hudbu patří mezi její koníčky výtvarka, čtení a cestování.

Hrála od šesti let na flétnu, později přestoupila na klarinet, s nímž v orchestru začínala. Když začala být nouze o saxofony, radostně přijala nový úkol a začala se učit na tenor saxofon. Má ráda zmrzlinu, přírodu, pastelky a bojí se pavouků. Je šťastná, když může něco vytvářet rukama a nemusí u toho mluvit.

Začal hrát na saxofon zhruba ve svých 14 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 9 let. Přidal se totiž v roce 2017. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se plaváním. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Saxofon ...

Vyzkoušel basu, pak změnil k zpěvu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. V současnosti hraje v big bandu již 16 let. Kromě hudby se věnuje čtení Méďy Pusíka, okousávání nehtů, ale i pojídání másla. Miluje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Saxofon na mýtince nebo Továrna na saxofon z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

Na saxofon začala hrát ve svých 9 letech. Do big bandu se připojila v roce 2010. Kromě hudby dává svůj volný čas stanování v zakázaných oblastech, učení a nošení velké červené bedny se stojany. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Saxofon na vrbě, Saxofon to je moje gusto, Saxofon a brabenec a Zavři saxofony když se červenám.

Na saxofon hraje od svých 13 let. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2010. Kromě hudby dává svůj volný čas nošení velké červené bedny se stojany, degustaci vína, domácímu kutilství a plavání. Také sleduje filmy. Například Slunce, seno, saxofon nebo Vrchní saxofon prchni. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Když se v 9 letech rozhodovala co dělat, saxofon byla jasná volba. Do big bandu se připojila v roce 2018. Jednou se chce okousáváním tužky živit, ale do té doby musí dělat fandění fotbalu. Miluje filmy. Například Marečku, podejte mi saxofon, Kdyby tisíc saxofonů, ale i Padesát odstínů saxofonů. Na filmy kouká venku.

Na lesní roh hraje od svých 11 let, přičemž předtím se učila na klavír v ZUŠ Zbraslav. Patři mezi nejmladší členy orchestru, přesto pamatuje první koncerty z roku 2010. Mezi její zájmy patří jízda na koni, procházky se psem a vaření.

Hře na trumpetu se věnuje již 26 let a je absolventem třídy Milana Tolknera. Big band, pod vedením M. Tolknera, zakládal společně s hrstkou ostatních v roce 2010. Mimo hudbu ho zajímá informatika a profesionální gaučing.

V 2 rocích začal svižně s trombónem. V 4 rocích změnil k flétně. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 8 letech trumpetu. A u toho už zůstal. V současnosti hraje v big bandu již 5 let. Nikdy ho příliš nezajímalo například chytání motýlů nebo lovení bouřek. Zatímco objíždení letních hudebních festivalů a dějepisu věnuje naplno svůj volný čas. Také sleduje filmy. Například Kdyby tisíc trumpet ...

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 8 let věnuje a poctivě cvičí. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2019. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví sport nebo truhlaření. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po trumpetách, Ezop a trumpeta, Což takhle dát si trumpetu a Chtěl bych mít kapelu ...

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: ...

V 8 letech začal s klarinetem. V 10 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2015. Trochu lituje, že nikdy nezkusil nahánění bodů u kapelníka, protože vždycky dal přednost závodům na kancelářských křeslech, dějepisu nebo zalévání zahrady. Žere filmy. Například ...

Vyzkoušel trombón, pak změnil k klávesám, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. V současnosti hraje v big bandu již 8 let. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává okousávání nohou. Sleduje divadlo. Nejmilovanější hrou je Trumpeta na Karlštejně nebo Čekání na trumpetu. A vůbec divadlem žije.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trombón ve svých 12 letech. Do big bandu se připojil v roce 2012. Trochu lituje, že nikdy nezkusil okousávání tužky, protože vždycky dal přednost informatice, závodům na kancelářských křeslech, okousávání nohou nebo plavání. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Marečku, podejte mi trombón ...

Když se v 8 letech rozhodoval co dělat, trombón byla jasná volba. V současnosti hraje v big bandu již 4 roky. V budoucnu by chtěl na jízdě na koni založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Trombón na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Trombón a brabenec a Já budu chodit po trombónech. A vůbec se ho neoposlouchají.

Od první třídy byla žačkou Milana Tolknera na zobcovou flétnu a následně pokračovala na altovou flétnu. Po pěti letech jí kapelník řekl, že by mohla hrát na něco pořádného – a to na pozoun. Společně se Štěpánem Sedmíkem hráli u Tolknera nejprve na škole na Zbraslavi a poté v Biskupské. Nyní je to zhruba 14 let, co hraje.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trombón ve svých 13 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2010. Kromě hudby se věnuje zalévání zahrady, chytání motýlů a plavání. Zbožňuje filmy. Například Trombón se vrací, Dneska to roztočíme, trombóne, ale i Čtyři trombóny stačí, drahoušku. Na filmy kouká venku.

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má ...

Začal hrát na klávesy zhruba ve svých 11 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2021. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá okousávání tužky. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Klávesy na vrbě, Klávesy to je moje gusto, Decibely kláves a Klávesy a brabenec.

Začal hrát na kytaru zhruba ve svých 9 letech. Do big bandu se připojil v roce 2013. I přes urputnou snahu stát se mistrem v závodech na kancelářských křeslech, je nakonec rád, že dal přednost okousávání tužky. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na kytaru. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři kytary když se červenám, Kytara a brabenec a Já budu chodit po kytarách.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní degustaci vína, tak nakonec moudře zvolil basu. A udělal dobře! Za 10 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Kromě hudby dává svůj volný čas plavání, sbírání nerostů a hornin a rybaření. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Vrchní basa prchni nebo divadlo Čekání na basu.

Začal hrát na basu zhruba ve svých 14 letech. V big bandu hraje od roku 2019. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává šeptání do hrnce. Zbožňuje filmy. Například Slunce, seno, basa, Marečku, podejte mi basu, ale i Basa ve městě. Na filmy kouká venku.

Na bicí není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu se připojil v roce 2024. Je toho tolik, co dělá. Například miluje poloprofesionální pití vody, chytání motýlů a pojídání másla. Ale taky zbožňuje akvaristiku, okousávání tužky a nahánění bodů u kapelníka. Je ohromující, že to všechno stíhá. Miluje divadlo. Nej nej hrou je Čekání na bicí ...