Členové

Zpívat začala v 6 letech v DPS Jiskřička. V roce 2007 se začala věnovat sólovému zpěvu, od roku 2011 zpívá pod vedením Václava Třísky v ZUŠ Biskupská. Je členkou pěveckého sboru Pedagogické fakulty UK v Praze, studuje anglický jazyk a chová čtyři kočky.

Pochází z moravské metropole Kuřim, kde v 6 letech začínal se zpěvem ve sboru místní ZUŠ. Následně pokračoval na tišnovském gymnáziu, kde také zpíval ve sboru, a kde spolu se spolužáky založil vokální skupinu Shot-C, se kterou zpívá dodnes. V Big Bandu Biskupská je již několikátým zpěvákem. Snad vydrží déle než ostatní. Je velký fanoušek fotbalového klubu Arsenal FC.

Na flétnu hraje od svých 11 let, je absolventkou třídy Pavla Zajíce. V roce 2010 stála u zrodu big bandu pod vedením Milana Tolknera. Kromě hudby se věnuje informatice, tenisu a fotografování.

Na flétnu začal hrát až ve 30 letech a do té doby stihl vystřídat celou řadu koníčků. A i když se některým z nich věnoval opravdu dlouhou dobu a dost intenzivně, dnes už definitivně ví, co ty tři předchozí dekády beztak tušil: totiž že nejlepší je pro něj hudba.

Na klarinet hraje od svých 11 let, kdy začal docházet do třídy Antonína Polívky. Během let působil v několika orchestrech pod ZUŠ Biskupská, ale teprve angažmá pod Milanem Tolknerem ho donutilo pořádně cvičit. Mezi jeho další záliby patří motorismus, fotografování, psaní a ponožky.

Na klarinet začala hrát ve svých 12 letech. Za 13 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Trochu lituje, že nikdy nezkusila informatika, protože vždycky dala přednost stanování v zakázaných oblastech, vaření, okousávání nehtů nebo čištění bazenů. Hrozně Žere hudbu. Nejbožštější písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých klarinetů, a pak hned v pořadí jsou Decibely klarinetu ...

Proč vlastně i po téměř 20 letech stále tak rád zasedá za notový part s klarinetem v ruce? No proto, že to je výborná relaxace a taky skvělá zábava si s dobrou kapelou zahrát známé melodie. A jelikož pracovní vytížení stále narůstá, musí narůstat i hudební relaxace – třeba v Big Bandu Biskupská.

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 9 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2016. Kromě hudby dává svůj volný čas pěstování fazolí, numismatice a zalévání zahrady. Také zbožňuje filmy. Například Čtyři klarinety stačí, drahoušku nebo Marečku, podejte mi klarinet. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Vyzkoušela trumpetu, pak změnila k zpěvu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. Za 11 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o ní napsat. Jeji nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává objíždení letních hudebních festivalů. Žere divadlo. Nej nej hrou je Klarinet ...

Na různé druhy saxofonů hraje již 23 let. Poté, co ukončila ZUŠ ve třídě Jiřího Kobra, se rozhodla věnovat samostudiu. Se zkušenostmi z vrchlabského big bandu se na podzim 2013 vnutila do Big bandu Biskupská. Mimo hudbu je zapálenou architektkou. Jejími hudebními vzory jsou Milan Tolkner, Charlie Parker, Bob Mintzer a Earth, Wind and Fire.

Nejprve začala hrát na flétnu, poté přestoupila na klarinet a od 14 let hraje na saxofon. Mimo hudbu patří mezi její koníčky výtvarka, čtení a cestování.

Hrála od šesti let na flétnu, později přestoupila na klarinet, s nímž v orchestru začínala. Když začala být nouze o saxofony, radostně přijala nový úkol a začala se učit na tenor saxofon. Má ráda zmrzlinu, přírodu, pastelky a bojí se pavouků. Je šťastná, když může něco vytvářet rukama a nemusí u toho mluvit.

Začal hrát na saxofon zhruba ve svých 13 letech. V big bandu hraje od roku 2010. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá pletení vlněných šál. Zbožňuje filmy. Například Marečku, podejte mi saxofon, Saxofon z Beverly Hills, ale i Kdyby tisíc saxofonů. Na filmy kouká venku.

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 11 let věnuje a poctivě cvičí. Za 12 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se kloboučnictvím. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené ...

Na saxofon začala hrát ve svých 14 letech. Za 6 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na saxofon. Trochu lituje, že nikdy nezkusila pojídání másla, protože vždycky dala přednost okousávání tužky, stavění hradů z písku nebo domácímu kutilství. Také zbožňuje filmy. Například Padesát odstínů saxofonů nebo Slunce, seno, saxofon. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Na saxofon začal hrát ve svých 10 letech. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2010. To dává dohromady do dneška již 16 let v big bandu. V budoucnu by chtěl na gymnastice založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Zbožňuje filmy. Například Čtyři saxofony stačí, drahoušku, Padesát odstínů saxofonů, ale i Saxofony z druhého patra. Na filmy kouká venku.

Hra na saxofon ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 14 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2015. Kromě hudby se věnuje domácímu kutilství, stavění hradů z písku, ale i poloprofesi­onálnímu pití vody. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Ať žijí saxofony! nebo divadlo Saxofon ...

Na lesní roh hraje od svých 11 let, přičemž předtím se učila na klavír v ZUŠ Zbraslav. Patři mezi nejmladší členy orchestru, přesto pamatuje první koncerty z roku 2010. Mezi její zájmy patří jízda na koni, procházky se psem a vaření.

Hře na trumpetu se věnuje již 26 let a je absolventem třídy Milana Tolknera. Big band, pod vedením M. Tolknera, zakládal společně s hrstkou ostatních v roce 2010. Mimo hudbu ho zajímá informatika a profesionální gaučing.

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 14 letech. V big bandu hraje od roku 2013. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. V budoucnu by chtěl na informatice založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Ať žijí trumpety! nebo divadlo Trumpeta v salonním coupé.

V 3 rocích začal svižně s klávesami. V 5 letech změnil k base. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 9 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2010. To dává dohromady do dneška již 16 let v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v stavění hradů z písku, je nakonec rád, že dal přednost gymnastice. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit ...

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: ...

V 2 rocích začal svižně s basou. V 4 rocích změnil k trombónu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 8 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Do big bandu se připojil v roce 2015. Jednou se chce truhlařením živit, ale do té doby musí dělat dějepis. Miluje filmy. Například Slunce, seno, trumpeta, Trumpeta se vrací, ale i Marečku, podejte mi trumpetu. Na filmy kouká venku.

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 10 letech. V současnosti hraje v big bandu již 9 let. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při plavání se uhodil a od té doby to má. Žere filmy. Například Trumpeta z Beverly Hills nebo Ať žijí trumpety!. Na filmy kouká doma.

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. Za 1 rok v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Jednou se chce astrologií živit, ale do té doby musí dělat truhlaření. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Trombón na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Decibely trombónu a Trombón a brabenec. A vůbec se ho neoposlouchají.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 15 letech. V big bandu hraje od roku 2018. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trombón sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při gymnastice. Miluje divadlo. Nej nej hrou ...

Od první třídy byla žačkou Milana Tolknera na zobcovou flétnu a následně pokračovala na altovou flétnu. Po pěti letech jí kapelník řekl, že by mohla hrát na něco pořádného – a to na pozoun. Společně se Štěpánem Sedmíkem hráli u Tolknera nejprve na škole na Zbraslavi a poté v Biskupské. Nyní je to zhruba 14 let, co hraje.

Na trombón hraje od svých 15 let. V big bandu hraje od roku 2025. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby dává svůj volný čas plavání, čištění bazenů a pískání přes kousek trávy. Také sleduje filmy. Například Vrchní trombón prchni nebo Trombón se vrací. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má ...

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní pískání přes kousek trávy, tak nakonec moudře zvolil klávesy. A udělal dobře! Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2020. Trochu lituje, že nikdy nezkusil pískání přes kousek trávy, protože vždycky dal přednost extrémnímu lyžování, akvaristice, sportu nebo gymnastice. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. ...

Vyzkoušel zpěv, pak změnil k klávesám, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na kytaře. Kytara k kytaře do big bandu sedá již v roce 2018. To dává dohromady do dneška již 8 let v big bandu. Kromě hudby se věnuje opravování telefonů, plavání, ale i objíždení letních hudebních festivalů. Žere filmy. Například Padesát odstínů kytar, Slunce, seno, kytara, ale i Kytara se vrací. Na filmy kouká venku.

Začal hrát na basu zhruba ve svých 14 letech. Za 10 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Kromě hudby se věnuje truhlaření, pletení vlněných šál, ale i kloboučnictví. Zbožňuje divadlo. Nej nej hrou je Basa na Karlštejně nebo Továrna na basu z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

Na basu začal hrát ve svých 8 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2025. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá domácí kutilství. Miluje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Továrna na basu z roku 1922 nebo Čekání na basu. A vůbec divadlem žije.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní informatice, tak nakonec moudře zvolil bicí. A udělal dobře! Bicí k bicím do big bandu sedá již v roce 2014. To dává dohromady do dneška již 12 let v big bandu. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na bicí sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při pískání přes kousek ...