Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Vyzkoušela zpěv, pak změnila k base, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2013. Kromě hudby dává svůj volný čas opravování telefonů, domácímu kutilství, pískání přes kousek trávy a pletení vlněných šál. Zbožňuje filmy. Například Klarinet se vrací, Marečku, podejte mi klarinet, ale i Kdyby tisíc klarinetů. Na filmy kouká venku.

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 14 letech. Za 2 roky v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Tajnůstkářa. Je však jasně vidět, že ji baví stavění hradů z písku nebo učení. Sleduje filmy. Například Čtyři klarinety stačí, drahoušku, Vrchní klarinet prchni, ale i Marečku, podejte mi klarinet. Na filmy kouká venku.

Saxofony

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 10 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 8 let. Přidal se totiž v roce 2018. V budoucnu by chtěl na chytání motýlů založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Zbožňuje filmy. Například Dneska to roztočíme, saxofone, Saxofon se vrací, ale i Saxofony z druhého patra. Na filmy kouká venku.

Když se v 12 letech rozhodovala co dělat, saxofon byla jasná volba. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2025. To dává dohromady do dneška již 1 rok v big bandu. Kromě hudby dává svůj volný čas pěstování fazolí, nahánění bodů u kapelníka a pletení vlněných šál. Také miluje filmy. Například Kdyby tisíc saxofonů nebo Čtyři saxofony stačí, drahoušku. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 6 letech začal s bicími. V 8 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 12 letech saxofon. A toho už se nezbavil. Za 13 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. I přes urputnou snahu stát se mistrem v nahánění bodů u kapelníka, je nakonec rád, že dal přednost čtení Méďy Pusíka. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Zbožňuje filmy. Například Saxofon z Beverly Hills nebo Čtyři saxofony stačí, drahoušku. Na filmy kouká doma.

Hra na saxofon ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 12 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2020. Nikdy ji příliš nezajímalo například dějepis nebo zalévání zahrady. Zatímco nošení velké červené bedny se stojany a lovení bouřek věnuje naplno svůj volný čas. Miluje filmy. Například Padesát odstínů saxofonů, Dneska to roztočíme, saxofone, ale i Tři saxofony pro Popelku. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

V 4 rocích začal svižně s saxofonem. V 6 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 10 letech trumpetu. A u toho už zůstal. V big bandu hraje od roku 2019. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Jednou se chce akvaristikou živit, ale do té doby musí dělat stanování v zakázaných oblastech. Zbožňuje divadlo. Nejbožštější hrou je Gulliverovy trumpety nebo Trumpeta na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 14 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2015. Kromě hudby dává svůj volný čas gymnastice, závodům na kancelářských křeslech a pískání přes kousek trávy. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta to je moje gusto, Trumpeta a brabenec, Zavři trumpety když se červenám a Což takhle dát si trumpetu.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

V 8 letech začal s trombónem. V 10 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. Za 12 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil rybaření, protože vždycky dal přednost lovení bouřek, poloprofesionálnímu pití vody, okousávání nohou nebo opravování telefonů. Hrozně Žere hudbu. Nejlepší písní je Já budu chodit po trumpetách, a pak hned v pořadí jsou Trumpeta a brabenec a Zavři trumpety když se červenám. A vůbec se ho neoposlouchají.

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 11 letech. Za 8 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Mimo hudbu se věnuje pojídání másla a lovení bouřek, ovšem nebrání se ani fandění fotbalu. Hrozně Miluje hudbu. Nejlepší písní je Decibely trumpety, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si trumpetu a Já budu chodit po trumpetách. A vůbec se ho neoposlouchají.

Trombóny

Vyzkoušel trumpetu, pak změnil k base, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. V big bandu hraje od roku 2014. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává akvaristice. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trombón a brabenec, Zavři trombóny když se červenám a Trombón na vrbě.

Když se v 12 letech rozhodoval co dělat, trombón byla jasná volba. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. Mimo hudbu se věnuje numismatice a objíždení letních hudebních festivalů, ovšem nebrání se ani rybaření. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Ezop a trombón, a pak hned v pořadí jsou Zavři trombóny když se červenám a Trombón na vrbě. A vůbec se ho neoposlouchají.

Na trombón hraje od svých 8 let. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 8 let. Přidal se totiž v roce 2018. Mimo hudbu se věnuje závodům na kancelářských křeslech a astrologii, ovšem nebrání se ani keramice. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po trombónech, Zavři trombóny když se červenám a Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Kytara

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní deskovým hrám, tak nakonec moudře zvolil kytaru. A udělal dobře! Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2025. I přes urputnou snahu stát se mistrem v deskových hrách, je nakonec rád, že dal přednost sbírání nerostů a hornin. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na kytaru. Hrozně Sleduje hudbu. Nejbožštější písní je Zavři kytary když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Kytara to je moje gusto a Kytary z Texasu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Basa

V 2 rocích začal svižně s klávesami. V 4 rocích změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 8 letech basu. A u toho už zůstal. Do big bandu se připojil v roce 2017. Jednou se chce jízdou na koni živit, ale do té doby musí dělat numismatiku. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Basa se vrací nebo divadlo Basa noci svatojánské.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro basu ve svých 9 letech. Basa k base do big bandu sedá již v roce 2012. To dává dohromady do dneška již 14 let v big bandu. V budoucnu by chtěl na pletení vlněných šál založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po basách, Což takhle dát si basu, Ezop a basa a Basa to je moje gusto.

Bicí

Hra na bicí ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. V současnosti hraje v big bandu již 11 let. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na bicí sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se numismatikou. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely bicích, Ezop a bicí a Což takhle dát si bicí.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta