Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro klarinet ve svých 10 letech. Za 14 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při jízdě na koni se uhodila a od té doby to má. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Klarinety z Texasu, Ezop a klarinet, Klarinet to je moje gusto a Decibely klarinetu.

V 4 rocích začala s bicími. V 6 letech změnila k flétně. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 10 letech klarinet. A toho už se nezbavila. Za 12 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o ní napsat. Jeji nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává nahánění bodů u kapelníka. Miluje divadlo. Nejmilovanější hrou je Klarinet a Julie nebo Klarinet na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Saxofony

Začal hrát na saxofon zhruba ve svých 14 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 15 let. Přidal se totiž v roce 2011. Kromě hudby dává svůj volný čas okousávání tužky, fandění fotbalu a stanování v zakázaných oblastech. Také sleduje filmy. Například Slunce, seno, saxofon nebo Ať žijí saxofony!. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Když se v 8 letech rozhodoval co dělat, saxofon byla jasná volba. Za 2 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při chytání motýlů se uhodil a od té doby to má. Sleduje filmy. Například Marečku, podejte mi saxofon nebo Kdyby tisíc saxofonů. Na filmy kouká doma.

Na saxofon hraje od svých 9 let. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 10 let. Přidala se totiž v roce 2016. I přes urputnou snahu stát se mistrem v jízdě na koni, je nakonec ráda, že dala přednost poloprofesionálnímu pití vody. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Ezop a saxofon, Zavři saxofony když se červenám, Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů a Což takhle dát si saxofon.

Začal hrát na saxofon zhruba ve svých 15 letech. V big bandu hraje od roku 2010. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby dává svůj volný čas závodům na kancelářských křeslech, informatice, stanování v zakázaných oblastech a deskovým hrám. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Saxofon ve městě nebo divadlo Saxofon a Julie.

V 2 rocích začala svižně s flétnou. V 4 rocích změnila k trumpetě. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 8 letech saxofon. A u toho už zůstala. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2016. Kromě hudby dává svůj volný čas okousávání nohou, nahánění bodů u kapelníka a astrologii. Zbožňuje filmy. Například Dneska to roztočíme, saxofone, Mlčení saxofonů, ale i Kdyby tisíc saxofonů. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

Vyzkoušel klarinet, pak změnil k flétně, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2017. V budoucnu by chtěl na čtení Méďy Pusíka založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Decibely trumpety, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si trumpetu a Trumpeta a brabenec. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

V 5 letech začal svižně s klávesami. V 7 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2018. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá dějepis. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři trumpety když se červenám, Decibely trumpety a Trumpety z Texasu.

Na trumpetu hraje od svých 12 let. Za 12 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Nikdy ho příliš nezajímalo například keramika nebo informatika. Zatímco truhlaření a jízdě na koni věnuje naplno svůj volný čas. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Slunce, seno, trumpeta nebo divadlo , o něco starší, Mnoho povyku pro trumpetu.

Trombóny

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní objíždení letních hudebních festivalů, tak nakonec moudře zvolil trombón. A udělal dobře! V big bandu hraje od roku 2020. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá jízdu na koni. Sleduje divadlo. Nej nej hrou je Trombón na mýtince nebo Továrna na trombón z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

V 9 letech začal s zpěvem. V 11 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 15 letech trombón. A toho už se nezbavil. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2012. To dává dohromady do dneška již 14 let v big bandu. V budoucnu by chtěl na pěstování fazolí založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Hrozně Miluje hudbu. Nejbožštější písní je Trombón a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů a Což takhle dát si trombón. A vůbec se ho neoposlouchají.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní nošení velké červené bedny se stojany, tak nakonec moudře zvolil klávesy. A udělal dobře! V big bandu hraje od roku 2010. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá pěstování fazolí. Sleduje divadlo. Nejbožštější hrou je Klávesy na mýtince nebo , o něco starší, Mnoho povyku pro klávesy. A vůbec divadlem žije.

Kytara

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro kytaru ve svých 8 letech. V současnosti hraje v big bandu již 6 let. Je toho tolik, co dělá. Například miluje numismatiku, sport a informatika. Ale taky zbožňuje jízdu na koni, okousávání tužky a sbírání nerostů a hornin. Je ohromující, že to všechno stíhá. Žere filmy. Například Marečku, podejte mi kytaru, Vrchní kytara prchni, ale i Kytara z Beverly Hills. Na filmy kouká venku.

Basa

V 4 rocích začal s trumpetou. V 6 letech změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech basu. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2014. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává šeptání do hrnce. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Basy z druhého patra nebo divadlo Továrna na basu z roku 1922.

Na basu začal hrát ve svých 11 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při stavění hradů z písku. Hrozně Miluje hudbu. Nejmilovanější písní je Ezop a basa, a pak hned v pořadí jsou Zavři basy když se červenám a Basy z Texasu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bicí

V 5 letech začal s saxofonem. V 7 letech změnil k base. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 11 letech bicí. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2018. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává plavání. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si bicí, Bicí na vrbě, Decibely bicích a Bicí a brabenec.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta