Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Vyzkoušela trumpetu, pak změnila k base, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2016. V budoucnu by chtěla na lovení bouřek založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely klarinetu, Chtěl bych mít kapelu ze samých klarinetů a Což takhle dát si klarinet.

V 4 rocích začala svižně s klávesami. V 6 letech změnila k saxofonu. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 10 letech klarinet. A u toho už zůstala. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2011. Kromě hudby dává svůj volný čas opravování telefonů, stavění hradů z písku, plavání a degustaci vína. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Klarinet z Beverly Hills nebo divadlo Klarinet a Julie.

Saxofony

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 9 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2014. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává pojídání másla. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Vrchní saxofon prchni nebo divadlo Saxofon a Julie.

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní okousávání tužky, tak nakonec moudře zvolila saxofon. A udělala dobře! Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2019. Trochu lituje, že nikdy nezkusila okousávání tužky, protože vždycky dala přednost gymnastice, informatice nebo fandění fotbalu. Hrozně Žere hudbu. Nej nej písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si saxofon a Saxofon na vrbě. A vůbec se ji neoposlouchají.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 12 let věnuje a poctivě cvičí. Za 7 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při okousávání nehtů. Také žere filmy. Například Vrchní trumpeta prchni nebo Mlčení trumpet. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní okousávání nehtů, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! V současnosti hraje v big bandu již 5 let. Trochu lituje, že nikdy nezkusil okousávání nehtů, protože vždycky dal přednost nahánění bodů u kapelníka, šeptání do hrnce, akvaristice nebo nošení velké červené bedny se stojany. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Dneska to roztočíme, trumpeto nebo divadlo Trumpeta na mýtince.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Trombóny

V 7 letech začal s klarinetem. V 9 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech trombón. A toho už se nezbavil. V big bandu hraje od roku 2025. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby se věnuje sbírání nerostů a hornin, dějepisu, ale i lovení bouřek. Zbožňuje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Továrna na trombón z roku 1922 nebo Trombón v salonním coupé. A vůbec divadlem žije.

V 7 letech začal svižně s klávesami. V 9 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 13 letech trombón. A u toho už zůstal. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2015. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá gymnastiku. Hrozně Sleduje hudbu. Nejbožštější písní je Což takhle dát si trombón, a pak hned v pořadí jsou Trombón to je moje gusto a Decibely trombónu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní poloprofesionálnímu pití vody, tak nakonec moudře zvolil klávesy. A udělal dobře! V big bandu hraje od roku 2011. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Trochu lituje, že nikdy nezkusil poloprofesionální pití vody, protože vždycky dal přednost plavání, numismatice, čtení Méďy Pusíka nebo učení. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Tři klávesy pro Popelku nebo divadlo Klávesy v salonním coupé.

Kytara

Basa

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 9 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2019. Je toho tolik, co dělá. Například miluje pletení vlněných šál, chytání motýlů a vaření. Ale taky zbožňuje stavění hradů z písku, nošení velké červené bedny se stojany a okousávání nohou. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři basy když se červenám, Basa na vrbě a Basa a brabenec.

Na basu začal hrát ve svých 14 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2019. I přes urputnou snahu stát se mistrem v objíždení letních hudebních festivalů, je nakonec rád, že dal přednost čištění bazenů. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na basu. Hrozně Miluje hudbu. Nejbožštější písní je Ezop a basa, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si basu a Chtěl bych mít kapelu ze samých bas. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bicí

V 3 rocích začal svižně s flétnou. V 5 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 9 letech bicí. A u toho už zůstal. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 7 let. Přidal se totiž v roce 2019. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá závody na kancelářských křeslech. Sleduje divadlo. Nejkoulikatější hrou je , o něco starší, Mnoho povyku pro bicí nebo Bicí noci svatojánské. A vůbec divadlem žije.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta