Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní učení, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! V současnosti hraje v big bandu již 8 let. V budoucnu by chtěla na deskových hrách založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Ezop a klarinet, Klarinety z Texasu, Zavři klarinety když se červenám a Což takhle dát si klarinet.

Vyzkoušela trombón, pak změnila k bicím, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. Do big bandu se připojila v roce 2025. Nikdy ji příliš nezajímalo například gymnastika nebo zalévání zahrady. Zatímco čištění bazenů a domácímu kutilství věnuje naplno svůj volný čas. Hrozně Sleduje hudbu. Nejkoulikatější písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých klarinetů, a pak hned v pořadí jsou Zavři klarinety když se červenám a Klarinet na vrbě. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

Na saxofon hraje od svých 15 let. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2010. Je toho tolik, co dělá. Například miluje pletení vlněných šál, objíždení letních hudebních festivalů a rybaření. Ale taky zbožňuje pěstování fazolí, keramiku a vaření. Je ohromující, že to všechno stíhá. Sleduje filmy. Například Ať žijí saxofony!, Saxofon ve městě, ale i Marečku, podejte mi saxofon. Na filmy kouká venku.

Když se v 14 letech rozhodoval co dělat, saxofon byla jasná volba. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2015. Trochu lituje, že nikdy nezkusil dějepis, protože vždycky dal přednost poloprofesionálnímu pití vody, plavání nebo lovení bouřek. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Saxofony z druhého patra nebo divadlo Saxofon a Julie.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro saxofon ve svých 14 letech. V big bandu hraje od roku 2011. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při extrémním lyžování. Žere filmy. Například Dneska to roztočíme, saxofone nebo Ať žijí saxofony!. Na filmy kouká doma.

Lesní Rohy

Trumpety

V 3 rocích začal svižně s zpěvem. V 5 letech změnil k base. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 9 letech trumpetu. A u toho už zůstal. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 12 let. Přidal se totiž v roce 2014. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává pěstování fazolí. Žere filmy. Například Trumpety z druhého patra nebo Trumpeta se vrací. Na filmy kouká doma.

Na trumpetu začal hrát ve svých 14 letech. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2014. To dává dohromady do dneška již 12 let v big bandu. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se závody na kancelářských křeslech. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Kdyby tisíc trumpet nebo divadlo Trumpeta na Karlštejně.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

V 4 rocích začal s basou. V 6 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2010. Kromě hudby dává svůj volný čas stavění hradů z písku, poloprofesionálnímu pití vody a opravování telefonů. Hrozně Sleduje hudbu. Nejlepší písní je Trumpeta to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Decibely trumpety a Já budu chodit po trumpetách. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 5 letech začal svižně s zpěvem. V 7 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech trumpetu. A u toho už zůstal. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 11 let. Přidal se totiž v roce 2015. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se okousáváním tužky. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Kdyby tisíc trumpet nebo divadlo Trumpeta a Julie.

Trombóny

V 4 rocích začal s bicími. V 6 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech trombón. A toho už se nezbavil. V big bandu hraje od roku 2019. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Mimo hudbu se věnuje astrologii a pletení vlněných šál, ovšem nebrání se ani zalévání zahrady. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po trombónech, Což takhle dát si trombón a Zavři trombóny když se červenám.

V 5 letech začal svižně s flétnou. V 7 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech trombón. A u toho už zůstal. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2015. Je toho tolik, co dělá. Například miluje závody na kancelářských křeslech, okousávání nehtů a fandění fotbalu. Ale taky zbožňuje dějepis, sbírání nerostů a hornin a truhlaření. Je ohromující, že to všechno stíhá. Miluje filmy. Například Kdyby tisíc trombónů nebo Marečku, podejte mi trombón. Na filmy kouká doma.

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trombón sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při závodech na kancelářských křeslech. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trombón a brabenec, Decibely trombónu, Ezop a trombón a Trombóny z Texasu.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní kloboučnictví, tak nakonec moudře zvolil klávesy. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 2 roky. Přidal se totiž v roce 2024. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá domácí kutilství. Žere filmy. Například Slunce, seno, klávesy, Ať žijí klávesy!, ale i Marečku, podejte mi klávesy. Na filmy kouká venku.

Kytara

Basa

Na basu začal hrát ve svých 8 letech. Za 3 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil čištění bazenů, protože vždycky dal přednost keramice, rybaření, kloboučnictví nebo závodům na kancelářských křeslech. Hrozně Miluje hudbu. Nejlepší písní je Basa to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých bas a Což takhle dát si basu. A vůbec se ho neoposlouchají.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní šeptání do hrnce, tak nakonec moudře zvolil basu. A udělal dobře! Za 7 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil šeptání do hrnce, protože vždycky dal přednost dějepisu, gymnastice nebo učení. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Basy z druhého patra nebo divadlo Basa na mýtince.

Bicí

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní numismatice, tak nakonec moudře zvolil bicí. A udělal dobře! Za 13 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na bicí. Mimo hudbu se věnuje degustaci vína a učení, ovšem nebrání se ani nošení velké červené bedny se stojany. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si bicí, Já budu chodit po bicích a Bicí a brabenec.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta