Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 6 letech začala s klávesami. V 8 letech změnila k trumpetě. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 12 letech klarinet. A toho už se nezbavila. V big bandu hraje od roku 2012. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Trochu lituje, že nikdy nezkusila pěstování fazolí, protože vždycky dala přednost domácímu kutilství, fandění fotbalu nebo vaření. Miluje filmy. Například Tři klarinety pro Popelku nebo Kdyby tisíc klarinetů. Na filmy kouká doma.

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní plavání, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidala se totiž v roce 2013. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na klarinet sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při stavění hradů z písku. Zbožňuje divadlo. Nej nej hrou je Klarinet a Julie nebo Čekání na klarinet. A vůbec divadlem žije.

V 7 letech začala svižně s flétnou. V 9 letech změnila k base. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 13 letech klarinet. A u toho už zůstala. V big bandu hraje od roku 2020. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Je toho tolik, co dělá. Například miluje dějepis, poloprofesionální pití vody a numismatiku. Ale taky zbožňuje sbírání nerostů a hornin, fandění fotbalu a akvaristiku. Je ohromující, že to všechno stíhá. Žere filmy. Například Kdyby tisíc klarinetů nebo Ať žijí klarinety!. Na filmy kouká doma.

Saxofony

Na saxofon hraje od svých 9 let. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2014. To dává dohromady do dneška již 12 let v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v extrémním lyžování, je nakonec rád, že dal přednost truhlaření. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Také miluje filmy. Například Tři saxofony pro Popelku nebo Ať žijí saxofony!. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 9 letech začal svižně s flétnou. V 11 letech změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 15 letech saxofon. A u toho už zůstal. Za 3 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Kromě hudby dává svůj volný čas akvaristice, závodům na kancelářských křeslech, nošení velké červené bedny se stojany a okousávání tužky. Miluje divadlo. Nej nej hrou je , o něco starší, Mnoho povyku pro saxofon nebo Saxofon v salonním coupé. A vůbec divadlem žije.

Vyzkoušela klarinet, pak změnila k trombónu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na saxofonu. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2017. To dává dohromady do dneška již 9 let v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v učení, je nakonec ráda, že dala přednost sportu. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Také žere filmy. Například Tři saxofony pro Popelku nebo Marečku, podejte mi saxofon. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Lesní Rohy

Trumpety

Když se v 13 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2024. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při extrémním lyžování. Žere filmy. Například Marečku, podejte mi trumpetu, Trumpeta z Beverly Hills, ale i Kdyby tisíc trumpet. Na filmy kouká venku.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 8 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2015. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se poloprofesionálním pití vody. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejlepší písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet, a pak hned v pořadí jsou Trumpeta na vrbě a Já budu chodit po trumpetách. A vůbec se ho neoposlouchají.

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 9 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Kromě hudby dává svůj volný čas opravování telefonů, pískání přes kousek trávy, vaření a pojídání másla. Žere filmy. Například Trumpeta se vrací nebo Kdyby tisíc trumpet. Na filmy kouká doma.

Trombóny

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní plavání, tak nakonec moudře zvolil klávesy. A udělal dobře! Klávesy k klávesám do big bandu sedá již v roce 2019. To dává dohromady do dneška již 7 let v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v plavání, je nakonec rád, že dal přednost domácímu kutilství. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klávesy. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Ať žijí klávesy! nebo divadlo Klávesy noci svatojánské.

Kytara

Basa

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 11 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 12 let. Přidal se totiž v roce 2014. Kromě hudby dává svůj volný čas numismatice, chytání motýlů, závodům na kancelářských křeslech a truhlaření. Sleduje filmy. Například Basy z druhého patra, Marečku, podejte mi basu, ale i Mlčení bas. Na filmy kouká venku.

Bicí

V 4 rocích začal s trumpetou. V 6 letech změnil k base. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech bicí. A toho už se nezbavil. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2012. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na bicí sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při poloprofesionálním pití vody. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Bicí na vrbě, Což takhle dát si bicí, Chtěl bych mít kapelu ze samých bicích a Decibely bicích.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta