Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro klarinet ve svých 15 letech. V big bandu hraje od roku 2016. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Nikdy ji příliš nezajímalo například chytání motýlů nebo objíždení letních hudebních festivalů. Zatímco stanování v zakázaných oblastech a jízdě na koni věnuje naplno svůj volný čas. Sleduje filmy. Například Klarinety z druhého patra nebo Padesát odstínů klarinetů. Na filmy kouká doma.

V 8 letech začala svižně s zpěvem. V 10 letech změnila k klávesám. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 14 letech klarinet. A u toho už zůstala. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2011. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při vaření se uhodila a od té doby to má. Miluje filmy. Například Mlčení klarinetů, Dneska to roztočíme, klarinete, ale i Vrchní klarinet prchni. Na filmy kouká venku.

Když se v 12 letech rozhodovala co dělat, klarinet byla jasná volba. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2012. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při sportu se uhodila a od té doby to má. Hrozně Sleduje hudbu. Nej nej písní je Klarinet na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Zavři klarinety když se červenám a Já budu chodit po klarinetech. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při pletení vlněných šál. Žere divadlo. Nejlepší hrou je Gulliverovy saxofony nebo Saxofon na Karlštejně. A vůbec divadlem žije.

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2016. Je toho tolik, co dělá. Například miluje truhlaření, čtení Méďy Pusíka a astrologii. Ale taky zbožňuje informatika, deskové hry a opravování telefonů. Je ohromující, že to všechno stíhá. Miluje filmy. Například Čtyři saxofony stačí, drahoušku, Marečku, podejte mi saxofon, ale i Slunce, seno, saxofon. Na filmy kouká venku.

V 4 rocích začal s trombónem. V 6 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech saxofon. A toho už se nezbavil. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2021. To dává dohromady do dneška již 5 let v big bandu. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví nošení velké červené bedny se stojany nebo lovení bouřek. Žere filmy. Například Kdyby tisíc saxofonů nebo Slunce, seno, saxofon. Na filmy kouká doma.

Lesní Rohy

Trumpety

Vyzkoušel trombón, pak změnil k klávesám, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 8 let. Přidal se totiž v roce 2018. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při keramice. Také sleduje filmy. Například Tři trumpety pro Popelku nebo Ať žijí trumpety!. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 11 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu se připojil v roce 2018. Trochu lituje, že nikdy nezkusil extrémní lyžování, protože vždycky dal přednost fandění fotbalu, plavání nebo pískání přes kousek trávy. Hrozně Žere hudbu. Nejbožštější písní je Ezop a trumpeta, a pak hned v pořadí jsou Decibely trumpety a Což takhle dát si trumpetu. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 7 letech začal svižně s trombónem. V 9 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 13 letech trumpetu. A u toho už zůstal. V současnosti hraje v big bandu již 1 rok. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při závodech na kancelářských křeslech. Zbožňuje filmy. Například Dneska to roztočíme, trumpeto nebo Tři trumpety pro Popelku. Na filmy kouká doma.

Trombóny

Na trombón hraje od svých 9 let. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2011. To dává dohromady do dneška již 15 let v big bandu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil stavění hradů z písku, protože vždycky dal přednost kloboučnictví, rybaření, okousávání nehtů nebo čištění bazenů. Také zbožňuje filmy. Například Slunce, seno, trombón nebo Dneska to roztočíme, trombóne. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 4 rocích začal s bicími. V 6 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech trombón. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2014. V budoucnu by chtěl na objíždení letních hudebních festivalů založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si trombón, Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů a Ezop a trombón.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní lovení bouřek, tak nakonec moudře zvolil trombón. A udělal dobře! Za 12 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Kromě hudby dává svůj volný čas zalévání zahrady, chytání motýlů a nošení velké červené bedny se stojany. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trombón to je moje gusto, Decibely trombónu a Já budu chodit po trombónech.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Kytara

Začal hrát na kytaru zhruba ve svých 14 letech. Za 16 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na kytaru. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na kytaru sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při nahánění bodů u kapelníka. Hrozně Miluje hudbu. Nej nej písní je Kytara na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si kytaru a Chtěl bych mít kapelu ze samých kytar. A vůbec se ho neoposlouchají.

Basa

Vyzkoušel trombón, pak změnil k trumpetě, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na base. Basa k base do big bandu sedá již v roce 2014. To dává dohromady do dneška již 12 let v big bandu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil gymnastiku, protože vždycky dal přednost kloboučnictví, extrémnímu lyžování nebo opravování telefonů. Sleduje filmy. Například Mlčení bas, Padesát odstínů bas, ale i Marečku, podejte mi basu. Na filmy kouká venku.

Když se v 13 letech rozhodoval co dělat, basa byla jasná volba. Basa k base do big bandu sedá již v roce 2019. To dává dohromady do dneška již 7 let v big bandu. Jednou se chce domácím kutilstvím živit, ale do té doby musí dělat fandění fotbalu. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Což takhle dát si basu, a pak hned v pořadí jsou Zavři basy když se červenám a Basa a brabenec. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bicí

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní závodům na kancelářských křeslech, tak nakonec moudře zvolil bicí. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 7 let. Přidal se totiž v roce 2019. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na bicí sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se okousáváním nohou. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejmilovanější písní je Což takhle dát si bicí, a pak hned v pořadí jsou Ezop a bicí a Chtěl bych mít kapelu ze samých bicích. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta