Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Když se v 13 letech rozhodovala co dělat, klarinet byla jasná volba. Klarinet k klarinetem do big bandu sedá již v roce 2018. To dává dohromady do dneška již 8 let v big bandu. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se dějepisem. Sleduje filmy. Například Marečku, podejte mi klarinet, Klarinet z Beverly Hills, ale i Mlčení klarinetů. Na filmy kouká venku.

Saxofony

V 6 letech začal svižně s basou. V 8 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 12 letech saxofon. A u toho už zůstal. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 1 rok. Přidal se totiž v roce 2025. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví pletení vlněných šál nebo jízda na koni. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely saxofonu, Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů, Což takhle dát si saxofon a Saxofon to je moje gusto.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro saxofon ve svých 15 letech. V současnosti hraje v big bandu již 16 let. I přes urputnou snahu stát se mistrem v gymnastice, je nakonec rád, že dal přednost závodům na kancelářských křeslech. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Žere divadlo. Nejlepší hrou je Saxofon na Karlštejně nebo Továrna na saxofon z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

Vyzkoušela klarinet, pak změnila k trumpetě, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na saxofonu. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2011. Je toho tolik, co dělá. Například miluje čištění bazenů, kloboučnictví a objíždení letních hudebních festivalů. Ale taky zbožňuje informatika, sbírání nerostů a hornin a keramiku. Je ohromující, že to všechno stíhá. Zbožňuje filmy. Například Kdyby tisíc saxofonů, Čtyři saxofony stačí, drahoušku, ale i Marečku, podejte mi saxofon. Na filmy kouká venku.

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2025. Kromě hudby dává svůj volný čas stanování v zakázaných oblastech, pletení vlněných šál, závodům na kancelářských křeslech a akvaristice. Miluje filmy. Například Kdyby tisíc saxofonů nebo Saxofony z druhého patra. Na filmy kouká doma.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro saxofon ve svých 15 letech. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2019. To dává dohromady do dneška již 7 let v big bandu. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá opravování telefonů. Hrozně Miluje hudbu. Nej nej písní je Saxofon na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Decibely saxofonu a Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů. A vůbec se ji neoposlouchají.

Lesní Rohy

Trumpety

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2013. Nikdy ho příliš nezajímalo například učení nebo objíždení letních hudebních festivalů. Zatímco fandění fotbalu a šeptání do hrnce věnuje naplno svůj volný čas. Hrozně Sleduje hudbu. Nejbožštější písní je Zavři trumpety když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet a Decibely trumpety. A vůbec se ho neoposlouchají.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 8 letech. Do big bandu se připojil v roce 2012. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává jízdě na koni. Žere filmy. Například Padesát odstínů trumpet, Čtyři trumpety stačí, drahoušku, ale i Mlčení trumpet. Na filmy kouká venku.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Když se v 14 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2013. To dává dohromady do dneška již 13 let v big bandu. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při fandění fotbalu se uhodil a od té doby to má. Také zbožňuje filmy. Například Trumpeta z Beverly Hills nebo Padesát odstínů trumpet. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Trombóny

Když se v 15 letech rozhodoval co dělat, trombón byla jasná volba. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2015. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává vaření. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Tři trombóny pro Popelku nebo divadlo Trombón na Karlštejně.

V 6 letech začal svižně s basou. V 8 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 12 letech trombón. A u toho už zůstal. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2018. Mimo hudbu se věnuje poloprofesionálnímu pití vody a fandění fotbalu, ovšem nebrání se ani pískání přes kousek trávy. Miluje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Trombón noci svatojánské nebo Gulliverovy trombóny. A vůbec divadlem žije.

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 11 let věnuje a poctivě cvičí. V big bandu hraje od roku 2014. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Je toho tolik, co dělá. Například miluje lovení bouřek, pletení vlněných šál a plavání. Ale taky zbožňuje závody na kancelářských křeslech, poloprofesionální pití vody a stanování v zakázaných oblastech. Je ohromující, že to všechno stíhá. Zbožňuje filmy. Například Kdyby tisíc trombónů, Tři trombóny pro Popelku, ale i Trombón ve městě. Na filmy kouká venku.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Na klávesy hraje od svých 15 let. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2018. Trochu lituje, že nikdy nezkusil stavění hradů z písku, protože vždycky dal přednost sbírání nerostů a hornin, keramice nebo stanování v zakázaných oblastech. Také sleduje filmy. Například Slunce, seno, klávesy nebo Klávesy z Beverly Hills. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Kytara

Vyzkoušel trombón, pak změnil k klávesám, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na kytaře. Za 9 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na kytaru. I přes urputnou snahu stát se mistrem v nahánění bodů u kapelníka, je nakonec rád, že dal přednost akvaristice. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na kytaru. Žere filmy. Například Kytara ve městě, Vrchní kytara prchni, ale i Marečku, podejte mi kytaru. Na filmy kouká venku.

Basa

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro basu ve svých 11 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 14 let. Přidal se totiž v roce 2012. Jednou se chce zaléváním zahrady živit, ale do té doby musí dělat nahánění bodů u kapelníka. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Decibely basy, a pak hned v pořadí jsou Basa a brabenec a Chtěl bych mít kapelu ze samých bas. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 5 letech začal svižně s klávesami. V 7 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech basu. A u toho už zůstal. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2010. I přes urputnou snahu stát se mistrem v sbírání nerostů a hornin, je nakonec rád, že dal přednost deskovým hrám. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na basu. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Basa na vrbě, Decibely basy a Což takhle dát si basu.

Bicí

V 3 rocích začal s flétnou. V 5 letech změnil k saxofonu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 9 letech bicí. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2020. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává poloprofesionálnímu pití vody. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Ezop a bicí, Což takhle dát si bicí a Já budu chodit po bicích.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta