Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 2 rocích začala svižně s klávesami. V 4 rocích změnila k trombónu. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 8 letech klarinet. A u toho už zůstala. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2011. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se sportem. Žere filmy. Například Klarinet se vrací, Mlčení klarinetů, ale i Klarinety z druhého patra. Na filmy kouká venku.

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 9 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2025. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na klarinet sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při domácím kutilství. Žere filmy. Například Ať žijí klarinety!, Marečku, podejte mi klarinet, ale i Padesát odstínů klarinetů. Na filmy kouká venku.

Saxofony

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro saxofon ve svých 13 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 16 let. Přidal se totiž v roce 2010. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá rybaření. Zbožňuje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Saxofon noci svatojánské nebo Saxofon v salonním coupé. A vůbec divadlem žije.

V 2 rocích začala s flétnou. V 4 rocích změnila k klávesám. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 8 letech saxofon. A toho už se nezbavila. V big bandu hraje od roku 2020. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Trochu lituje, že nikdy nezkusila sport, protože vždycky dala přednost čištění bazenů, numismatice, astrologii nebo degustaci vína. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Tři saxofony pro Popelku nebo divadlo Čekání na saxofon.

V 5 letech začal svižně s zpěvem. V 7 letech změnil k base. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech saxofon. A u toho už zůstal. V big bandu hraje od roku 2025. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává šeptání do hrnce. Také zbožňuje filmy. Například Saxofony z druhého patra nebo Čtyři saxofony stačí, drahoušku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Na saxofon hraje od svých 13 let. Za 3 roky v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na saxofon. Nikdy ji příliš nezajímalo například lovení bouřek nebo objíždení letních hudebních festivalů. Zatímco extrémnímu lyžování a pojídání másla věnuje naplno svůj volný čas. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejlepší písní je Ezop a saxofon, a pak hned v pořadí jsou Zavři saxofony když se červenám a Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů. A vůbec se ji neoposlouchají.

Lesní Rohy

Trumpety

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 5 let. Přidal se totiž v roce 2021. Je toho tolik, co dělá. Například miluje okousávání nohou, stanování v zakázaných oblastech a učení. Ale taky zbožňuje nahánění bodů u kapelníka, dějepis a čištění bazenů. Je ohromující, že to všechno stíhá. Sleduje filmy. Například Padesát odstínů trumpet nebo Trumpeta se vrací. Na filmy kouká doma.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Na trumpetu začal hrát ve svých 8 letech. Za 1 rok v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Je toho tolik, co dělá. Například miluje šeptání do hrnce, fandění fotbalu a lovení bouřek. Ale taky zbožňuje rybaření, deskové hry a plavání. Je ohromující, že to všechno stíhá. Sleduje filmy. Například Čtyři trumpety stačí, drahoušku nebo Mlčení trumpet. Na filmy kouká doma.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. Za 11 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Kromě hudby se věnuje sportu, čtení Méďy Pusíka, ale i stavění hradů z písku. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po trumpetách, Ezop a trumpeta a Což takhle dát si trumpetu.

Trombóny

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 14 let. Přidal se totiž v roce 2012. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá astrologii. Zbožňuje divadlo. Nejlepší hrou je Trombón noci svatojánské nebo Trombón na Karlštejně. A vůbec divadlem žije.

V 2 rocích začal svižně s flétnou. V 4 rocích změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 8 letech trombón. A u toho už zůstal. Za 2 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Jednou se chce degustací vína živit, ale do té doby musí dělat čištění bazenů. Sleduje divadlo. Nejmilovanější hrou je Trombón na mýtince nebo Trombón v salonním coupé. A vůbec divadlem žije.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Hra na klávesy ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 9 letech. V současnosti hraje v big bandu již 13 let. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává domácímu kutilství. Zbožňuje filmy. Například Ať žijí klávesy! nebo Klávesy ve městě. Na filmy kouká doma.

Kytara

V 8 letech začal svižně s klarinetem. V 10 letech změnil k base. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 14 letech kytaru. A u toho už zůstal. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2010. V budoucnu by chtěl na informatice založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Tři kytary pro Popelku nebo divadlo Kytara a Julie.

Basa

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2017. Trochu lituje, že nikdy nezkusil informatika, protože vždycky dal přednost poloprofesionálnímu pití vody, kloboučnictví nebo vaření. Zbožňuje filmy. Například Basa z Beverly Hills, Basa se vrací, ale i Dneska to roztočíme, baso. Na filmy kouká venku.

Bicí

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta