Členové

V 8 letech začala svižně s basou. V 10 letech změnila k trombónu. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 14 letech klarinet. A u toho už zůstala. V současnosti hraje v big bandu již 5 let. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se okousáváním nohou. Miluje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Klarinet v salonním coupé nebo Gulliverovy klarinety. A vůbec divadlem žije.

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní numismatice, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 8 let. Přidala se totiž v roce 2018. Jednou se chce stanováním v zakázaných oblastech živit, ale do té doby musí dělat poloprofesionální pití vody. Sleduje filmy. Například Marečku, podejte mi klarinet nebo Padesát odstínů klarinetů. Na filmy kouká doma.

Vyzkoušela flétnu, pak změnila k base, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. V současnosti hraje v big bandu již 16 let. Trochu lituje, že nikdy nezkusila sbírání nerostů a hornin, protože vždycky dala přednost šeptání do hrnce, okousávání nohou, fandění fotbalu nebo stavění hradů z písku. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po klarinetech, Což takhle dát si klarinet, Decibely klarinetu a Klarinet a brabenec.

Vyzkoušel zpěv, pak změnil k trombónu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2012. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví závody na kancelářských křeslech nebo fandění fotbalu. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Saxofon z Beverly Hills nebo divadlo Saxofon a Julie.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní okousávání nohou, tak nakonec moudře zvolil saxofon. A udělal dobře! V big bandu hraje od roku 2012. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se gymnastikou. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Slunce, seno, saxofon nebo divadlo Gulliverovy saxofony.

Hra na saxofon ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 10 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 9 let. Přidala se totiž v roce 2017. Kromě hudby dává svůj volný čas dějepisu, okousávání nohou, opravování telefonů a čištění bazenů. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Saxofony z Texasu, Já budu chodit po saxofonech a Decibely saxofonu.

V 7 letech začal s trumpetou. V 9 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech saxofon. A toho už se nezbavil. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 15 let. Přidal se totiž v roce 2011. Nikdy ho příliš nezajímalo například pěstování fazolí nebo rybaření. Zatímco nahánění bodů u kapelníka a opravování telefonů věnuje naplno svůj volný čas. Hrozně Miluje hudbu. Nejoblíbenější písní je Decibely saxofonu, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si saxofon a Saxofon na vrbě. A vůbec se ho neoposlouchají.

Hra na saxofon ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 9 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2016. Je toho tolik, co dělá. Například miluje objíždení letních hudebních festivalů, plavání a chytání motýlů. Ale taky zbožňuje jízdu na koni, stanování v zakázaných oblastech a fandění fotbalu. Je ohromující, že to všechno stíhá. Zbožňuje divadlo. Nejbožštější hrou je Ze života saxofonů nebo Továrna na saxofon z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

Když se v 10 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2014. To dává dohromady do dneška již 12 let v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v rybaření, je nakonec rád, že dal přednost opravování telefonů. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Miluje filmy. Například Ať žijí trumpety! nebo Dneska to roztočíme, trumpeto. Na filmy kouká doma.

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 12 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2024. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při deskových hrách se uhodil a od té doby to má. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Mlčení trumpet nebo divadlo Továrna na trumpetu z roku 1922.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Vyzkoušel trombón, pak změnil k flétně, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2015. Je toho tolik, co dělá. Například miluje keramiku, vaření a sbírání nerostů a hornin. Ale taky zbožňuje pojídání másla, okousávání nohou a nošení velké červené bedny se stojany. Je ohromující, že to všechno stíhá. Také žere filmy. Například Mlčení trumpet nebo Trumpeta se vrací. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 10 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 11 let. Přidal se totiž v roce 2015. Trochu lituje, že nikdy nezkusil sport, protože vždycky dal přednost vaření, dějepisu nebo nahánění bodů u kapelníka. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Trumpety z druhého patra nebo divadlo Gulliverovy trumpety.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 11 letech. Za 2 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trombón sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při čtení Méďy Pusíka se uhodil a od té doby to má. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Ať žijí trombóny! nebo divadlo Romeo a trombón.

V 3 rocích začal s trumpetou. V 5 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 9 letech trombón. A toho už se nezbavil. V big bandu hraje od roku 2011. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trombón sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se astrologií. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trombón a brabenec, Což takhle dát si trombón a Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů.

V 7 letech začal svižně s trumpetou. V 9 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 13 letech trombón. A u toho už zůstal. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2016. To dává dohromady do dneška již 10 let v big bandu. Mimo hudbu se věnuje objíždení letních hudebních festivalů a dějepisu, ovšem nebrání se ani akvaristice. Miluje divadlo. Nejlepší hrou je Gulliverovy trombóny nebo Trombón a Julie. A vůbec divadlem žije.

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

V 5 letech začal s klarinetem. V 7 letech změnil k base. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 11 letech klávesy. A toho už se nezbavil. Za 16 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na klávesy. I přes urputnou snahu stát se mistrem v sbírání nerostů a hornin, je nakonec rád, že dal přednost deskovým hrám. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klávesy. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Klávesy a brabenec, Zavři klávesy když se červenám a Ezop a klávesy.

Začal hrát na kytaru zhruba ve svých 9 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 2 roky. Přidal se totiž v roce 2024. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává pletení vlněných šál. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Padesát odstínů kytar nebo divadlo , o něco starší, Mnoho povyku pro kytaru.

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. Za 8 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Je toho tolik, co dělá. Například miluje keramiku, opravování telefonů a okousávání nohou. Ale taky zbožňuje informatika, šeptání do hrnce a kloboučnictví. Je ohromující, že to všechno stíhá. Také miluje filmy. Například Vrchní basa prchni nebo Mlčení bas. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro basu ve svých 13 letech. Za 9 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává závodům na kancelářských křeslech. Sleduje filmy. Například Čtyři basy stačí, drahoušku, Basa se vrací, ale i Kdyby tisíc bas. Na filmy kouká venku.

Začal hrát na bicí zhruba ve svých 9 letech. Bicí k bicím do big bandu sedá již v roce 2013. To dává dohromady do dneška již 13 let v big bandu. Nikdy ho příliš nezajímalo například degustace vína nebo objíždení letních hudebních festivalů. Zatímco pískání přes kousek trávy a pojídání másla věnuje naplno svůj volný čas. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Marečku, podejte mi bicí nebo divadlo Romeo a bicí.