Členové

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní akvaristice, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! Klarinet k klarinetem do big bandu sedá již v roce 2020. To dává dohromady do dneška již 6 let v big bandu. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se sbíráním nerostů a hornin. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Klarinet ve městě nebo divadlo Klarinet v salonním coupé.

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 12 letech. V big bandu hraje od roku 2012. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při astrologii se uhodila a od té doby to má. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Padesát odstínů klarinetů nebo divadlo Ze života klarinetů.

Vyzkoušela saxofon, pak změnila k trombónu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. Klarinet k klarinetem do big bandu sedá již v roce 2017. To dává dohromady do dneška již 9 let v big bandu. Mimo hudbu se věnuje poloprofesionálnímu pití vody a jízdě na koni, ovšem nebrání se ani čištění bazenů. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Klarinet ve městě nebo divadlo Klarinet a Julie.

V 9 letech začal s flétnou. V 11 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 15 letech saxofon. A toho už se nezbavil. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 6 let. Přidal se totiž v roce 2020. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při okousávání tužky. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Padesát odstínů saxofonů nebo divadlo Čekání na saxofon.

Když se v 11 letech rozhodoval co dělat, saxofon byla jasná volba. V big bandu hraje od roku 2017. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Nikdy ho příliš nezajímalo například závody na kancelářských křeslech nebo nahánění bodů u kapelníka. Zatímco sportu a stavění hradů z písku věnuje naplno svůj volný čas. Také sleduje filmy. Například Tři saxofony pro Popelku nebo Marečku, podejte mi saxofon. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2017. Trochu lituje, že nikdy nezkusila vaření, protože vždycky dala přednost sbírání nerostů a hornin, čtení Méďy Pusíka, poloprofesionálnímu pití vody nebo astrologii. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejlepší písní je Saxofon na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si saxofon a Zavři saxofony když se červenám. A vůbec se ji neoposlouchají.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní nošení velké červené bedny se stojany, tak nakonec moudře zvolil saxofon. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Trochu lituje, že nikdy nezkusil nošení velké červené bedny se stojany, protože vždycky dal přednost závodům na kancelářských křeslech, rybaření, sbírání nerostů a hornin nebo okousávání nohou. Zbožňuje filmy. Například Vrchní saxofon prchni nebo Čtyři saxofony stačí, drahoušku. Na filmy kouká doma.

V 6 letech začala s flétnou. V 8 letech změnila k klávesám. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 12 letech saxofon. A toho už se nezbavila. Za 14 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na saxofon. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při dějepisu. Také miluje filmy. Například Saxofon ve městě nebo Slunce, seno, saxofon. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Vyzkoušel flétnu, pak změnil k trombónu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2011. Kromě hudby dává svůj volný čas deskovým hrám, jízdě na koni a zalévání zahrady. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po trumpetách, Trumpety z Texasu, Zavři trumpety když se červenám a Decibely trumpety.

Na trumpetu začal hrát ve svých 13 letech. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2018. To dává dohromady do dneška již 8 let v big bandu. Jednou se chce domácím kutilstvím živit, ale do té doby musí dělat deskové hry. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Čtyři trumpety stačí, drahoušku nebo divadlo Trumpeta v salonním coupé.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní truhlaření, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Do big bandu se připojil v roce 2022. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při pletení vlněných šál. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nej nej písní je Trumpeta to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Decibely trumpety a Já budu chodit po trumpetách. A vůbec se ho neoposlouchají.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní objíždení letních hudebních festivalů, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Za 1 rok v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává okousávání tužky. Sleduje filmy. Například Trumpeta se vrací nebo Tři trumpety pro Popelku. Na filmy kouká doma.

Vyzkoušel klarinet, pak změnil k base, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. V současnosti hraje v big bandu již 4 roky. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává poloprofesionálnímu pití vody. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Ezop a trombón, Trombón a brabenec a Což takhle dát si trombón.

Na trombón hraje od svých 15 let. V big bandu hraje od roku 2015. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. I přes urputnou snahu stát se mistrem v pískání přes kousek trávy, je nakonec rád, že dal přednost deskovým hrám. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trombón. Také žere filmy. Například Slunce, seno, trombón nebo Tři trombóny pro Popelku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Začal hrát na trombón zhruba ve svých 11 letech. V big bandu hraje od roku 2021. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trombón sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se deskovými hrami. Miluje filmy. Například Tři trombóny pro Popelku nebo Dneska to roztočíme, trombóne. Na filmy kouká doma.

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Když se v 13 letech rozhodoval co dělat, klávesy byla jasná volba. V big bandu hraje od roku 2025. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Trochu lituje, že nikdy nezkusil gymnastiku, protože vždycky dal přednost stavění hradů z písku, deskovým hrám nebo kloboučnictví. Také sleduje filmy. Například Padesát odstínů kláves nebo Vrchní klávesy prchni. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech začal s flétnou. V 9 letech změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech kytaru. A toho už se nezbavil. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 7 let. Přidal se totiž v roce 2019. V budoucnu by chtěl na pletení vlněných šál založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Chtěl bych mít kapelu ze samých kytar, Ezop a kytara, Kytary z Texasu a Kytara a brabenec.

V 5 letech začal s klávesami. V 7 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 11 letech basu. A toho už se nezbavil. Basa k base do big bandu sedá již v roce 2019. To dává dohromady do dneška již 7 let v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v sportu, je nakonec rád, že dal přednost učení. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na basu. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Dneska to roztočíme, baso nebo divadlo Basa a Julie.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro basu ve svých 14 letech. Do big bandu se připojil v roce 2017. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává pojídání másla. Miluje divadlo. Nejlepší hrou je , o něco starší, Mnoho povyku pro basu nebo Basa v salonním coupé. A vůbec divadlem žije.

Na bicí není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Mimo hudbu se věnuje čištění bazenů a nahánění bodů u kapelníka, ovšem nebrání se ani sportu. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejmilovanější písní je Já budu chodit po bicích, a pak hned v pořadí jsou Bicí z Texasu a Chtěl bych mít kapelu ze samých bicích. A vůbec se ho neoposlouchají.