Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Začala hrát na klarinet zhruba ve svých 13 letech. V současnosti hraje v big bandu již 5 let. I přes urputnou snahu stát se mistrem v extrémním lyžování, je nakonec ráda, že dala přednost domácímu kutilství. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klarinet. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si klarinet, Decibely klarinetu, Klarinet to je moje gusto a Já budu chodit po klarinetech.

Saxofony

V 8 letech začal s klarinetem. V 10 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech saxofon. A toho už se nezbavil. V současnosti hraje v big bandu již 6 let. Je toho tolik, co dělá. Například miluje okousávání nehtů, zalévání zahrady a okousávání nohou. Ale taky zbožňuje pletení vlněných šál, nošení velké červené bedny se stojany a rybaření. Je ohromující, že to všechno stíhá. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Saxofon ve městě nebo divadlo Saxofon a Julie.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro saxofon ve svých 12 letech. Do big bandu se připojil v roce 2016. Kromě hudby se věnuje čtení Méďy Pusíka, fandění fotbalu, ale i nošení velké červené bedny se stojany. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejoblíbenější písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů, a pak hned v pořadí jsou Ezop a saxofon a Saxofon to je moje gusto. A vůbec se ho neoposlouchají.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. V big bandu hraje od roku 2022. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Trochu lituje, že nikdy nezkusil informatika, protože vždycky dal přednost keramice, stanování v zakázaných oblastech, objíždení letních hudebních festivalů nebo dějepisu. Sleduje filmy. Například Slunce, seno, trumpeta nebo Čtyři trumpety stačí, drahoušku. Na filmy kouká doma.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 10 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 11 let. Přidal se totiž v roce 2015. I přes urputnou snahu stát se mistrem v keramice, je nakonec rád, že dal přednost objíždení letních hudebních festivalů. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Sleduje filmy. Například Trumpeta se vrací nebo Slunce, seno, trumpeta. Na filmy kouká doma.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

V 3 rocích začal svižně s zpěvem. V 5 letech změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 9 letech trumpetu. A u toho už zůstal. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 12 let. Přidal se totiž v roce 2014. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá čtení Méďy Pusíka. Sleduje divadlo. Nejbožštější hrou je Romeo a trumpeta nebo Ze života trumpet. A vůbec divadlem žije.

V 4 rocích začal s basou. V 6 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2010. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví opravování telefonů nebo okousávání nehtů. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta na vrbě, Zavři trumpety když se červenám a Decibely trumpety.

Trombóny

Když se v 15 letech rozhodoval co dělat, trombón byla jasná volba. Za 13 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Jednou se chce šeptáním do hrnce živit, ale do té doby musí dělat opravování telefonů. Hrozně Sleduje hudbu. Nejoblíbenější písní je Trombóny z Texasu, a pak hned v pořadí jsou Decibely trombónu a Já budu chodit po trombónech. A vůbec se ho neoposlouchají.

Na trombón hraje od svých 9 let. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2010. I přes urputnou snahu stát se mistrem v kloboučnictví, je nakonec rád, že dal přednost okousávání nehtů. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trombón. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trombón a brabenec, Ezop a trombón, Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů a Což takhle dát si trombón.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

V 9 letech začal s flétnou. V 11 letech změnil k bicím. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 15 letech klávesy. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2018. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává stavění hradů z písku. Miluje filmy. Například Kdyby tisíc kláves, Tři klávesy pro Popelku, ale i Marečku, podejte mi klávesy. Na filmy kouká venku.

Kytara

Basa

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. V big bandu hraje od roku 2011. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby dává svůj volný čas domácímu kutilství, akvaristice, čištění bazenů a čtení Méďy Pusíka. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Čtyři basy stačí, drahoušku nebo divadlo Basa v salonním coupé.

Bicí

Hra na bicí ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 12 letech. Za 3 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na bicí. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví deskové hry nebo akvaristika. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Marečku, podejte mi bicí nebo divadlo Továrna na bicí z roku 1922.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta