Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Saxofony

Na saxofon hraje od svých 10 let. V big bandu hraje od roku 2012. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při jízdě na koni. Sleduje filmy. Například Saxofony z druhého patra, Slunce, seno, saxofon, ale i Marečku, podejte mi saxofon. Na filmy kouká venku.

Vyzkoušel klarinet, pak změnil k zpěvu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 11 let. Přidal se totiž v roce 2015. I přes urputnou snahu stát se mistrem v numismatice, je nakonec rád, že dal přednost sportu. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Žere filmy. Například Marečku, podejte mi saxofon nebo Dneska to roztočíme, saxofone. Na filmy kouká doma.

Vyzkoušela trombón, pak změnila k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na saxofonu. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 1 rok. Přidala se totiž v roce 2025. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se fanděním fotbalu. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po saxofonech, Což takhle dát si saxofon a Saxofon na vrbě.

Lesní Rohy

Trumpety

Vyzkoušel saxofon, pak změnil k bicím, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2012. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se šeptáním do hrnce. Také zbožňuje filmy. Například Trumpeta ve městě nebo Trumpeta se vrací. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní degustaci vína, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2010. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se keramikou. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta to je moje gusto, Já budu chodit po trumpetách, Zavři trumpety když se červenám a Což takhle dát si trumpetu.

Trombóny

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trombón ve svých 14 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2019. Je toho tolik, co dělá. Například miluje keramiku, gymnastiku a plavání. Ale taky zbožňuje stanování v zakázaných oblastech, objíždení letních hudebních festivalů a čtení Méďy Pusíka. Je ohromující, že to všechno stíhá. Žere divadlo. Nej nej hrou je Trombón na Karlštejně nebo Továrna na trombón z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní numismatice, tak nakonec moudře zvolil trombón. A udělal dobře! Za 12 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Kromě hudby dává svůj volný čas okousávání nohou, nošení velké červené bedny se stojany, fandění fotbalu a deskovým hrám. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Trombón se vrací nebo divadlo Trombón na Karlštejně.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Na klávesy není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 10 let věnuje a poctivě cvičí. Za 1 rok v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na klávesy. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává chytání motýlů. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři klávesy když se červenám, Decibely kláves, Chtěl bych mít kapelu ze samých kláves a Klávesy a brabenec.

Kytara

V 3 rocích začal svižně s trombónem. V 5 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 9 letech kytaru. A u toho už zůstal. Kytara k kytaře do big bandu sedá již v roce 2018. To dává dohromady do dneška již 8 let v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v šeptání do hrnce, je nakonec rád, že dal přednost kloboučnictví. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na kytaru. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Slunce, seno, kytara nebo divadlo Kytara noci svatojánské.

Basa

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2021. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při stavění hradů z písku se uhodil a od té doby to má. Žere filmy. Například Slunce, seno, basa nebo Vrchní basa prchni. Na filmy kouká doma.

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. Basa k base do big bandu sedá již v roce 2011. To dává dohromady do dneška již 15 let v big bandu. Nikdy ho příliš nezajímalo například jízda na koni nebo šeptání do hrnce. Zatímco plavání a numismatice věnuje naplno svůj volný čas. Také žere filmy. Například Padesát odstínů bas nebo Vrchní basa prchni. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Bicí

V 4 rocích začal s zpěvem. V 6 letech změnil k saxofonu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 10 letech bicí. A toho už se nezbavil. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2024. Kromě hudby se věnuje nahánění bodů u kapelníka, rybaření, okousávání nehtů a stanování v zakázaných oblastech. Hrozně Miluje hudbu. Nejlepší písní je Bicí na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Decibely bicích a Bicí to je moje gusto. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta