Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Když se v 11 letech rozhodovala co dělat, klarinet byla jasná volba. Za 11 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Mimo hudbu se věnuje truhlaření a akvaristice, ovšem nebrání se ani závodům na kancelářských křeslech. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejkoulikatější písní je Klarinet to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Klarinety z Texasu a Ezop a klarinet. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní domácímu kutilství, tak nakonec moudře zvolil saxofon. A udělal dobře! Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2024. To dává dohromady do dneška již 2 roky v big bandu. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se zaléváním zahrady. Sleduje filmy. Například Saxofon z Beverly Hills, Čtyři saxofony stačí, drahoušku, ale i Dneska to roztočíme, saxofone. Na filmy kouká venku.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro saxofon ve svých 8 letech. Do big bandu se připojil v roce 2013. Nikdy ho příliš nezajímalo například čtení Méďy Pusíka nebo rybaření. Zatímco lovení bouřek a kloboučnictví věnuje naplno svůj volný čas. Také sleduje filmy. Například Čtyři saxofony stačí, drahoušku nebo Saxofon z Beverly Hills. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Hra na saxofon ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 14 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2010. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá lovení bouřek. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si saxofon, Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů a Zavři saxofony když se červenám.

Lesní Rohy

Trumpety

V 3 rocích začal svižně s klarinetem. V 5 letech změnil k base. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 9 letech trumpetu. A u toho už zůstal. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 12 let. Přidal se totiž v roce 2014. Mimo hudbu se věnuje extrémnímu lyžování a pískání přes kousek trávy, ovšem nebrání se ani deskovým hrám. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři trumpety když se červenám, Trumpeta na vrbě a Což takhle dát si trumpetu.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní plavání, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2024. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při kloboučnictví. Také zbožňuje filmy. Například Trumpety z druhého patra nebo Čtyři trumpety stačí, drahoušku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

V 9 letech začal svižně s saxofonem. V 11 letech změnil k base. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 15 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2015. To dává dohromady do dneška již 11 let v big bandu. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se naháněním bodů u kapelníka. Sleduje filmy. Například Trumpeta ve městě, Trumpeta z Beverly Hills, ale i Kdyby tisíc trumpet. Na filmy kouká venku.

Vyzkoušel zpěv, pak změnil k bicím, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. Je toho tolik, co dělá. Například miluje degustaci vína, poloprofesionální pití vody a truhlaření. Ale taky zbožňuje objíždení letních hudebních festivalů, sport a astrologii. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Ezop a trumpeta, Decibely trumpety, Trumpeta na vrbě a Trumpeta to je moje gusto.

Trombóny

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 15 letech. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2014. To dává dohromady do dneška již 12 let v big bandu. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trombón sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se dějepisem. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Slunce, seno, trombón nebo divadlo Ze života trombónů.

V 8 letech začal s trumpetou. V 10 letech změnil k base. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech trombón. A toho už se nezbavil. Za 16 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trombón sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při okousávání nohou. Sleduje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Továrna na trombón z roku 1922 nebo Trombón na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Vyzkoušel bicí, pak změnil k trumpetě, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na klávesách. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 9 let. Přidal se totiž v roce 2017. Nikdy ho příliš nezajímalo například čtení Méďy Pusíka nebo vaření. Zatímco nošení velké červené bedny se stojany a dějepisu věnuje naplno svůj volný čas. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely kláves, Chtěl bych mít kapelu ze samých kláves, Klávesy to je moje gusto a Klávesy na vrbě.

Kytara

V 2 rocích začal svižně s zpěvem. V 4 rocích změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 8 letech kytaru. A u toho už zůstal. Za 11 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na kytaru. I přes urputnou snahu stát se mistrem v čtení Méďy Pusíka, je nakonec rád, že dal přednost okousávání tužky. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na kytaru. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejbožštější písní je Kytary z Texasu, a pak hned v pořadí jsou Já budu chodit po kytarách a Kytara to je moje gusto. A vůbec se ho neoposlouchají.

Basa

Bicí

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta