Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Když se v 11 letech rozhodovala co dělat, klarinet byla jasná volba. Klarinet k klarinetem do big bandu sedá již v roce 2010. To dává dohromady do dneška již 16 let v big bandu. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá okousávání nehtů. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Klarinet to je moje gusto, Já budu chodit po klarinetech, Klarinet na vrbě a Klarinet a brabenec.

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 9 letech. Za 1 rok v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se plaváním. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Klarinet z Beverly Hills nebo divadlo Klarinet v salonním coupé.

Saxofony

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní pěstování fazolí, tak nakonec moudře zvolila saxofon. A udělala dobře! V současnosti hraje v big bandu již 10 let. Snívá hrozivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na saxofon sólo s dlouhými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se učením. Zbožňuje divadlo. Nej nej hrou je Ze života saxofonů nebo Saxofon noci svatojánské. A vůbec divadlem žije.

V 6 letech začal svižně s basou. V 8 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 12 letech saxofon. A u toho už zůstal. Do big bandu se připojil v roce 2013. I přes urputnou snahu stát se mistrem v domácím kutilství, je nakonec rád, že dal přednost extrémnímu lyžování. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Padesát odstínů saxofonů nebo divadlo Saxofon a Julie.

Lesní Rohy

Trumpety

V 8 letech začal svižně s trombónem. V 10 letech změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 14 letech trumpetu. A u toho už zůstal. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2021. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při čištění bazenů. Také sleduje filmy. Například Tři trumpety pro Popelku nebo Trumpeta z Beverly Hills. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. V současnosti hraje v big bandu již 3 roky. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při rybaření se uhodil a od té doby to má. Sleduje filmy. Například Ať žijí trumpety!, Vrchní trumpeta prchni, ale i Trumpeta ve městě. Na filmy kouká venku.

Když se v 10 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. I přes urputnou snahu stát se mistrem v objíždení letních hudebních festivalů, je nakonec rád, že dal přednost truhlaření. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Tři trumpety pro Popelku nebo divadlo Trumpeta noci svatojánské.

Trombóny

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. V big bandu hraje od roku 2015. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. I přes urputnou snahu stát se mistrem v okousávání tužky, je nakonec rád, že dal přednost pletení vlněných šál. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trombón. Hrozně Miluje hudbu. Nejlepší písní je Ezop a trombón, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si trombón a Trombón to je moje gusto. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 4 rocích začal svižně s klávesami. V 6 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 10 letech trombón. A u toho už zůstal. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2018. To dává dohromady do dneška již 8 let v big bandu. Je toho tolik, co dělá. Například miluje pojídání másla, lovení bouřek a domácí kutilství. Ale taky zbožňuje zalévání zahrady, vaření a okousávání nohou. Je ohromující, že to všechno stíhá. Sleduje filmy. Například Ať žijí trombóny!, Mlčení trombónů, ale i Slunce, seno, trombón. Na filmy kouká venku.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 11 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2012. Nikdy ho příliš nezajímalo například domácí kutilství nebo nošení velké červené bedny se stojany. Zatímco informatice a extrémnímu lyžování věnuje naplno svůj volný čas. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Čtyři trombóny stačí, drahoušku nebo divadlo Továrna na trombón z roku 1922.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Na klávesy začal hrát ve svých 13 letech. V big bandu hraje od roku 2021. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na klávesy sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při fandění fotbalu. Také sleduje filmy. Například Vrchní klávesy prchni nebo Klávesy se vrací. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Kytara

Basa

V 5 letech začal s saxofonem. V 7 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 11 letech basu. A toho už se nezbavil. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2014. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá rybaření. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Marečku, podejte mi basu nebo divadlo Basa na mýtince.

Bicí

Začal hrát na bicí zhruba ve svých 15 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2015. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na bicí sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při opravování telefonů. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Bicí na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Já budu chodit po bicích a Což takhle dát si bicí. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta