Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Když se v 8 letech rozhodovala co dělat, klarinet byla jasná volba. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2010. Nikdy ji příliš nezajímalo například čištění bazenů nebo závody na kancelářských křeslech. Zatímco pískání přes kousek trávy a vaření věnuje naplno svůj volný čas. Žere filmy. Například Kdyby tisíc klarinetů, Ať žijí klarinety!, ale i Padesát odstínů klarinetů. Na filmy kouká venku.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro klarinet ve svých 15 letech. V současnosti hraje v big bandu již 3 roky. Je toho tolik, co dělá. Například miluje stavění hradů z písku, opravování telefonů a sport. Ale taky zbožňuje závody na kancelářských křeslech, okousávání nohou a gymnastiku. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po klarinetech, Klarinet a brabenec, Ezop a klarinet a Klarinety z Texasu.

Začala hrát na klarinet zhruba ve svých 10 letech. Za 11 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá okousávání nehtů. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejoblíbenější písní je Klarinet na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si klarinet a Já budu chodit po klarinetech. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. Za 15 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Je toho tolik, co dělá. Například miluje nahánění bodů u kapelníka, truhlaření a chytání motýlů. Ale taky zbožňuje pletení vlněných šál, numismatiku a nošení velké červené bedny se stojany. Je ohromující, že to všechno stíhá. Žere divadlo. Nejoblíbenější hrou je Čekání na saxofon nebo Saxofon na Karlštejně. A vůbec divadlem žije.

V 7 letech začal s bicími. V 9 letech změnil k klarinetem. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech saxofon. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2021. Jednou se chce objíždením letních hudebních festivalů živit, ale do té doby musí dělat poloprofesionální pití vody. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Saxofon ve městě nebo divadlo Ze života saxofonů.

Na saxofon hraje od svých 8 let. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2019. To dává dohromady do dneška již 7 let v big bandu. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při poloprofesionálním pití vody se uhodil a od té doby to má. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Saxofon a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Decibely saxofonu a Ezop a saxofon. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 9 letech začala s flétnou. V 11 letech změnila k trumpetě. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 15 letech saxofon. A toho už se nezbavila. Do big bandu se připojila v roce 2018. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá dějepis. Žere filmy. Například Dneska to roztočíme, saxofone, Mlčení saxofonů, ale i Vrchní saxofon prchni. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. V současnosti hraje v big bandu již 7 let. Nikdy ho příliš nezajímalo například pletení vlněných šál nebo učení. Zatímco astrologii a okousávání nohou věnuje naplno svůj volný čas. Hrozně Miluje hudbu. Nejbožštější písní je Trumpeta to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Zavři trumpety když se červenám a Což takhle dát si trumpetu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Na trumpetu začal hrát ve svých 13 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2023. Trochu lituje, že nikdy nezkusil zalévání zahrady, protože vždycky dal přednost truhlaření, deskovým hrám nebo lovení bouřek. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejmilovanější písní je Já budu chodit po trumpetách, a pak hned v pořadí jsou Zavři trumpety když se červenám a Což takhle dát si trumpetu. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 11 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2015. Je toho tolik, co dělá. Například miluje čtení Méďy Pusíka, čištění bazenů a šeptání do hrnce. Ale taky zbožňuje numismatiku, vaření a objíždení letních hudebních festivalů. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři trumpety když se červenám, Ezop a trumpeta a Trumpeta a brabenec.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní lovení bouřek, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! V big bandu hraje od roku 2015. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby se věnuje truhlaření, nošení velké červené bedny se stojany a vaření. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Ezop a trumpeta, Decibely trumpety, Trumpeta na vrbě a Zavři trumpety když se červenám.

Trombóny

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2016. To dává dohromady do dneška již 10 let v big bandu. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává truhlaření. Sleduje filmy. Například Čtyři trombóny stačí, drahoušku nebo Kdyby tisíc trombónů. Na filmy kouká doma.

V 7 letech začal s klarinetem. V 9 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech trombón. A toho už se nezbavil. Za 14 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Kromě hudby se věnuje gymnastice, fandění fotbalu, okousávání tužky a opravování telefonů. Zbožňuje filmy. Například Marečku, podejte mi trombón, Čtyři trombóny stačí, drahoušku, ale i Kdyby tisíc trombónů. Na filmy kouká venku.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní nošení velké červené bedny se stojany, tak nakonec moudře zvolil trombón. A udělal dobře! Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2013. To dává dohromady do dneška již 13 let v big bandu. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá gymnastiku. Zbožňuje filmy. Například Trombón se vrací, Vrchní trombón prchni, ale i Mlčení trombónů. Na filmy kouká venku.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Kytara

V 9 letech začal s trumpetou. V 11 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 15 letech kytaru. A toho už se nezbavil. Do big bandu se připojil v roce 2020. Nikdy ho příliš nezajímalo například okousávání nohou nebo poloprofesionální pití vody. Zatímco šeptání do hrnce a okousávání tužky věnuje naplno svůj volný čas. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nej nej písní je Což takhle dát si kytaru, a pak hned v pořadí jsou Ezop a kytara a Zavři kytary když se červenám. A vůbec se ho neoposlouchají.

Basa

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní kloboučnictví, tak nakonec moudře zvolil basu. A udělal dobře! S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 16 let. Přidal se totiž v roce 2010. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při zalévání zahrady. Zbožňuje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Basa na Karlštejně nebo Čekání na basu. A vůbec divadlem žije.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro basu ve svých 12 letech. Za 2 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává vaření. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Chtěl bych mít kapelu ze samých bas, Ezop a basa, Basa na vrbě a Basa to je moje gusto.

Bicí

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta