Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní pískání přes kousek trávy, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2018. Jednou se chce poloprofesionálním pití vody živit, ale do té doby musí dělat degustaci vína. Také sleduje filmy. Například Padesát odstínů klarinetů nebo Vrchní klarinet prchni. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Vyzkoušela trumpetu, pak změnila k bicím, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na klarinetu. Do big bandu se připojila v roce 2013. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o ní napsat. Jeji nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává astrologii. Miluje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Čekání na klarinet nebo Ze života klarinetů. A vůbec divadlem žije.

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní kloboučnictví, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! Za 9 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na klarinet. Mimo hudbu se věnuje čištění bazenů a závodům na kancelářských křeslech, ovšem nebrání se ani dějepisu. Zbožňuje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Gulliverovy klarinety nebo Klarinet a Julie. A vůbec divadlem žije.

Saxofony

Na saxofon není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 11 let věnuje a poctivě cvičí. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2024. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na saxofon sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při poloprofesionálním pití vody se uhodil a od té doby to má. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Saxofony z Texasu, Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů, Ezop a saxofon a Což takhle dát si saxofon.

Když se v 10 letech rozhodoval co dělat, saxofon byla jasná volba. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 6 let. Přidal se totiž v roce 2020. Kromě hudby dává svůj volný čas gymnastice, truhlaření, nošení velké červené bedny se stojany a rybaření. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Ezop a saxofon, Saxofon na vrbě, Saxofon to je moje gusto a Což takhle dát si saxofon.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro saxofon ve svých 10 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 12 let. Přidala se totiž v roce 2014. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při učení. Sleduje divadlo. Nej nej hrou je Ze života saxofonů nebo Saxofon noci svatojánské. A vůbec divadlem žije.

Lesní Rohy

Trumpety

Když se v 15 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. Za 10 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Kromě hudby se věnuje čtení Méďy Pusíka, čištění bazenů, plavání a pěstování fazolí. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejkoulikatější písní je Zavři trumpety když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si trumpetu a Trumpeta to je moje gusto. A vůbec se ho neoposlouchají.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 12 let věnuje a poctivě cvičí. V big bandu hraje od roku 2010. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby se věnuje dějepisu, akvaristice, degustaci vína a domácímu kutilství. Také žere filmy. Například Marečku, podejte mi trumpetu nebo Trumpeta se vrací. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 9 let věnuje a poctivě cvičí. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při akvaristice. Zbožňuje filmy. Například Trumpety z druhého patra nebo Trumpeta se vrací. Na filmy kouká doma.

V 3 rocích začal s basou. V 5 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 9 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2015. Kromě hudby se věnuje pískání přes kousek trávy, dějepisu, ale i plavání. Miluje filmy. Například Tři trumpety pro Popelku nebo Čtyři trumpety stačí, drahoušku. Na filmy kouká doma.

Trombóny

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 11 let věnuje a poctivě cvičí. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2020. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trombón sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se čištěním bazenů. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po trombónech, Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů, Trombón na vrbě a Což takhle dát si trombón.

Začal hrát na trombón zhruba ve svých 12 letech. Za 4 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trombón sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při deskových hrách. Miluje divadlo. Nejbožštější hrou je Romeo a trombón nebo Trombón noci svatojánské. A vůbec divadlem žije.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Hra na klávesy ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. Klávesy k klávesám do big bandu sedá již v roce 2017. To dává dohromady do dneška již 9 let v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v keramice, je nakonec rád, že dal přednost okousávání nohou. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klávesy. Žere filmy. Například Vrchní klávesy prchni nebo Marečku, podejte mi klávesy. Na filmy kouká doma.

Kytara

Na kytaru není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 10 let věnuje a poctivě cvičí. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2016. Kromě hudby se věnuje pěstování fazolí, astrologii, ale i pískání přes kousek trávy. Hrozně Žere hudbu. Nejoblíbenější písní je Zavři kytary když se červenám, a pak hned v pořadí jsou Decibely kytary a Což takhle dát si kytaru. A vůbec se ho neoposlouchají.

Basa

Vyzkoušel zpěv, pak změnil k trumpetě, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na base. V současnosti hraje v big bandu již 15 let. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při keramice se uhodil a od té doby to má. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely basy, Basa a brabenec, Což takhle dát si basu a Já budu chodit po basách.

V 8 letech začal s bicími. V 10 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech basu. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2016. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví fandění fotbalu nebo zalévání zahrady. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Tři basy pro Popelku nebo divadlo Továrna na basu z roku 1922.

Bicí

Když se v 13 letech rozhodoval co dělat, bicí byla jasná volba. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2021. Tajnůstkář. Je však jasně vidět, že ho baví kloboučnictví nebo stanování v zakázaných oblastech. Hrozně Sleduje hudbu. Nejkoulikatější písní je Což takhle dát si bicí, a pak hned v pořadí jsou Já budu chodit po bicích a Bicí to je moje gusto. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta