Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 10 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2010. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o ní napsat. Jeji nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává objíždení letních hudebních festivalů. Sleduje filmy. Například Slunce, seno, klarinet nebo Padesát odstínů klarinetů. Na filmy kouká doma.

V 8 letech začala svižně s saxofonem. V 10 letech změnila k flétně. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 14 letech klarinet. A u toho už zůstala. V big bandu hraje od roku 2010. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Nikdy ji příliš nezajímalo například šeptání do hrnce nebo nahánění bodů u kapelníka. Zatímco nošení velké červené bedny se stojany a degustaci vína věnuje naplno svůj volný čas. Žere filmy. Například Vrchní klarinet prchni, Čtyři klarinety stačí, drahoušku, ale i Marečku, podejte mi klarinet. Na filmy kouká venku.

Saxofony

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní pletení vlněných šál, tak nakonec moudře zvolila saxofon. A udělala dobře! Do big bandu se připojila v roce 2019. Trochu lituje, že nikdy nezkusila pletení vlněných šál, protože vždycky dala přednost keramice, okousávání tužky nebo objíždení letních hudebních festivalů. Žere filmy. Například Tři saxofony pro Popelku, Vrchní saxofon prchni, ale i Mlčení saxofonů. Na filmy kouká venku.

V 7 letech začal s zpěvem. V 9 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech saxofon. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2017. I přes urputnou snahu stát se mistrem v šeptání do hrnce, je nakonec rád, že dal přednost závodům na kancelářských křeslech. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Žere filmy. Například Mlčení saxofonů, Padesát odstínů saxofonů, ale i Ať žijí saxofony!. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 2 roky. Přidal se totiž v roce 2024. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá závody na kancelářských křeslech. Zbožňuje filmy. Například Slunce, seno, trumpeta nebo Ať žijí trumpety!. Na filmy kouká doma.

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 12 let věnuje a poctivě cvičí. Trumpeta k trumpetě do big bandu sedá již v roce 2013. To dává dohromady do dneška již 13 let v big bandu. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává sportu. Hrozně Sleduje hudbu. Nejoblíbenější písní je Trumpeta na vrbě, a pak hned v pořadí jsou Decibely trumpety a Zavři trumpety když se červenám. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Vyzkoušel basu, pak změnil k bicím, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2013. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při pěstování fazolí. Žere filmy. Například Tři trumpety pro Popelku, Mlčení trumpet, ale i Padesát odstínů trumpet. Na filmy kouká venku.

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 14 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 15 let. Přidal se totiž v roce 2011. I přes urputnou snahu stát se mistrem v stavění hradů z písku, je nakonec rád, že dal přednost keramice. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Žere divadlo. Nejbožštější hrou je Trumpeta a Julie nebo Trumpeta na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Trombóny

Na trombón začal hrát ve svých 11 letech. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2021. To dává dohromady do dneška již 5 let v big bandu. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trombón sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při domácím kutilství se uhodil a od té doby to má. Miluje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Továrna na trombón z roku 1922 nebo Romeo a trombón. A vůbec divadlem žije.

V 7 letech začal s klarinetem. V 9 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech trombón. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2018. Nikdy ho příliš nezajímalo například numismatiku nebo dějepis. Zatímco extrémnímu lyžování a degustaci vína věnuje naplno svůj volný čas. Také miluje filmy. Například Ať žijí trombóny! nebo Padesát odstínů trombónů. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 13 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. Je toho tolik, co dělá. Například miluje šeptání do hrnce, sbírání nerostů a hornin a závody na kancelářských křeslech. Ale taky zbožňuje pěstování fazolí, fandění fotbalu a dějepis. Je ohromující, že to všechno stíhá. Zbožňuje divadlo. Nej nej hrou je Trombón v salonním coupé nebo Trombón a Julie. A vůbec divadlem žije.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

V 7 letech začal s saxofonem. V 9 letech změnil k base. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech klávesy. A toho už se nezbavil. V big bandu hraje od roku 2023. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Mimo hudbu se věnuje nošení velké červené bedny se stojany a chytání motýlů, ovšem nebrání se ani pískání přes kousek trávy. Hrozně Sleduje hudbu. Nejkoulikatější písní je Klávesy to je moje gusto, a pak hned v pořadí jsou Klávesy a brabenec a Chtěl bych mít kapelu ze samých kláves. A vůbec se ho neoposlouchají.

Kytara

V 5 letech začal svižně s zpěvem. V 7 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 11 letech kytaru. A u toho už zůstal. Kytara k kytaře do big bandu sedá již v roce 2021. To dává dohromady do dneška již 5 let v big bandu. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na kytaru sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se objíždením letních hudebních festivalů. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si kytaru, Kytara to je moje gusto, Chtěl bych mít kapelu ze samých kytar a Kytara na vrbě.

Basa

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. V big bandu hraje od roku 2014. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Je toho tolik, co dělá. Například miluje pískání přes kousek trávy, extrémní lyžování a učení. Ale taky zbožňuje kloboučnictví, čištění bazenů a informatika. Je ohromující, že to všechno stíhá. Také sleduje filmy. Například Čtyři basy stačí, drahoušku nebo Ať žijí basy!. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Vyzkoušel zpěv, pak změnil k saxofonu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na base. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 3 roky. Přidal se totiž v roce 2023. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na basu sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při fandění fotbalu se uhodil a od té doby to má. Žere filmy. Například Padesát odstínů bas nebo Marečku, podejte mi basu. Na filmy kouká doma.

Bicí

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro bicí ve svých 15 letech. Bicí k bicím do big bandu sedá již v roce 2014. To dává dohromady do dneška již 12 let v big bandu. Mimo hudbu se věnuje okousávání tužky a lovení bouřek, ovšem nebrání se ani učení. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Ezop a bicí, Bicí na vrbě, Já budu chodit po bicích a Což takhle dát si bicí.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta