Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Na klarinet není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. V big bandu hraje od roku 2020. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby dává svůj volný čas numismatice, okousávání nohou a stanování v zakázaných oblastech. Zbožňuje filmy. Například Kdyby tisíc klarinetů, Slunce, seno, klarinet, ale i Tři klarinety pro Popelku. Na filmy kouká venku.

Na klarinet hraje od svých 8 let. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stala již v roce 2015. I přes urputnou snahu stát se mistrem v lovení bouřek, je nakonec ráda, že dala přednost degustaci vína. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klarinet. Hrozně Žere hudbu. Nejmilovanější písní je Ezop a klarinet, a pak hned v pořadí jsou Klarinet to je moje gusto a Decibely klarinetu. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

Hra na saxofon ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. V současnosti hraje v big bandu již 16 let. Kromě hudby dává svůj volný čas jízdě na koni, čtení Méďy Pusíka, okousávání nohou a poloprofesionálnímu pití vody. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Což takhle dát si saxofon, a pak hned v pořadí jsou Saxofon to je moje gusto a Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů. A vůbec se ho neoposlouchají.

Lesní Rohy

Trumpety

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 11 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 11 let. Přidal se totiž v roce 2015. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se truhlařením. Hrozně Sleduje hudbu. Nej nej písní je Decibely trumpety, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si trumpetu a Zavři trumpety když se červenám. A vůbec se ho neoposlouchají.

Když se v 9 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 13 let. Přidal se totiž v roce 2013. I přes urputnou snahu stát se mistrem v poloprofesi­onálním pití vody, je nakonec rád, že dal přednost lovení bouřek. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Sleduje filmy. Například Čtyři trumpety stačí, drahoušku nebo Trumpety z druhého patra. Na filmy kouká doma.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Trombóny

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. Za 2 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Kromě hudby dává svůj volný čas čtení Méďy Pusíka, pískání přes kousek trávy, domácímu kutilství a sportu. Hrozně Žere hudbu. Nejmilovanější písní je Já budu chodit po trombónech, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů a Zavři trombóny když se červenám. A vůbec se ho neoposlouchají.

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní dějepisu, tak nakonec moudře zvolil trombón. A udělal dobře! Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2015. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává stavění hradů z písku. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Mlčení trombónů nebo divadlo Trombón a Julie.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

V 9 letech začal s bicími. V 11 letech změnil k trumpetě. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 15 letech klávesy. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. Kromě hudby dává svůj volný čas učení, pískání přes kousek trávy, fandění fotbalu a plavání. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si klávesy, Zavři klávesy když se červenám a Ezop a klávesy.

Kytara

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro kytaru ve svých 10 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 4 roky. Přidal se totiž v roce 2022. V budoucnu by chtěl na okousávání nohou založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejlepší písní je Kytara a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si kytaru a Kytary z Texasu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Basa

Bicí

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta