Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Na klarinet začala hrát ve svých 9 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 6 let. Přidala se totiž v roce 2020. Kromě hudby se věnuje lovení bouřek, deskovým hrám, stanování v zakázaných oblastech a plavání. Hrozně Žere hudbu. Nejlepší písní je Decibely klarinetu, a pak hned v pořadí jsou Ezop a klarinet a Klarinet na vrbě. A vůbec se ji neoposlouchají.

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 10 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2013. Trochu lituje, že nikdy nezkusila sport, protože vždycky dala přednost kloboučnictví, objíždení letních hudebních festivalů, informatice nebo akvaristice. Hrozně Miluje hudbu. Nejoblíbenější písní je Ezop a klarinet, a pak hned v pořadí jsou Decibely klarinetu a Klarinet a brabenec. A vůbec se ji neoposlouchají.

Saxofony

V 4 rocích začal svižně s bicími. V 6 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 10 letech saxofon. A u toho už zůstal. Za 10 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na saxofon. Mimo hudbu se věnuje okousávání tužky a vaření, ovšem nebrání se ani pískání přes kousek trávy. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Ať žijí saxofony! nebo divadlo Saxofon noci svatojánské.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro saxofon ve svých 15 letech. V současnosti hraje v big bandu již 13 let. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává šeptání do hrnce. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nej nej písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů, a pak hned v pořadí jsou Decibely saxofonu a Saxofon na vrbě. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 9 letech začala svižně s zpěvem. V 11 letech změnila k trombónu. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 15 letech saxofon. A u toho už zůstala. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2014. V budoucnu by chtěla na šeptání do hrnce založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Saxofon se vrací nebo divadlo Saxofon na mýtince.

Lesní Rohy

Trumpety

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 10 letech. Do big bandu se připojil v roce 2020. Mimo hudbu se věnuje fandění fotbalu a objíždení letních hudebních festivalů, ovšem nebrání se ani jízdě na koni. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejkoulikatější písní je Ezop a trumpeta, a pak hned v pořadí jsou Zavři trumpety když se červenám a Což takhle dát si trumpetu. A vůbec se ho neoposlouchají.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Na trumpetu hraje od svých 13 let. Za 6 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v extrémním lyžování, je nakonec rád, že dal přednost domácímu kutilství. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Zbožňuje filmy. Například Trumpeta ve městě, Čtyři trumpety stačí, drahoušku, ale i Trumpeta se vrací. Na filmy kouká venku.

Trombóny

V 6 letech začal svižně s trumpetou. V 8 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 12 letech trombón. A u toho už zůstal. V současnosti hraje v big bandu již 11 let. Kromě hudby se věnuje truhlaření, domácímu kutilství, ale i závodům na kancelářských křeslech. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Padesát odstínů trombónů nebo divadlo Továrna na trombón z roku 1922.

Na trombón hraje od svých 8 let. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2016. To dává dohromady do dneška již 10 let v big bandu. Kromě hudby se věnuje kloboučnictví, stanování v zakázaných oblastech a lovení bouřek. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Trombón a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů a Což takhle dát si trombón. A vůbec se ho neoposlouchají.

Vyzkoušel bicí, pak změnil k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. Za 8 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trombón sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při objíždení letních hudebních festivalů. Sleduje filmy. Například Mlčení trombónů, Marečku, podejte mi trombón, ale i Trombón ve městě. Na filmy kouká venku.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Hra na klávesy ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. V současnosti hraje v big bandu již 15 let. I přes urputnou snahu stát se mistrem v chytání motýlů, je nakonec rád, že dal přednost nošení velké červené bedny se stojany. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na klávesy. Miluje divadlo. Nejlepší hrou je Klávesy a Julie nebo Klávesy na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Kytara

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní extrémnímu lyžování, tak nakonec moudře zvolil kytaru. A udělal dobře! Za 6 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na kytaru. Trochu lituje, že nikdy nezkusil extrémní lyžování, protože vždycky dal přednost rybaření, akvaristice nebo chytání motýlů. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Dneska to roztočíme, kytaro nebo divadlo Čekání na kytaru.

Basa

Bicí

Hra na bicí ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 12 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2011. Trochu lituje, že nikdy nezkusil deskové hry, protože vždycky dal přednost sportu, pískání přes kousek trávy, zalévání zahrady nebo poloprofesionálnímu pití vody. Sleduje filmy. Například Ať žijí bicí!, Bicí ve městě, ale i Bicí z druhého patra. Na filmy kouká venku.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta