Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

V 5 letech začala s saxofonem. V 7 letech změnila k zpěvu. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 11 letech klarinet. A toho už se nezbavila. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2021. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o ní napsat. Jeji nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává truhlaření. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučila by například film Ať žijí klarinety! nebo divadlo Klarinet v salonním coupé.

V 5 letech začala svižně s flétnou. V 7 letech změnila k klávesám. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 11 letech klarinet. A u toho už zůstala. V současnosti hraje v big bandu již 1 rok. Kromě hudby dává svůj volný čas domácímu kutilství, opravování telefonů a kloboučnictví. Také sleduje filmy. Například Mlčení klarinetů nebo Čtyři klarinety stačí, drahoušku. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Saxofony

Když se v 12 letech rozhodovala co dělat, saxofon byla jasná volba. V big bandu hraje od roku 2010. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. I přes urputnou snahu stát se mistrem v sbírání nerostů a hornin, je nakonec ráda, že dala přednost závodům na kancelářských křeslech. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Žere filmy. Například Saxofon se vrací nebo Slunce, seno, saxofon. Na filmy kouká doma.

Na saxofon hraje od svých 12 let. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2012. To dává dohromady do dneška již 14 let v big bandu. Trochu lituje, že nikdy nezkusil domácí kutilství, protože vždycky dal přednost informatice, nahánění bodů u kapelníka, pískání přes kousek trávy nebo lovení bouřek. Žere divadlo. Nej nej hrou je Továrna na saxofon z roku 1922 nebo Saxofon a Julie. A vůbec divadlem žije.

Hra na saxofon ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 12 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stala v roce 2025. I přes urputnou snahu stát se mistrem v numismatice, je nakonec ráda, že dala přednost nošení velké červené bedny se stojany. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na saxofon. Sleduje divadlo. Nejlepší hrou je Gulliverovy saxofony nebo Saxofon noci svatojánské. A vůbec divadlem žije.

Lesní Rohy

Trumpety

Hra na trumpetu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. V big bandu hraje od roku 2015. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby se věnuje učení, poloprofesionálnímu pití vody, nahánění bodů u kapelníka a opravování telefonů. Žere divadlo. Nejbožštější hrou je , o něco starší, Mnoho povyku pro trumpetu nebo Ze života trumpet. A vůbec divadlem žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

V 8 letech začal s klávesami. V 10 letech změnil k saxofonu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 14 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2020. V budoucnu by chtěl na akvaristice založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Slunce, seno, trumpeta nebo divadlo Trumpeta v salonním coupé.

Začal hrát na trumpetu zhruba ve svých 10 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2022. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při astrologii. Hrozně Sleduje hudbu. Nejoblíbenější písní je Chtěl bych mít kapelu ze samých trumpet, a pak hned v pořadí jsou Zavři trumpety když se červenám a Já budu chodit po trumpetách. A vůbec se ho neoposlouchají.

Trombóny

Vyzkoušel trumpetu, pak změnil k saxofonu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trombónu. Za 11 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. I přes urputnou snahu stát se mistrem v numismatice, je nakonec rád, že dal přednost sbírání nerostů a hornin. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trombón. Také sleduje filmy. Například Slunce, seno, trombón nebo Čtyři trombóny stačí, drahoušku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Hra na klávesy ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 11 letech. Za 9 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na klávesy. Trochu lituje, že nikdy nezkusil pěstování fazolí, protože vždycky dal přednost numismatice, dějepisu nebo sbírání nerostů a hornin. Sleduje divadlo. Nejkoulikatější hrou je Romeo a klávesy nebo Ze života kláves. A vůbec divadlem žije.

Kytara

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní čtení Méďy Pusíka, tak nakonec moudře zvolil kytaru. A udělal dobře! Do big bandu se připojil v roce 2013. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na kytaru sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při dějepisu. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Vrchní kytara prchni nebo divadlo , o něco starší, Mnoho povyku pro kytaru.

Basa

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 10 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2021. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při okousávání nohou. Žere divadlo. Nejkoulikatější hrou je Továrna na basu z roku 1922 nebo Basa noci svatojánské. A vůbec divadlem žije.

Bicí

Na bicí hraje od svých 14 let. Bicí k bicím do big bandu sedá již v roce 2011. To dává dohromady do dneška již 15 let v big bandu. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává plavání. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejbožštější písní je Já budu chodit po bicích, a pak hned v pořadí jsou Ezop a bicí a Což takhle dát si bicí. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta