Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 14 letech. V big bandu hraje od roku 2012. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na klarinet sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při extrémním lyžování. Také žere filmy. Například Klarinet ve městě nebo Tři klarinety pro Popelku. Ráda chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Hra na klarinet ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 11 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2015. Je toho tolik, co dělá. Například miluje pojídání másla, plavání a učení. Ale taky zbožňuje sbírání nerostů a hornin, extrémní lyžování a informatika. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Já budu chodit po klarinetech, Což takhle dát si klarinet a Klarinet na vrbě.

Saxofony

V 8 letech začal svižně s trumpetou. V 10 letech změnil k flétně. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 14 letech saxofon. A u toho už zůstal. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2011. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá domácí kutilství. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Padesát odstínů saxofonů nebo divadlo Romeo a saxofon.

V 7 letech začala svižně s flétnou. V 9 letech změnila k bicím. Myslela si, že to už je finále, ale pak uviděla v 13 letech saxofon. A u toho už zůstala. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2012. Kromě hudby se věnuje akvaristice, numismatice a extrémnímu lyžování. Hrozně Sleduje hudbu. Nejbožštější písní je Což takhle dát si saxofon, a pak hned v pořadí jsou Ezop a saxofon a Saxofon to je moje gusto. A vůbec se ji neoposlouchají.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodla pro saxofon ve svých 12 letech. Za 15 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na saxofon. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o ní napsat. Jeji nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává nošení velké červené bedny se stojany. Zbožňuje filmy. Například Saxofon ve městě, Ať žijí saxofony!, ale i Marečku, podejte mi saxofon. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní pěstování fazolí, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Do big bandu se připojil v roce 2014. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává poloprofesionálnímu pití vody. Zbožňuje divadlo. Nejoblíbenější hrou je Trumpeta a Julie nebo Továrna na trumpetu z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

Vyzkoušel flétnu, pak změnil k klarinetem, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na trumpetě. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 9 let. Přidal se totiž v roce 2017. I přes urputnou snahu stát se mistrem v chytání motýlů, je nakonec rád, že dal přednost poloprofesionálnímu pití vody. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Miluje filmy. Například Čtyři trumpety stačí, drahoušku nebo Dneska to roztočíme, trumpeto. Na filmy kouká doma.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

Když se v 8 letech rozhodoval co dělat, trumpeta byla jasná volba. Za 13 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Snívá hrozivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trumpetu sólo s dlouhými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Asi to má z dlouhodobého hlediska zabýváním se okousáváním tužky. Hrozně Žere hudbu. Nejlepší písní je Decibely trumpety, a pak hned v pořadí jsou Trumpeta to je moje gusto a Ezop a trumpeta. A vůbec se ho neoposlouchají.

Trombóny

V 6 letech začal svižně s basou. V 8 letech změnil k zpěvu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 12 letech trombón. A u toho už zůstal. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2025. V budoucnu by chtěl na pletení vlněných šál založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trombóny z Texasu, Já budu chodit po trombónech, Ezop a trombón a Chtěl bych mít kapelu ze samých trombónů.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Kytara

Na kytaru není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 12 let věnuje a poctivě cvičí. V současnosti hraje v big bandu již 8 let. Mimo hudbu se věnuje numismatice a stavění hradů z písku, ovšem nebrání se ani poloprofesionálnímu pití vody. Také miluje filmy. Například Čtyři kytary stačí, drahoušku nebo Padesát odstínů kytar. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Basa

V 9 letech začal svižně s trumpetou. V 11 letech změnil k saxofonu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 15 letech basu. A u toho už zůstal. Do big bandu se připojil v roce 2024. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na basu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při pletení vlněných šál. Žere filmy. Například Kdyby tisíc bas, Slunce, seno, basa, ale i Padesát odstínů bas. Na filmy kouká venku.

Bicí

Začal hrát na bicí zhruba ve svých 14 letech. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2016. Je toho tolik, co dělá. Například miluje vaření, akvaristiku a stavění hradů z písku. Ale taky zbožňuje informatika, pojídání másla a pískání přes kousek trávy. Je ohromující, že to všechno stíhá. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Zavři bicí když se červenám, Decibely bicích a Já budu chodit po bicích.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta