Členové

Kliknutím na člena na fotce se přesunete k jeho detailu.

Big Band Biskupská fotka všech členů

Dirigent

Zpěvačka

Zpěvák

Flétny

Klarinety

Saxofony

Na saxofon začal hrát ve svých 10 letech. V současnosti hraje v big bandu již 15 let. Nikdy ho příliš nezajímalo například pískání přes kousek trávy nebo jízda na koni. Zatímco okousávání nehtů a poloprofesionálnímu pití vody věnuje naplno svůj volný čas. Také miluje filmy. Například Vrchní saxofon prchni nebo Marečku, podejte mi saxofon. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Začala hrát na saxofon zhruba ve svých 14 letech. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidala v roce 2019. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o ní napsat. Jeji nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává čtení Méďy Pusíka. Hrozně Žere hudbu. Nejkoulikatější písní je Saxofon a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Saxofon na vrbě a Já budu chodit po saxofonech. A vůbec se ji neoposlouchají.

Vyzkoušel zpěv, pak změnil k base, ale nebylo to ono. Až se konečně usadil na saxofonu. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2015. Trochu lituje, že nikdy nezkusil závody na kancelářských křeslech, protože vždycky dal přednost keramice, nahánění bodů u kapelníka, rybaření nebo informatice. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Slunce, seno, saxofon nebo divadlo Saxofon na mýtince.

Hra na saxofon ji zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začala až ve svých 14 letech. V současnosti hraje v big bandu již 12 let. Mívá noční můry. Jeji nadřízený v nich hraje na saxofon sólo s hroznýma overtónama a ona pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při dějepisu. Zbožňuje filmy. Například Ať žijí saxofony!, Dneska to roztočíme, saxofone, ale i Marečku, podejte mi saxofon. Na filmy kouká venku.

Lesní Rohy

Trumpety

Na trumpetu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 13 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu se připojil v roce 2010. Kromě hudby dává svůj volný čas poloprofesionálnímu pití vody, okousávání nohou, chytání motýlů a čtení Méďy Pusíka. Také sleduje filmy. Například Čtyři trumpety stačí, drahoušku nebo Trumpeta ve městě. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: Rocketman či Bohemian Rhapsody a z divadla Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120. minutách). Chodím do Veselé školy v Praze, která je církevní, ale nevypadá to tam tak.

V 7 letech začal s trombónem. V 9 letech změnil k base. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 13 letech trumpetu. A toho už se nezbavil. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2017. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává extrémnímu lyžování. Sleduje divadlo. Nej nej hrou je Čekání na trumpetu nebo Továrna na trumpetu z roku 1922. A vůbec divadlem žije.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 8 letech. V současnosti hraje v big bandu již 1 rok. I přes urputnou snahu stát se mistrem v pěstování fazolí, je nakonec rád, že dal přednost rybaření. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trumpetu. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Trumpeta na vrbě, Decibely trumpety, Trumpeta a brabenec a Já budu chodit po trumpetách.

Trombóny

Když se v 14 letech rozhodoval co dělat, trombón byla jasná volba. V současnosti hraje v big bandu již 12 let. Nikdy ho příliš nezajímalo například čtení Méďy Pusíka nebo nahánění bodů u kapelníka. Zatímco stavění hradů z písku a lovení bouřek věnuje naplno svůj volný čas. Také zbožňuje filmy. Například Kdyby tisíc trombónů nebo Tři trombóny pro Popelku. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 10 let. Přidal se totiž v roce 2016. Má strašlivé sny. Jeho kamarád v nich hraje na trombón sólo s hroznými vytaženými tóny a on pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při kloboučnictví se uhodil a od té doby to má. Žere filmy. Například Slunce, seno, trombón, Trombón ve městě, ale i Čtyři trombóny stačí, drahoušku. Na filmy kouká venku.

Hra na trombón ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 13 letech. Trombón k trombónu do big bandu sedá již v roce 2018. To dává dohromady do dneška již 8 let v big bandu. I přes urputnou snahu stát se mistrem v fandění fotbalu, je nakonec rád, že dal přednost opravování telefonů. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na trombón. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Trombón se vrací nebo divadlo Trombón na Karlštejně.

Klávesy

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má kterýkoli člen problém, může se na Haštala vždy obrátit. Jeho empatie je dechberoucí, až se zdá, že chudák hoch nemá ani čas myslet trochu na sebe. Někdy se stane, že někdo zahraje špatný tón a zhroutí se z toho. Nebo dostane jiný klavírista depresi, že Haštalovu umu se nikdy ani náznakem nepřiblíží. Nebo se bubeník rozpláče z toho, že jeho jméno je palindrom. Haštal všechny tyto problémy rád vyslechne a poté oněm dotyčným pomůže opět se vzchopit a postavit na nohy. Je to ohromující mladík.

Kromě těchto kolektiv stmelujících schopností je i báječným hudebníkem. Jeho ohromná ruka je schopna zahrát duodecimu a díky jeho hypermobilitě může hrát oktávy i za pomocí pouhého malíčku a prsteníčku. Traduje se, že sám Fryderyk Chopin mu po jednom koncertě gratuloval a dožadoval se soukromého doučování. Prý by se mu hodilo malinko zlepšit techniku.

Další z Haštalových předností je jeho oslnivá krása. Považte, v první třídě dokonce vyhrál třetí místo v soutěži krásy, jež se konala v tělocvičně školy a zúčastnili se jí celí tři hoši.

Je až trapné zmiňovat, co vše dalšího dovede, ale, co se týče sportu, umístil se rovněž na třetím místě jednoho z nejprestižnějších cyklistických závodů Bohdanečské Ušlapto. Párkrát sjel černou sjezdovku a uplave až tři bazény svižným kraulem.

A co tedy pro shrnutí? Tento neochvějný všestranný talent má velikou budoucnost, kterou však neupřednostňuje, a raději se věnuje svému plnému nasazení v bigbandu. Obětavost, dochvilnost, píle a pokora jsou vlastnosti, kterých si sám na sobě nejvíce cení.

Kytara

V 9 letech začal s zpěvem. V 11 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 15 letech kytaru. A toho už se nezbavil. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2016. Kromě hudby dává svůj volný čas nošení velké červené bedny se stojany, okousávání tužky a truhlaření. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Kytara to je moje gusto, Kytary z Texasu a Decibely kytary.

Basa

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 10 letech. Do big bandu se připojil v roce 2011. I přes urputnou snahu stát se mistrem v truhlaření, je nakonec rád, že dal přednost lovení bouřek. A to tak moc, že nestíhá ani moc cvičit na basu. Hrozně Miluje hudbu. Nejkoulikatější písní je Což takhle dát si basu, a pak hned v pořadí jsou Ezop a basa a Basy z Texasu. A vůbec se ho neoposlouchají.

Bicí

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní nahánění bodů u kapelníka, tak nakonec moudře zvolil bicí. A udělal dobře! Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2015. Je toho tolik, co dělá. Například miluje nahánění bodů u kapelníka, domácí kutilství a extrémní lyžování. Ale taky zbožňuje sport, vaření a učení. Je ohromující, že to všechno stíhá. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Vrchní bicí prchni nebo divadlo Bicí na mýtince.

Bývalí členové

Hanka Vacková Hanka Vacková Klarinet
Markéta Veselá Markéta Veselá Saxofon
Jindřich Polák Jindřich Polák Saxofon
Martin Hübner Martin Hübner Trombón
Petr Mánek Petr Mánek Klávesy
Marián Čop Marián Čop Kytara
Jakub Tulinger Jakub Tulinger Bicí
Martin Kalfař Martin Kalfař Saxofon
Ludmila Magalhaesová Ludmila Magalhaesová Sopránový Saxofon
Matyáš Starý Matyáš Starý Saxofon
Klára Tužilová Klára Tužilová Saxofon
František Volf František Volf Saxofon
Kryštof Knapp Kryštof Knapp Trumpeta
Anastázie Chalupová Anastázie Chalupová Trumpeta
Antonín Bolardt Antonín Bolardt Trumpeta
Jakub Macar Jakub Macar Klávesy
Jana Bílá Jana Bílá Basa
Hugo Marek Hugo Marek Basa
Marek Kodr Marek Kodr Kytara
František Čejka František Čejka Saxofon
Natan Sidej Natan Sidej Bicí
Eva Pelikánová Eva Pelikánová Flétna
Filip Matějka Filip Matějka Trumpeta
Josef Krůšek Josef Krůšek Bicí
Leo Lukáš Leo Lukáš Trombón
Václav Doležal Václav Doležal Trumpeta
Jakub Marek Jakub Marek Trumpeta
Marie Kobrlová Marie Kobrlová Klarinet
Eliška Raiterová Eliška Raiterová Flétna
Irena Eichlerová Irena Eichlerová Saxofon
Kristýna Laváčková Kristýna Laváčková Flétna
Václav Voharčík Václav Voharčík Trumpeta