Členové

Zpívat začala v 6 letech v DPS Jiskřička. V roce 2007 se začala věnovat sólovému zpěvu, od roku 2011 zpívá pod vedením Václava Třísky v ZUŠ Biskupská. Je členkou pěveckého sboru Pedagogické fakulty UK v Praze, studuje anglický jazyk a chová čtyři kočky.

Pochází z moravské metropole Kuřim, kde v 6 letech začínal se zpěvem ve sboru místní ZUŠ. Následně pokračoval na tišnovském gymnáziu, kde také zpíval ve sboru, a kde spolu se spolužáky založil vokální skupinu Shot-C, se kterou zpívá dodnes. V Big Bandu Biskupská je již několikátým zpěvákem. Snad vydrží déle než ostatní. Je velký fanoušek fotbalového klubu Arsenal FC.

Na flétnu hraje od svých 11 let, je absolventkou třídy Pavla Zajíce. V roce 2010 stála u zrodu big bandu pod vedením Milana Tolknera. Kromě hudby se věnuje informatice, tenisu a fotografování.

Na flétnu začal hrát až ve 30 letech a do té doby stihl vystřídat celou řadu koníčků. A i když se některým z nich věnoval opravdu dlouhou dobu a dost intenzivně, dnes už definitivně ví, co ty tři předchozí dekády beztak tušil: totiž že nejlepší je pro něj hudba.

Na klarinet hraje od svých 11 let, kdy začal docházet do třídy Antonína Polívky. Během let působil v několika orchestrech pod ZUŠ Biskupská, ale teprve angažmá pod Milanem Tolknerem ho donutilo pořádně cvičit. Mezi jeho další záliby patří motorismus, fotografování, psaní a ponožky.

V 4 rocích začala s trombónem. V 6 letech změnila k trumpetě. Myslela si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšela v 10 letech klarinet. A toho už se nezbavila. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 4 roky. Přidala se totiž v roce 2022. Vlastně ji nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá okousávání tužky. Žere filmy. Například Padesát odstínů ...

Proč vlastně i po téměř 20 letech stále tak rád zasedá za notový part s klarinetem v ruce? No proto, že to je výborná relaxace a taky skvělá zábava si s dobrou kapelou zahrát známé melodie. A jelikož pracovní vytížení stále narůstá, musí narůstat i hudební relaxace – třeba v Big Bandu Biskupská.

Když se v 9 letech rozhodovala co dělat, klarinet byla jasná volba. V big bandu hraje od roku 2014. Za toto období posbírala mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby dává svůj volný čas opravování telefonů, keramice, deskovým hrám a stanování v zakázaných oblastech. Zbožňuje filmy. Například Ať žijí klarinety!, Čtyři klarinety stačí, drahoušku, ale i Padesát odstínů klarinetů. Na filmy kouká venku.

I přesto, že vždycky hodně propadala vášní čištění bazenů, tak nakonec moudře zvolila klarinet. A udělala dobře! Klarinet k klarinetem do big bandu sedá již v roce 2012. To dává dohromady do dneška již 14 let v big bandu. Má strašlivé sny. Jeji kamarád v nich hraje na klarinet sólo s hroznými vytaženými tóny a ona pak nemůže ani polapit dech. Kdysi dávno při stavění hradů z písku se uhodila a od ...

Na různé druhy saxofonů hraje již 23 let. Poté, co ukončila ZUŠ ve třídě Jiřího Kobra, se rozhodla věnovat samostudiu. Se zkušenostmi z vrchlabského big bandu se na podzim 2013 vnutila do Big bandu Biskupská. Mimo hudbu je zapálenou architektkou. Jejími hudebními vzory jsou Milan Tolkner, Charlie Parker, Bob Mintzer a Earth, Wind and Fire.

Nejprve začala hrát na flétnu, poté přestoupila na klarinet a od 14 let hraje na saxofon. Mimo hudbu patří mezi její koníčky výtvarka, čtení a cestování.

Hrála od šesti let na flétnu, později přestoupila na klarinet, s nímž v orchestru začínala. Když začala být nouze o saxofony, radostně přijala nový úkol a začala se učit na tenor saxofon. Má ráda zmrzlinu, přírodu, pastelky a bojí se pavouků. Je šťastná, když může něco vytvářet rukama a nemusí u toho mluvit.

V 9 letech začal s klarinetem. V 11 letech změnil k trombónu. Myslel si, že to už je konečná, ale pak, jakoby ze snu, slyšel v 15 letech saxofon. A toho už se nezbavil. S kratičkou přestávkou zhruba uprostřed hraje v big bandu neuvěřitelně již 10 let. Přidal se totiž v roce 2016. I přes urputnou snahu stát se mistrem v truhlaření, je nakonec rád, že dal přednost učení. A to tak moc, že nestíhá ani ...

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní závodům na kancelářských křeslech, tak nakonec moudře zvolil saxofon. A udělal dobře! V big bandu hraje od roku 2011. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá informatika. Žere divadlo. Nej nej hrou je Saxofon na Karlštejně nebo Ze života saxofonů. A vůbec divadlem žije.

Vyzkoušela trumpetu, pak změnila k trombónu, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na saxofonu. V současnosti hraje v big bandu již 8 let. Jednou se chce degustací vína živit, ale do té doby musí dělat gymnastiku. Hrozně Zbožňuje hudbu. Nejbožštější písní je Saxofon a brabenec, a pak hned v pořadí jsou Což takhle dát si saxofon a Já budu chodit po saxofonech. A vůbec se ji neoposlouchají.

Na saxofon začal hrát ve svých 10 letech. Saxofon k saxofonu do big bandu sedá již v roce 2015. To dává dohromady do dneška již 11 let v big bandu. V budoucnu by chtěl na numismatice založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Decibely saxofonu, Saxofon na vrbě, Chtěl bych mít kapelu ze samých saxofonů a Což takhle dát si saxofon.

Vyzkoušela bicí, pak změnila k klávesám, ale nebylo to ono. Až se konečně usadila na saxofonu. Za 7 let v big bandu významně podpořila jeho výstup svou hrou na saxofon. Kromě hudby se věnuje astrologii, poloprofesionálnímu pití vody, ale i domácímu kutilství. Sleduje filmy. Například Slunce, seno, saxofon, Čtyři saxofony stačí, drahoušku, ale i Kdyby tisíc saxofonů. Na filmy kouká venku.

Na lesní roh hraje od svých 11 let, přičemž předtím se učila na klavír v ZUŠ Zbraslav. Patři mezi nejmladší členy orchestru, přesto pamatuje první koncerty z roku 2010. Mezi její zájmy patří jízda na koni, procházky se psem a vaření.

Hře na trumpetu se věnuje již 26 let a je absolventem třídy Milana Tolknera. Big band, pod vedením M. Tolknera, zakládal společně s hrstkou ostatních v roce 2010. Mimo hudbu ho zajímá informatika a profesionální gaučing.

Na trumpetu začal hrát ve svých 14 letech. Do big bandu se připojil v roce 2020. Kromě hudby se věnuje numismatice, gymnastice, ale i sportu. Žere filmy. Například Trumpeta z Beverly Hills nebo Čtyři trumpety stačí, drahoušku. Na filmy kouká doma.

Na trumpetu hraje od svých 9 let. V big bandu hraje od roku 2012. Za toto období posbíral mnoho cenných zkušeností. Kromě hudby dává svůj volný čas poloprofesionálnímu pití vody, pletení vlněných šál a sportu. Zbožňuje filmy. Například Ať žijí trumpety! nebo Trumpeta ve městě. Na filmy kouká doma.

V 7 letech jsem začal hrát na zobcovou flétnu ve třídě pana Tolknera, hned o rok později jsem přešel na trumpetu, od třetího ročníku jsem žákem třídy pana učitele Martina Švadlenky. Již od začátku studia jsem obdivoval um big bandu a jen snil o tom jak v něm jednou hraji. V roce 2020 se tento sen vyplnil a stal jsem se členem mého oblíbeného tělesa. Mezi mé zájmy patří film a divadlo (z filmů např.: ...

I přesto, že vždycky hodně propadal vášní nošení velké červené bedny se stojany, tak nakonec moudře zvolil trumpetu. A udělal dobře! Do big bandu se připojil v roce 2016. Kromě hudby se věnuje gymnastice, degustaci vína, keramice a pletení vlněných šál. Žere filmy. Například Mlčení trumpet, Čtyři trumpety stačí, drahoušku, ale i Ať žijí trumpety!. Na filmy kouká venku.

Po vyzkoušení několika různých nástrojů se rozhodl pro trumpetu ve svých 10 letech. Za 14 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trumpetu. Mívá noční můry. Jeho nadřízený v nich hraje na trumpetu sólo s hroznýma overtónama a on pak nemůže několik hodin usnout. Nikdo neví, kdy se to objevilo, ale zřejmě se to stalo při opravování telefonů. Sleduje filmy. Například Čtyři trumpety ...

Na trombón není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 14 let věnuje a poctivě cvičí. Do big bandu pod vedením Milana Tolknera se přidal v roce 2010. Vlastně ho nic jiného než hudba nebaví. Ale potají stejně trochu dělá okousávání nohou. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil by například film Padesát odstínů trombónů nebo divadlo Trombón v salonním coupé.

V 9 letech začal svižně s flétnou. V 11 letech změnil k klávesám. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 15 letech trombón. A u toho už zůstal. Big band existuje od roku 2010 a jeho členem se stal již v roce 2017. Kromě hudby se věnuje degustaci vína, čištění bazenů, gymnastice a pletení vlněných šál. Žere divadlo. Nej nej hrou je Ze života trombónů nebo Trombón na mýtince. A vůbec divadlem žije.

Od první třídy byla žačkou Milana Tolknera na zobcovou flétnu a následně pokračovala na altovou flétnu. Po pěti letech jí kapelník řekl, že by mohla hrát na něco pořádného – a to na pozoun. Společně se Štěpánem Sedmíkem hráli u Tolknera nejprve na škole na Zbraslavi a poté v Biskupské. Nyní je to zhruba 14 let, co hraje.

Na trombón hraje od svých 12 let. Za 13 let v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na trombón. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává numismatice. Žere divadlo. Nejoblíbenější hrou je Ze života trombónů nebo Trombón noci svatojánské. A vůbec divadlem žije.

Samo písmo má před tímto hochem úctu a strach, a tak se k zemi sklání. Proto se text zdá být napsán kurzívou.

Haštal Hapka, někdy také Hašty, Haštal nebo jen Hapka, je klavíristou a nejdůležitější součástí našeho tělesa. Jeho krása, energie, inteligence, vtip a hlavně jiskrná smyslnost nutí ostatní hráče dívat se naň s hlavou upřenou vzhůru, a to nejen díky jeho výšce. Když má ...

Na klávesy není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 15 let věnuje a poctivě cvičí. Klávesy k klávesám do big bandu sedá již v roce 2010. To dává dohromady do dneška již 16 let v big bandu. Všechno před ostatními tají, takže není moc informací, které o něm napsat. Jeho nejbližší však tvrdí, že se v nejhlubších sklepeních své duše oddává numismatice. Sleduje divadlo. Nejkoulikatější ...

V 9 letech začal svižně s flétnou. V 11 letech změnil k saxofonu. Myslel si, že to už je finále, ale pak uviděl v 15 letech kytaru. A u toho už zůstal. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2017. Jednou se chce informatikou živit, ale do té doby musí dělat pěstování fazolí. Zbožňuje filmy. Například Marečku, podejte mi kytaru, Kdyby tisíc kytar, ale i Kytary z druhého patra. ...

Na basu není opravdu jednoduché hrát. I tak se tomu velmi slibně už od 12 let věnuje a poctivě cvičí. Za 3 roky v big bandu významně podpořil jeho výstup svou hrou na basu. Mimo hudbu se věnuje domácímu kutilství a truhlaření, ovšem nebrání se ani nahánění bodů u kapelníka. Poslouchá i různé jiné styly hudby, mezi oblíbené patří písně Což takhle dát si basu, Basa na vrbě, Basa a brabenec a Chtěl ...

Hra na basu ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 14 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2015. Nikdy ho příliš nezajímalo například lovení bouřek nebo nošení velké červené bedny se stojany. Zatímco čtení Méďy Pusíka a nahánění bodů u kapelníka věnuje naplno svůj volný čas. Má velký umělecký rozhled. Není divu s takovým rodinným zázemím. Doporučil ...

Hra na bicí ho zajímala od malička, nicméně s muzikantskou dráhou začal až ve svých 8 letech. Členem big bandu pod vedením Milana Tolknera se stal v roce 2019. V budoucnu by chtěl na deskových hrách založit byznys. Plány jsou velké, ale dost ještě času. Také zbožňuje filmy. Například Ať žijí bicí! nebo Bicí ve městě. Rád chodí do kina a do divadla, celkově dost kulturně žije.